VYBRAT REGION
Zavřít mapu

TÉMA: Vtipné názvy firem, ulic a hospůdek

Možná vás také pobavily či rozesmály. Vtipné názvy fi rem, spolků, ulic, restaurací a hospůdek na Opavsku. V tomto článku vám přinášíme některé z nich. Jak nám padly do oka či jak nás na ně lidé upozornili. Pokud víte o dalších, napište nám nebo je rovnou vyfotografujte.

30.9.2012
SDÍLEJ:

Bebechy. Takový název zdobí bazar, který se nachází po pravé straně při výjezdu z Branky směrem na Opavu. Prodává se zde všechno od nábytku, psacích strojů, vybavení toalet, hrnců a dalších věcí.Foto: DENÍK / Zuzana Urbánková

Myší díra nerušeně dřímá v srdci Opavy

Když se před Opavanem zmíníte o Myší díře, bude hned vědět, kde a co to je. Kdyby ale přeci jen někdo z vás nevěděl, můžeme vám to osvětlit. Myší díra se říká tmavému místu, kterým se z Dolního náměstí dostanete až na Nákladní ulici a naopak.

Ale proč právě název Myší díra? Asi v každém z nás evokuje toto místo skutečné myší sídlo. Nejinak to vidí také dvacetičtyřletá studentka Ilona Smutníková: „Myslím si, že se tomu tak říká, protože to opravdu vypadá jako velká díra pro přerostlou myš. Vlastně ani nevidíte na druhý konec průchodu, což mě v tom utvrzuje ještě víc."

Stejně to vidí i sedmdesátičtyřletý důchodce Ludvík Rudný: „Myší díra se tomu říká snad odjakživa. Už když jsem byl malý kluk. Ono to skutečně působí jako byste mířili do myší skrýše." Číšnice Eva Lomná se nad zvláštností názvu Myší díra opravdu zapřemýšlela: „Vlastně ani nevím, proč zrovna Myší díra, takováhle obrovská myš nikdy neexistovala. Stejně tak by se to klidně mohlo jmenovat třeba Psí bouda, Liščí nora nebo Jeskyně."

Někteří Opavané měli fantazii o dost bohatší. Například čtyřicetiosmiletý řidič Václav Durný říká: „Myslím si, že v tom průchodu mohly ty myši opravdu žít a pobíhat. Kdo ví, třeba je ten otvor jejich výtvorem," usmívá se.

.

Když se chodí na pivo na konec světa…

Jak asi chutná pivo na konci světa? To dobře vědí v Malých Hošticích a Březové-Jančí. Hosté sem totiž ještě nedávno chodívali, do hospod právě s tímto názvem. Jak už to tak bývá, někdy mají nezvyklé věci zcela jednoduché vysvětlení. Je tomu tak i v případě zmíněného pojmenování restaurace v Malých Hošticích.

„Co se týče hospody Na konci světa, jinak také podle provozovatelů zvanou U Unruha, je ten název podle mého názoru odvozen jen podle toho, že tato zahradní restaurace je na konci obce," vysvětluje místní zastupitel Zdeněk Kravar. Bohužel, podnik je od loňského podzimu uzavřen. Nicméně to nemusí být navždy. „Pevně věřím, že se dočkáme v budoucnu znovuotevření," vysvětluje Zdeněk Kravar.

Druhá stejnojmenná restaurace stojí v obci Březová, části Jančí. Vzdálenost od jiných obcí zde přitom titulu hospody Na konci světa přímo nahrává. Přesto si sem například našli cestu už i zloději. Na počátku letošního května se pokusili vniknout do prostorů restaurace i sousední dřevěné kůlny, ale marně. Jediné, kam se podařilo pachateli či pachatelům dostat, byla kotelna hospody, ovšem nic si odsud neodnesli.

Za sebou tak tenkrát pachatelé zanechali jen několikatisícové škody na majetku a zmizeli neznámo kam. Možná trochu symbolicky zase na opačný konec světa.

V Oticích mají Holčovickou ulici

Kde jsou Otice a kde Holčovice? Každá obec na jiné straně regionu. A přesto mají Otičtí Holčovickou ulici. Proč? Podle starosty Otic Vladimíra Tancíka to dříve byla lokalita nesoucí název K Hrázi. Po zahájení výstavby nových rodinných domů byla tato část obce místně nazývána též Bumbálkov, později Holčovická, protože stavebníci nové čtvrti rádi poseděli u kalíšku destilátu a nezůstávali u jednoho.

