Do prvotní úvahy připadá asi šest set kusů pro majitele rodinných domů. Operační program Životní prostředí EU by na ně přispěl 1,8 milionu korun a podíl města by byl zhruba ve výši 200 tisíc korun.

„Na skládce je takový odpad zbytečný, ale po kompostování může být užitečný. Proto se chceme do nové výzvy na nakládání s kompostem přihlásit," říká primátorův náměstek Dalibor Halátek (nestr.). Pokud město s tímto projektem neuspěje, nakoupí kompostéry z městského rozpočtu. Záměr se netýká zahrádkářských kolonií ani sídlišť. Biologický odpad od zahrádkářů by mohly později řešit centrální komunitní kompostárny a na sídlištích hrozí nebezpečí znehodnocení bioodpadu jiným a už nevhodným odpadem.

Stejný projekt z Operačního programu Životní prostředí už využívají některé obce. Například Slavkov se do výzvy přihlásil už vloni. Uspěl a letos v červnu zakoupil 350 kompostérů. „Tři sta jsme jich zapůjčili majitelům rodinných domů na pět let a po uplynutí doby je získají do svého vlastnictví. Zbylých padesát máme rozmístěných v parcích a na veřejném prostranství," říká starosta Vladimír Chovanec. Z evropských peněz projekt získal 983 tisíc korun a 98 tisíc korun uhradila obec ze svých prostředků.

Spadané listí končí na skládkách

Úklid spadaného listí je pravděpodobně prvním bodem v seznamu prací podzimního úklidu. Ne všichni ovšem vědí, kde končí. Osvětlil nám to provozně-technický náměstek opavských technických služeb Martin Girášek. V Opavě je každoročně potřeba uklidit listí ze zelených ploch ve výměře 800 tisíc čtverečních metrů.

„Spadané listí je v podzimních měsících sbíráno jednou až třikrát v závislosti na lokalitě a klimatických podmínkách v daném roce," vysvětloval Martin Girášek a ještě přidal několik postřehů: „Další vyhrabání trávníku pak probíhá v brzkých jarních měsících, kdy jsou sbírány zbytky spadaného či nafoukaného listí. Veškerá nasbíraná hmota je vždy odvážena na skládky jako biologický materiál," doplnil.

Radnice rozmístí kontejnery

Nevíte, kam se spadaným listím a suchou trávou? Radnice vám k těmto účelům nechá po městě rozmístit velkoobjemové kontejnery. Zde jsou místa a data.

29. října Jateční (naproti prodejně potravin), Jiráskova (mezi domy č. 5 až 7), U Panského dvora (uslepení)

30. října

Mlýnská (konec u řeky), Kylešovská (odstavná plocha naproti domu č. 51), Ochranova (u parčíku)

31. října

Nákladní (uslepení s ul. Tomáškovou), YWCA (zpevněná plocha u kaštanu), Slámova (u opěrné zdi)

1. listopadu

nám. J. Adamsonové (parkoviště u parku), Skřivánčí (za křižovatkou s ul. Jurečkovou), Englišova (u prodejny potravin)

2. listopadu

Puškinova (do vozovky), Palackého (u domu č. 14), Horovo nábřeží (uslepení)

5. listopadu

Sluneční (za vjezdem do sběrny), Šeříková (křižovatka s ul. Květinovou), Stará silnice (křižovatka s ul. Prokopa Holého)

6. listopadu

Šeděnkova (parkoviště u prodejny Barum), Šebelova (pravá strana za ul. Přemyslovců), Slavkovská (křižovatka s ul. Pavlovského)

7. listopadu

Boční (pravá strana za ul. Krnovskou), Žižkova (křižovatka s ul. Nadační), Mostní (u domu č. 11)

8. listopadu

Wolkerova (naproti domu č. 32), Rolnická (konečná stanice autobusu Ingstav), Ratibořská (odstavný pruh vedle Dřevony)

