Česky psaná kronika města vznikla v roce 1920. Pokud ji alespoň letmo proletíte, zjistíte, že četnost příspěvků se postupem času měnila. „Mé začátky nebyly jednoduché. Zprávy z města se sháněly skutečně velmi těžko. Dovídala jsem se je z různých usnesení nebo třeba z doslechu. Jakmile se začal užívat internet, vše se změnilo," mínila právě Jarmila Harazinová.

Každý kronikář si dělá svou kroniku po svém. Mnohdy se jedná o skutečné skvosty. „Jsou kronikáři, kteří píší ručně. Jejich rukopis má ovšem velice dobrou úroveň. Já kroniku píšu na počítači," pokračovala. Kronika se vždy uzavírá za předchozí rok. Jarmila Harazinová do kroniky vždy přidá asi 100 až 120 stran textu ve formátu A4. Obrazové přílohy jsou vytištěny zvlášť.

Jarmila Harazinová se do funkce městské kronikářky hodí doslova ideálně. Na městském úřadu má na starosti sbor dobrovolných hasičů. „Dělám veškerou agendu, která s hasiči souvisí. Považuju se za hlučínskou patriotku a kronika je mým koníčkem," uvedla dvaačtyřicetiletá rodačka z Hlučína. Skutečnost, jestli daný kronikář vystudoval školu se zaměřením na historii, zdaleka není rozhodující. „Mám za sebou studium na železniční škole," usmívala se.

Jarmila Harazinová samozřejmě sleduje práci kronikářů v ostatních městech a obcích, zároveň se však domnívá, že kronikář by měl zůstat svůj. „Myslím si, že v každé kronice by se měla promítnout osobnost kronikáře. Dívám se také na práce mých kolegů z jiných měst, ale co mi opravdu chybí, je nějaká metodika, jak psát kroniku. S ničím takovým jsem se doposud nesetkala," zakončila Jarmila Harazinová.

Ve Vítkově hledají nového kronikáře

V současnosti zaznamenává důležité události, které se ve Vítkově stanou, jediná místní kronikářka. Už brzy by ale měli být alespoň dočasně na tuto práci dva.

Proč dva kronikáři? Odpověď je jednoduchá. Vítkovská kronika, fungující zde odjakživa, neměla nikdy výpadky v zápisech ze žádných let a funkce kronikáře zde přecházela plynule z jednoho člověka na druhého. Jako u všech jiných zaměstnání, také každý nový kronikář se ale teprve musí se svěřenou pozicí nejdříve blíže seznámit a nechat se zaučit. Stejně tak je tomu rovněž v případě Vítkova.

Ačkoli zdejší kronikářka nehodlá skončit hned, čas jejího odchodu se blíží, a proto je nutné, aby si za sebe „vytrénovala" náhradu. Kronikář navíc může mít i spolupracovníky, kteří mu s prací pomáhají. „Mezi jedny z nejdůležitějších činností kronikáře a jeho týmu patří sběr a zpracování materiálů ze současného života ve městě a v jeho místních částech. Každý z členů pracovního týmu pracuje podle svých časových možností a zájmů – kultura, sport, spolková činnost a podobně," uvádí se v inzerátu vypsaném městem. Kroniku si poté může kdokoli prohlédnout na městském úřadě.

„Vždy jednou za rok, kdy se provádí závěrečný zápis, si lidé přicházejí zápisky prohlédnout a případně i doplňují záznamy, které tam z nějakého důvodu scházely. Například se tady během roku odehrál nějaký koncert, a v kronice se o něm nepíše, tak sbormistr přijde, dodá materiály a informace a zánamy se doplní. Na tvorbě kroniky se tak vlastně podílí všichni občané Vítkova," říká zaměstnankyně vítkovského městského úřadu Daniela Olbertová.

Pro badatelské účely jsou pak starší díly kroniky města Vítkova uloženy v opavském archivu.

Kroniku píše paní místostarostová

Kronika se v Kravařích píše zhruba dvacet let. Psát je ale určitě o čem. Především proto, že Kravaře mají jak bohaté kulturní vyžití, tak zámek v obci. Už dva roky je zde kronikářkou žena zdejšího místostarosty – Božena Muczková. Podle všeho jsou s ní v Kravařích velmi spokojeni.

„Od doby, kdy paní Muczková na svou pozici nastoupila, kronika trochu změnila podobu, jelikož se v této oblasti vzdělává a jezdí na školení," pochvaloval si tajemník města Kravař Pavel Novotný. S chválou pokračoval, když se zmiňoval i o její pečlivosti a dochvilnosti, kdy kroniku doplňuje v pravidelných cyklech. Informace jí na e-mail posílají všechny instituce v obci, včetně zámku, Božena Muczková je poté zpracuje do kroniky.