„Jak známo, v Holčovicích je léčebna pro alkoholiky, a tak se zrodil ojedinělý název ulice v obci, jejíž vzdálenost od Holčovic je velká, a ani jedna silnice tam přímo nevede. V roce 1990 byla vedením obce vyhlášena anketa a v ní si občané ulice prosadili ponechání přezdívky z dob výstavby jako oficiální název ulice," dodal s úsměvem starosta.

Korea jako název benešovského sídliště

Pokud vjíždíte do Dolního Benešova ve směru od Opavy, kousek za fotbalovým hřištěm se vám po levé ruce naskytne pohled na sídliště, kterému každý z místních neřekne jinak než Korea. Zjistili jsme, že toto označení se zrodilo někdy na začátku padesátých let.

V době, kdy mezi Severní a Jižní Koreou zuřila válka. Noviny tenkrát byly přeplněné informacemi o tomto válečném konfliktu. Shodou okolností se tehdy začalo se stavbou zmíněného sídliště. Vzhledem k tomu, že na staveništi panoval velký nepořádek, místní si jakýmsi oslím můstkem vše spojili se situací v Asii a název Korea byl na světě.

Zajímavostí je, že pro dělníky, kteří sídliště budovali, byla zbudována provizorní vlaková zastávka, jež se po dostavění Koreje zrušila. Nový sídlištní prostor ze začátku působil na jeho první obyvatele dost depresivně. Chyběla především zeleň. Všude byly jen trávníky bez ničeho. Až poté, co se vysadily stromy s keři a ve sklepních prostorách svobodárny se zřídil první obchod s potravinami, žilo se místním podstatně veseleji. Název Korea pro toto sídliště však nejspíš vydrží navěky.

Proč se říká Štěpánkovicím Palestina?

Některé přezdívky všemožných míst a věcí nám natolik utkví v paměti, že již ani neuvažujeme, proč se jim tak vlastně říká. Podobným příkladem jsou i Štěpánkovice alias Palestina. Zjišťovali jsme, jak to tedy vlastně se Štěpánkovickými je a proč se jejich obci přezdívá názvem historického území na Blízkém východě.

Za vším stojí náhoda a celá záležitost má lehce náboženský podtext. Ovšem nutno dodat, že také nese známky smyslu pro humor a nadhledu předků zdejších obyvatel. Na tajemství přízviska nás nakonec přivedl slavný místní rodák, originální cestovatel a autor dvoudílné fotografi cké knihy Cestou osudu a náhody Roman Vehovský.

„Někdy před válkou byli ve Štěpánkovicích v jeden rok vysvěceni hned tři kněží. A rok nato další kněz," vypráví a pokračuje: „Tohle nemělo a nemá v širokém okolí obdoby. Proto se pak Štěpánkovicím začalo říkat Palestina, tedy Svatá země." Jak vidno, Palestina se drží jako přezdívka pro Štěpánkovice již dlouho. A dá se očekávat, že se hned tak z myslí lidí ještě nevytratí.

KGB Bar: Studentská hospoda nevšedního názvu

.

Nejen členové sovětské tajné služby se mohou skrývat pod zkratkou KGB. V opavské ulici Na Valech narazíte na stejnojmennou hospůdku. Pokud dešifrujeme jednotlivá písmena názvu, je nám jasné, kam zakladatel a nyní již bývalý provozovatel tohoto podniku Martin Vltavský mířil. KGB totiž neznamená nic jiného než Kafe Gořalka Bar.

Sklepní hospůdka byla založena v roce 2006 a původní majitel vybíral z několika variant názvů. „Říká se mi Macek, proto jsem myslel, že by se to mohlo jmenovat U Macka nebo nějak podobně. Nakonec ale vyhrál KGB Bar," přiznal Martin Vltavský. Tím, že se celý podnik nachází ve sklepě a honosí se skutečně zajímavým názvem, mohla veřejnost právem spekulovat o tom, v něm náhodou nejsou zašití členové sovětské rozvědky. Zakladatel hospody to podporoval trefnými slogany a nápaditou výzdobou.

„Samozřejmě jsme KGB Bar vyzdobili tak, aby vše korespondovalo s názvem. V rámci reklamy jsem volil slogany typu: My o vás víme a podobně," pokračoval.