9. listopadu

Raškova (vozovka naproti domu č. 11), Hillova (vozovka naproti domu č. 24), Pekařská (vozovka naproti domu č. 107)

12. listopadu

28. října (křižovatka s ul. U Švédské kaple), Válečkova (křižovatka s ul. Fügnerovou), Fügnerova (křižovatka s ul. Na Bahně)

13. listopadu

Kolofíkovo nábřeží (s ul. Na Potůčku), Jurečkova (u kotelny), Hejdukova (vozovka)

14. listopadu

Zahradní (křižovatka s ul. Tyršovou), Mendlova (panelová plocha u restaurace), Ztracená (křižovatka s ul. Gudrichovou)

15. listopadu

Vaníčkova (vozovka), Wintrova (spojka s ul. Slovenkou), Hlavní (u domu č. 93)

16. listopadu

Bílovecká (plocha před správou silnic MSK), Ruská (křižovatka s ul. Na Pomezí), U Hřbitova (plocha u hřbitova)

Kompostér je například pro Ladislavu Šťastnou neodmyslitelná součást zahrady.

Anketa v Dolním Benešově úspěšná

Před nedávnem v Dolním Benešově proběhla anketa, která zkoušela odhalit, zda by místní měli zájem o kompostéry. Ukázalo se, že ano. Dolní Benešov totiž na ně měl možnost získat dotaci. Ta by pokryla 85 procent nákladů. Zbytek by hradilo město.

„Rozhodli jsme se uspořádat anketu, která zjišťovala, jestli benešovští občané mají o kompostéry zájem. Aby mělo smysl se do něčeho takového pouštět, musely by svůj zájem projevit alespoň dvě stovky lidí. Tato kvóta byla nakonec naplněna," vysvětloval starosta Dolního Benešova Martin Štefek. Někteří z dolnobenešovských obyvatel tedy dostanou kompostér v hodnotě tři tisíce korun zcela zdarma.

Dostat by je mohli někdy na začátku příštího roku. Přesný termín ještě není znám. „Samozřejmě kompostéry využijí hlavně a především majitelé rodinných domů. Věřím, že splní svůj účel," doplnil ještě Martin Štefek.

Lidé v Hlučíně bioodpad poctivě odváží

Kde končí spadané listí a vůbec všechen bioodpad? Přesně takovou otázku jsme položili některým městům na Opavsku. Velice svědomitě si v tomto ohledu počíná Hlučín, který od příštího roku dokonce hodlá rozjet nový pilotní projekt. Hlučíňané mohou odvážet listí, trávu nebo třeba ořezy větví ze stromů do objektu technických služeb, který je na okraji města. Zde je přistaven kontejner.

„Tato forma likvidace bioodpadů je mezi našimi občany velmi oblíbená a počet lidí, kteří využívají kontejnery v technických službách, se stále zvyšuje. Jedná se o stovky občanů, již listí a obecně bioodpad přivážejí v pytlích a sypou do kontejneru," konstatoval tiskový mluvčí Hlučína Miroslav Pech. Od letošního dubna stačili lidé naplnit 25 kontejnerů. Do dnešního dne se dá celkem hovořit o sto tunách bioodpadu.

„Na městských pozemcích provádějí sběr listí technické služby. Na jednotlivých pozemcích se provádí jednou až dvakrát za podzim. Toto listí, stejně jako obsah kontejnerů od občanů se vyváží na kompostárnu SOMA v Markvartovicích," pokračoval. Hlučíňané, jimž se nechce s listím do kontejneru, můžou ho podle městské vyhlášky také spálit: „Vytyčilo se ovšem několik podmínek. Nesmí pršet, sněžit, být mlha, smogová situace nebo státní svátek a neděle."

V hlučínské části Darkovičky od příštího roku zkusí rozjet pilotní projekt tzv. biopopelnic. Každý dům dostane jednu popelnici, jež se bude vyvážet co čtrnáct dní. „Pokud se zavedení v Darkovičkách osvědčí, plánujeme rozšíření popelnic i do dalších částí města," dodal Miroslav Pech.