„Kroniku každoročně schvaluje rada města," doplnil ještě Pavel Novotný. Než Božena Muczková vzala kroniku pod svá křídla, od roku 1992 se o ni starali dva předchůdci.

Budišovská kronika má i elektronickou podobu

V Budišově se kronika píše teprve od roku 1998. Přesto se díky pomoci pamětníků dopsala i z dřívější doby. Ve zmíněném roce 1998 začala kroniku psát Naděžda Šebestová. Rozhodla se ale, že dějiny Budišova nad Budišovkou oživí, a pátrala po informacích z města až do roku 1985. V tom jí pomáhali také zdejší pamětníci.

V roce 2005 ale svou funkci složila a převzala ji Ivana Kobelová z budišovské knihovny. Ta už ji dnes vede v elektronické podobě s následným tiskem číslovaných listů, vždy rok pozpátku. „Kronika zachycuje významné, ale i běžné události z dění města a jeho přilehlých částí. Základními informacemi jsou zápisy z jednání rady a zastupitelstva města, dále pak zápisy z činnosti jednotlivých komisí a výborů," přibližuje obsah kroniky Ivana Kobelová.

Kvůli potřebným informacím na začátku každého nového roku oslovuje instituce, firmy, školy a spolky ohledně poskytnutí informací o jejich činnostech. „Mezi důležité zdroje informací patří Budišovský zpravodaj a internet, kde se každá významnější firma a instituce prezentuje," vysvětluje kronikářka.

Ukončený svazek dává vždy ještě ke schválení městské radě. Jestliže ji schválí, jeden svazek uloží na Městském úřadě v Budišově nad Budišovkou, druhý odváží do příslušného archivu v Opavě. Každoroční zápis ale také zálohuje na CD nosiči.

Dolní Benešov píše kroniku od sedmdesátých let

V Dolním Benešově se o tamní kroniku stará Sigrid Dziehlová. A to už plných třináct let. Každý rok do ní přidá asi sto stran textu. „Od roku 1990 máme kroniku u nás na úřadě. Před Sigrid Dziehlovou se o kroniku starala Hilda Šťotková. Uzavíráme ji vždy co dva roky. Například v roce 2012 jsme uzavírali za 2010," popisoval starosta Dolního Benešova Martin Štefek.

Dolnobenešovská kronika se začala psát někdy v sedmdesátých letech. Zpracovává se na počítači. „Samozřejmě i u nás se kronika hodně změnila s internetem. Daleko snáz se získávaly informace. Dříve to byly spíše kratší zápisy. Dnes už se do ní přikládají různé plakáty a podobně a obrazový materiál. I stran textu je podstatně více," uzavřel Martin Štefek.

Opavskému kronikáři se jeho práce líbí

Milan FreibergKroniky města Opavy zachycují události od 17. století. Dokumentují vznik města, jeho správu a hospodaření, pruský vpád roku 1866, osvobození města, poválečnou obnovu a podrobnější hospodářský a politický rozvoj. Od devátého dílu mají obsah a od roku 1976 jsou vedené s přílohami a fotodokumentací.

Externím kronikářem statutárního města Opavy je od loňského roku pedagog speciální školy pro slabozraké Milan Freiberg. Ten je, mimochodem, také naším bývalým redakčním kolegou.

Když nastoupil, chyběly v městské kronice záznamy ze tří dřívějších let a musel je doplnit. „Podklady jsem sháněl, kde se dalo. Hledal jsem je v archivu, přebíral jsem je z jednotlivých odborů nebo z policie a hodně mi pomáhaly svázané ročníky Opavského a Hlučínského deníku," vzpomíná kronikář na své začátky.

Dva nejstarší chybějící ročníky má dokončené, v současné době pracuje na třetím a na současnosti. Zápisům se věnuje průběžně podle potřeby a systematická práce ho vyloženě baví. Ze záliby vyhledává i různá srovnávání, která považuje za zajímavá.

„Je to například při srovnávání počasí. Loni bylo v únoru až minus pětadvacet stupňů, letošní únor byl nesrovnatelně mírnější. Smog a polétavý prach jsou zase letos nesrovnatelně vyšší, než byly v minulých letech. Zajímavé je též zjištění, jak se mění situace kolem obchodů a bank i život města," konstatuje Milan Freiberg.