Na začátku byl koncept hospody jasně daný. Chodit do něj začali především studenti, popularita KGB Baru rychle stoupla, a když jste v Opavě pronesli jeho název, mohli jste si být jistí, že ten druhý stoprocentně ví, o co jde. „Chodilo k nám hodně lidí. KGB Bar měl prostě a jednoduše šmrnc," mínil Martin Vltavský, jenž své šéfování tohoto podniku ukončil před dvěma lety, a na závěr ještě dodal:

„Vím, že následně se tam vystřídalo několik provozovatelů. Potom, co jsem tam skončil, byl jsem v KGB Baru asi dvakrát. Doposud pořád funguje."

V Kylešovském Berlíně měli původně bydlet Němci

Není Berlín jako Berlín. Své ví o tom obyvatelé periferní části Kylešovic u výpadovky na Otice. Domům stojícím v blízkosti ulic Mařákova a Rybníky totiž nikdo neřekne jinak než Berlín. Důvod? Původně tu měli bydlet Němci. „Domy se začaly stavět, když Američané bombardovali Berlín," vzpomíná zdejší důchodce Jan Spívala.

„Výstavba se uskutečnila na pokyn Němců, protože sem chtěli umístit své uprchlíky," dodal. Ti se ale do rodinných domků nikdy nenastěhovali. Skončila válka a byl zahájen velký odsun Němců. „Krátce nato domy odkoupili Češi. S léty už to zde vypadá úplně jinak, každý si k domku něco přistavěl nebo ho přestavěl úplně celý. Přesto se v naší ulici najde i pár původních," vysvětlil otázku proměny zdejší architektury Jan Spívala.

Kravařím se říká Hadamczikovo

Pamatujete si na Krkonošské pohádky? Jistému území se v lese říkalo Krakonošovo. Něco podobného se děje i na Opavsku. Kravařím se totiž říká Hadamczikovo. „Vím, proč se tady tomu tak říká. Je to proto, že většinu nemovitostí tu vlastní Alois Hadamczik," uvedla studentka z Kravař, která nechtěla zveřejnit své jméno.

Když jsme obdobnou otázku sdělili tajemníkovi města Pavlu Novotnému, docela jsme ho pobavili. „Vůbec mě to nepřekvapuje," řekl se smíchem. „I když musím uznat, že jsem se s tímto názvem spíš setkal u lidí ze vzdálenějších koutů republiky. Netušil jsem, že je to rozšířené i tady," uvedl Pavel Novotný.

Vzápětí ale dodal, že on osobně toto označení vnímá jako pozitivní, protože Alois Hadamczik, který je také místostarostou, se ve městě podle jeho názoru zasloužil o velkou řadu věcí. „Samozřejmě se i tady najdou kritici. Já osobně se domnívám, že si respekt zaslouží," je pevně přesvědčen tajemník.

Je socha na dolňáku mravenečník nebo slon?

V létě mu posedávají děti na chobotu, v zimě zase z něj sledují program vánočních trhů. Ale jak ho vlastně nazvat? Možností je mnoho. Špion, mravenečník, slon… Socha s názvem Špion pochází z dílny Františka Skály. Instalován byl na horní třetinu Dolního náměstí, což působí dojmem, jako kdyby vykračoval z Kateřinek k ulici Mezi Trhy.

Byť se to zdá neuvěřitelné, je už s námi v Opavě šest let. Že budí rozporuplné reakce, musel předpokládat už sám autor. Důvodem je i fakt, že je v kontrastu s barokním kostelem na druhé straně náměstí a někteří lidé ho považují zkrátka za kýč. Přesto už se v Opavě svým způsobem zabydlel. Svědčí o tom hlavně děti, které na něm často a rády posedávají.

„Mamííí, to je ale hezký slon," ozývá se často z jejich úst. Dospělí lidé ale s jeho pojmenováním mají problém o poznání větší. Nemají totiž úplně jasno v tom, co má socha přesně zobrazovat. „Nikdy jsem to nebrala jako nějakého reálného tvora. Špiona považuji za něco fantaskního, co nemá v realitě žádnou oporu," domnívá se například opavská studentka Ivana Hálová.

Oproti tomu je realitní makléř Martin Svoboda o poznání více nohama na zemi. „Nápadně mi to připomíná mravenečníka, byť není tak dopodrobna propracovaný, což si ale myslím, že k soše patří. A že se jmenuje Špion? Proč by i mravenečník nemohl být zároveň Špionem?" uzavřel Martin Svoboda.

.

Socha Špiona se stává častým objektem malých dětí. Když do Opavy zavítá Verunka z Honzíkem, kteří jinak bydlí v Háji ve Slezsku, vždy k němu zamíří.