V Dolním Benešově mají na listí a další biologický materiál speciální kontejner. Občané do něj mohou ukládat odpad každou sobotu mezi osmou až dvanáctou hodinou. „Kontejner se následně odváží do Hlučína," poznamenal dolnobenešovský starosta Martin Štefek. Také v Hradci nad Moravicí můžete listí a podobně odvézt na místo určení. „Lidé mohou bioodpad svážet do kontejneru ve sběrném dvoře na kraji Hradce," připojila hradecká tisková mluvčí Jitka Celtová.

Hrabání listí. Ilustrační fotografie.

Kam se shrabaným listí v Budišově?

V Budišově nad Budišovkou momentálně tak trochu řeší nerudovskou otázku: Kam s ním? Řeč je o shrabaném listí. Jelikož město v současné době nemá nádoby, kam by občané shrabané listí mohli dát, a ani nepřistavují velkoobjemové kontejnery, sázejí na skládky a kompostéry. „Jedinou možností je vlastní kompostování nebo odvoz na skládku," radí místostarosta Budišova nad Budišovkou Patrik Schramm.

O tom, že situace není úplně ideální, ale představitelé města vědí a příští rok plánují její zlepšení. „Do konce tohoto roku bychom měli ve městě mít díky dotaci ze SFŽP tři sta nádob na biologicky rozložitelný komunální odpad a auto na svoz BRKA, k tomu chceme nakoupit zahradní kompostéry. V příštím roce bude situace již daleko lepší," plánuje Patrik Schramm.

Tak jako většina měst se i Budišov nad Budišovkou připravuje na podzimní úklid. Ten zde provádějí zaměstnanci správy lesů a technické služby. Do takového podzimního úklidu patří například sekání trávy ve městě, vysekání koryta řeky Budišovky, hrabání a odvoz listí, ořez keřů a úklid hřbitova před Dušičkami. „V místních částech Budišova nasmlouvaní živnostníci posekali trávu na hřbitovech a v okolí hřbitovů a kapliček," doplnil budišovský místostarosta.

Větřkovičtí se budou moci zbavovat odpadu v bioplynce

Nejlepší, co se dá udělat s jakýmkoli odpadem, je použít jej pro dobrou věc. Jednou z variant je i využití nahromaděných travin a jiné zeleně v bioplynové stanici, kde se tento materiál přemění na elektrickou a tepelnou energii. Kam s nasečenou trávou nebo nakupeným listím za zahrad? Ve Větřkovicích nyní dostali jasnou odpověď. Pokud místní odvezou takovýto a obdobný odpad do nové bioplynové stanice, která zde má vyrůst do podzimu příštího roku, zbaví se tím přítěže a materiál bude navíc použit pro užitečné účely.

V bioplynce se totiž právě podobný biologicky rozložitelný materiál zpracovává a po jeho rozložení pomocí mikroorganismů lze vyrábět prakticky zadarmo elektrickou i tepelnou energii. Do větřkovické bioplynky se sice mají svážet hlavně senáže z luk a z pícnin na orné půdě a hnůj a kejdu z obecních pozemků, ale „zeleného" odpadu se tu mohou zbavovat i obyčejní obyvatelé obce.

Získaná elektřina a teplo mají sloužit zejména v budovách družstva Slezská Dubina, které za výstavbou stanice stojí, avšak za jistých podmínek bude možné teplo rozvádět i do blízkého okolí. „Elektrická energie bude poté pro naši vlastní spotřebu a přebytek bude prodáván do distribuční sítě společnosti ČEZ Distribuce, a. s.," vysvětlil předseda družstva František Hellebrand.

Ačkoli je už nyní prakticky jedinou otázkou, kdy stanice v areálu družstva vyroste, cesta za realizací byla trnitá. Našli se i odpůrci projektu a posvětit plán muselo až referendum, ve kterém se přece jen pro výstavbu bioplynky vyjádřila většina Větřkovických.