Hradec má svůj Bílý dům

Jestliže projíždíte Hradcem nad Moravicí, v Opavské ulici narazíte na mohutnou obytnou budovu, které z místních nikdo neřekne jinak než Bílý dům. „Na Hradci to je celkem zažité označení. Říká se mu i Washington," uvedla hradecká tisková mluvčí Jitka Celtová.

Přezdívka podle nejslavnějšího a hlavně nejvýznamnějšího domu Spojených států amerických se pravděpodobně zrodila někdy v polovině šedesátých let. Tehdy se jednalo o největší obytnou budovu v Hradci nad Moravicí. Výstavba hradeckého Washingtonu odstartovala v roce 1963.

V Leninově ulici (dnešní Opavská ulice – pozn. aut.) se tenkrát zbudoval tříposchoďový blok čítající čtyřiadvacet bytových jednotek. Nejednalo se ale o první bytový dům v Hradci. Bytovky, které se nacházejí na Tyršově nábřeží, jsou totiž starší. Lidé samozřejmě zvolili trefnou přezdívku zcela záměrně. Budova na veřejnost dělala dojem jednak svou mohutností a jednak svou běloskvoucí fasádou.

Žimrovice alias Rio de Žipanero

Možná to nevíte, ale Žimrovicím se říkalo respektive pořád říká Rio de Žipanero. Ptáte se proč? Souvislosti hledejme s největším podnikem – papírnami ŽiPa, které dnes existují pod záštitou společnosti Smurfi t Kappa Group. V minulosti to ovšem byla ŽiPa, která zaměstnávala velké množství místních obyvatel.

Pro Žimrovické, ale i lidi z blízkého okolí měla tato papírna obrovský význam. Dokonce tak velký, že podle ní pojmenovali celou městskou část Hradce nad Moravicí. Jedete do Žimrovic? Tak v tom případě jedete do Ria de Žipanera. „Samozřejmě je to myšleno z legrace. Podle brazilského Ria de Janeira. ŽiPa byla pro Žimrovice obrovsky důležitá," komentovala tisková mluvčí Hradce nad Moravicí Jitka Celtová.

Nápis Rio de Žipanero bylo jednu dobu dokonce namalován na autobusové zastávce v Žimrovicích. „Zastávka už dnes neexistuje. Každopádně ten nápis zde byl hodně dlouho," doplnila Jitka Celtová.

Hradecké Hradčany

Máte chuť si zajít na Hradčany, ale nemáte zrovna cestu do Prahy? Dá se zvolit alternativa. Můžete navštívit sídliště Na Tylovách v Hradci nad Moravicí, jemuž se přibližně od poloviny sedmdesátých let přezdívá po vzoru vyhlášené pražské městské části. Výstavba sídliště na Bohučovickém kopci nedaleko hradeckého hřbitova odstartovala v listopadu 1974. Této oblasti se také říká Na Tylovách.

Kronika Hradce nad Moravicí se zmiňuje o tom, že počasí během zimy 1974 bylo nebývale příznivé a práce na novém sídlišti probíhaly velice rychle. Píše se v ní i o přesném vzniku přezdívky Hradčany. Ta se zrodila někdy během příštího roku: „Když v září sundali husté lešení kolem prvního bloku a světle šedá břízolitová omítka spolu s červeným zábradlím balkonů zazářila v odpoledním slunci na stráni nad naším městem, vymyslel kdosi pro budované sídliště nový název – Hradčany."

Je pravda, že odsud máte Hradec jako na dlani a malebná scenérie opravdu připomíná tu hradčanskou. A místní to moc dobře ví. Sídliště stojí téměř čtyřicet let a pražské přízvisko se pořád drží.

Hospůdka U Šmouly

Večer jdeme do Šmouly. Jestli se nechytáte, pokusíme se vše uvést na pravou míru. Pokud v Loděnicích a širém okolí totiž řeknete, že se chystáte do Šmouly, drtivá většina místních bude stoprocentně vědět, kam máte namířeno. A sice do loděnické Hospůdky U Šmouly.

Proč zrovna v malé vesničce nedaleko Opavy pojmenovali hospodu po Šmoulovi? Vězte, že to má své opodstatnění, které se bezprostředně váže s jejím majitelem. „Všichni mi zde vždycky říkali Šmoula. Od toho jsem odvodil název svého podniku," odhalil majitel Hospůdky U Šmouly Vladimír Smolec.

Hospoda má svou tradici. Ještě aby ne. V příštím roce oslaví jubilejní desáté narozeniny. Šmoula se ovšem neříká jen samotné hospodě. Vždy během letních prázdnin nabírá na Holasovsku pojmenování známé kreslené postavy další rozměr. Pravidelně se zde v pátek konají venkovní diskotéky. I když tyto akce můžou mít ofi ciální názvy, u místních to bude vždycky Šmoula. „Večer je Šmoula, jdeš pařit?" Takhle se vás v praxi zeptají, zda se účastníte páteční venkovní diskotéky u Hospůdky U Šmouly.

Rande ve stylu Záviše z Falkenštejna?

Tou cestou jste možná šli. Když se na kraji Hradce nad Moravicí vydrápete po kopci, na němž se v zimě lyžuje a jezdí zde i vlek, dorazíte k malým kapličkám vyznačující křížovou cestu. Nezahnete ovšem doleva nahoru, ale dáte se rovně. Potom se dostanete do takzvaného Záviliší. Jak potvrzují historické písemné prameny, lokalita zahrnující potok, údolí a chatovou osadu si vysloužila svou přezdívku podle Záviše z Falkenštejna, jenž byl v roce 1281 purkrabím na hradě Hradci.

Kromě této funkce stačil být i milostným partnerem vdově po českém králi Přemyslu Otakaru II. královně Kunhutě Uherské, která se do Hradce uchýlila po svém útěku z internace na Bezdězu. Zřídila si zde i svůj dvůr. Traduje se, že právě do Záviliší milenecký pár vyrážel na dlouhé procházky či projížďky.

Jsou už všichni v benešovském Mexiku?

Michal Tučný ve svém hitu zpívá o tom, že všichni jsou už v Mexiku. Pro dolnobenešovské občany byl ale její význam naplněn už dávno. V Dolním Benešově se totiž jedno takové malé Mexiko nachází. Vše hned vysvětlíme. Pokud se v Benclu, jak se Dolnímu Benešovu často přezdívá, dáte za supermarketem Hruška doleva, ocitnete se v ulici Na Mexiku. Dodnes se nedá stoprocentně potvrdit, z čeho vlastně takový název vyplynul.

Existují dvě možnosti. „Ulice se nachází na kraji Benešova. Možná se to myslelo tak, že je to někde daleko, jako třeba právě v Mexiku," odhadoval dolnobenešovský starosta Martin Štefek. Uvěřitelnější je však druhá verze. Hřbitov a kaple, která leží nedaleko ulice Na Mexiku, se stavěly v polovině devatenáctého století. V době, kdy v Mexiku byly nepokoje.

„Hovoří se tedy o tom, že tehdejší Rakousko-Uhersko do nich bylo nějakým způsobem zataženo. Jde však jen o spekulaci. Stoprocentně to potvrdit nelze," pokračoval Martin Štefek. Jedná se tedy již o druhou benešovskou čtvrť, která byla pojmenována v přímé souvislosti s dobovými událostmi. Jednomu ze zdejších sídlišť totiž přezdívají místní Korea. A to proto, že se stavělo v padesátých letech minulého století během války mezi Severní a Jižní Koreou.

Autor: Redakce

30.9.2012
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

MSFL: Hlučín - Petřkovice 2:1

Ilustrační snímek.

Pro třináctiletého cyklistu letěl do Vávrovic vrtulník

Na Opavsku zvítězilo ANO

V opavském okrese se letošní volební účast vyšplhala na 60,11%. Výsledky jednotlivých stran prakticky kopírují ty celorepublikové.

II. LIGA: České Budějovice - Opava 2:1

/3 x VIDEO, FOTOGALERIE/ Přímý souboj o první místo nedopadl pro opavské fotbalisty dobře. Slezané na Střeleckém Ostrově prohráli s domácími Českými Budějovicemi. Hosté znovu doplatili na chyby v defenzivě.  

KOOPERATIVA NBL: Opava - Děčín 87:71

/2 x VIDEO, FOTOGALERIE/ Opavští basketbalisté jedou dál na vítězné vlně. V sobotu večer si v městské víceúčelovce vyšlápli na těžkého soupeře z Děčína. Ve druhé půli svého protivníka jasně přejeli a nakonec si dokráčeli pro zaslouženou výhru v poměru 87:71.

Z nemocnice zbyly jen střípky

Kdysi vyhlášená nemocnice ve Vítkově už řadu let nefunguje. Alespoň ne tedy tak, jak byli lidé zvyklí. Nemocniční oddělení nahradily odborné ambulance či léčebna dlouhodobě nemocných (LDN).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení