Stávající komunikační systém města Opavy je totiž charakteristický svým vějířovitým uspořádáním a prioritou S1 bylo vymístění tranzitní dopravy mimo opavské centrum. „Kapacita městského okruhu je už téměř vyčerpána a dochází v něm k velmi výraznému zhoršení životního prostředí, proto je nutné svést tranzitní dopravu na přeloženou silnici 1/56 tvořící severní obchvat a na velký městský okruh,“ řekl při otevření stavby generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík.

Spojka S1 byla okamžitě využívána, ale jezdilo se po ní jen půl roku. V červenci 2010 byla opět uzavřena. Zvlněný povrch vozovky město reklamovalo a ke slovu přišli znovu pracovníci firmy Skanska. Vozovku vyfrézovali a opatřili ji novým živičným povrchem. O důvodu zvlnění je možné jen spekulovat. Závada mohla vzniknout v důsledku zimního mrazu a plískanic. Práce na dokončení spojky totiž finišovaly v nepříznivém počasí proto, aby spojka mohla být otevřena už v prosinci 2009 místo v březnu 2010.

Další možností mohlo být stlačení náspu projíždějícími vozidly, ale jsou i další problémy. Všechny mají společného jmenovatele – sníženou kvalitu práce. Spojka S1 měří 1750 metrů a náklady na její vybudování přišly na 651 477 254 koruny. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií.

Situace na konci S1: komplikace

Podle plánu má být u Kauflandu, kde se S1 kříží s Hlučínskou ulicí, vybudován rondel Kateřinský uzel jako součást severního obchvatu. V dnešní podobě komplikuje tato křižovatka řidičům jízdu a vytváří dost nebezpečné situace. Jen odbočit z ní doleva vyžaduje čas, odvahu a kus štěstí.

Investorem chystané okružní křižovatky i severního obchvatu je Ředitelství silnic a dálnic ČR. V dané chvíli je záměr výstavby ve fázi výkupu pozemků včetně vyvlastňovacích řízení. Po majetkovém dořešení trasy budou následovat potřebná stavební povolení. Zatím je vydáno stavební povolení na část trasy Prodloužená Mostní a na část hlavní trasy.

Parkovací dům? Zboží, co se neprodává

close zoom_in

O tom, že není využíván, jsme vás již informovali. Nabízí se ovšem otázka proč. Parkovacích míst je v Opavě nedostatek, řidiči zuří. Ceny v parkovacím domě jsou přitom nižší než v centru. Co je tedy na něm špatně?

Jak už uvedl náměstek technických služeb Martin Girášek, když město pořídilo parkovací dům, nešlo jim o byznys, ale o vytvoření nových parkovacích míst pro Opavany. Už tady podle všeho nastala prvotní chyba. Opavští radní se totiž také chovali, jako kdyby parkovací dům nepotřeboval žádnou reklamu a nemuselo se na něj poutat.

Když přijede do Opavy člověk z jiného města, pravděpodobně o existenci parkovacího domu ani nic netuší. Což je nejspíš jeden z hlavních důvodů, proč o něj nikdo nezakopne. Dalším je nejspíš lenost místních obyvatel. Je zkrátka pohodlnější zaparkovat blíž bance, úřadům nebo obchodům.

Na našem webu si také čtenáři stěžují na nemožnost parkování aut s LPG. „Považuji to za velké omezení,“ uvedla jedna ze čtenářek. „Auta na LPG jsou mnohdy mnohem bezpečnější než auta na benzin,“ potvrzuje další čtenář. Nabízela se zde ale také jiná varianta.

„Zkuste zlevnit parkování pro ty, kteří nemají garáže. Hlavně v zimě, kdy jsou plná parkoviště. Pak zvýšíte procento obsaditelnosti. Nájem garáže se pohybuje od šesti set do tisíce korun měsíčně,“ nabízel řešení technických službám, které jsou provozovateli parkovacího domu, jeden z účastníků diskuse.

Zároveň se zde ale také objevily námitky vůči lidem, kteří parkují v centru. „Parkování v ulicích by mělo být jen na jeden den. Je tak zabíráno místo řemeslníkům, službám, hasičům,“ rozhořčuje se nad nedořešenou situací jeden ze čtenářů. „Kdyby se využívalo střídavé stání na ulicích, bylo by po problému. Ti, kteří své auto nepotřebují denně, by si museli hledat garáž nebo parkovací místo jinde než na veřejné komunikaci a ubylo by i jednosměrek,“ nabízí řešení na závěr.

Praskající beton mostu na Kolofíkově nábřeží

close zoom_in

Nezasvěcený pozorovatel se tenkrát musel ptát sám sebe: Jsem snad v Kocourkově? Psal se konec roku 2005 a opravovala se lávka u Kolofíkova nábřeží v Opavě. Na první pohled tedy nic zvláštního. Natírala se její ocelová konstrukce, měnila se mostovka, respektive pochůzí část lávky, a sanovala se přilehlá schodiště.

„Celková oprava byla provedena ve dvou etapách,“ poznamenal provozně technický náměstek opavských technických služeb Martin Girášek. Jednotlivé etapy vypadaly následovně: mostovka dostala nové betonové podloží. Rekonstruovaly se i zmíněné schody, avšak poté se zbouraly a byly nahrazeny bezbariérovým nájezdem. „Schody prodělaly pouze havarijní výspravu,“ pokračoval Girášek a doplnil: „Na základě podnětů ze strany občanů bylo v průběhu stavebních prací v roce 2005 rozhodnuto, že se zřídí bezbariérové rampy pro zdravotně postižené.“

Leckomu může připadat podivné, proč se nájezd nezhotovil rovnou v rámci první etapy. To by možná na celé záležitosti nebylo nejhorší, třebaže veřejnost dalších pár týdnů vzteky skřípala zuby, jelikož lávka byla znovu uzavřena. I když je dnes beton mostovky opravený, dílčí opravy byly a ještě stále bývají na pořadu dne. Vždyť první vady na kráse se objevily již krátce po znovuotevření mostu.

„Mám pocit, že někdy se v Opavě klín vytlouká klínem. Častokrát jsem byl na mostě svědkem oprav. Kolem rekonstruovaných míst byla natažena páska a popraskaný beton se řešil prakticky pořád. Jsem z toho docela zklamaný,“ uvedl dvaatřicetiletý Štěpán D., který bydlí nedaleko mostu na Kolofíkově nábřeží a denně přes něj přechází.

Retardéry ohrožují řidiče

close zoom_in


Mnohé řidiče, kteří projíždějí Rolnickou ulicí, vyděsí mohutné betonové skruže uprostřed vozovky. Jsou to retardéry, které mají podle představ úředníků řidiče a chodce chránit. V této podobě je však naopak přímo ohrožují. Běda řidiči, který by z různých důvodů musel nečekaně najet ke středu vozovky. Náraz do některého z těchto obludných a navíc ošklivých monster může v lepším případě skončit rozbitým autem a v horším rozbitými lidmi.

Proti stromům u silnic je vyvolávána kampaň, i když stojí mimo vozovku v místě, kde auto nemá co dělat. Zmíněné retardéry však stojí přímo v silnici, kde vozidla naopak být mají. „Vyloženě by mě zajímalo, která dubová hlava je tady postavila. To je snad i na žalobu. Opavští radní věčně jezdí pro rozumy do zahraničí, ale podobnou hrůzu tam určitě neviděli,“ zlobí se dvaapadesátiletý Milan S., který musí Rolnickou ulicí často projíždět.

Se zahraničím má pravdu. Silnice v městech na západ od naší hranice mají také retardéry, ale pouze v podobě nízkých ostrůvků s vlídnými nájezdy, často zkrášlených zelení. Podle sdělení referenta odboru dopravy opavského magistrátu Rudolfa Klapetka jde o střední dělicí ostrůvky, určené pro snadnější přecházení na přechodu pro chodce v křižovatkách ulic Vrchní s Hillovou, Rolnické s ulicí Na Pastvisku i s Pekařskou a U Dráhy, což je prodloužená Rolnická, s Mostní.

Jejich instalaci koncem roku 2008 povolil odbor dopravy jako příslušný silniční správní úřad. „Ministerstvo dopravy je schválilo pro použití na silnicích, kde je rychlost omezena maximálně padesát kilometrů. Zajišťují ochranu a případné oddělení účastníků dopravy, při vytváření kruhových objezdů nebo ochranných ostrůvků na přechodech pro chodce.

Při dopravních nehodách a při malých úhlech nárazu svedou vozidla bez poškození zpět na vozovku,“ tvrdí Rudolf Klapetek.

Kletba chodníku u východního nádraží

Znovu a znovu. Chodník před východním nádražím v Opavě se opraví, zanedlouho jej úředníci Hlásky jako majitelé reklamují, opět se opraví a tak stále dokola. Zatím naposledy prošel problematický chodník rekonstrukcí před několika týdny poté, když naše redakce několikrát poukázala na jeho dezolátní stav.

Pochvalu si zde zaslouží stavební firma Firesta-Fišer, rekonstrukce, stavby, a. s., závod Ostrava. Ta chodník nejen vybudovala, ale nyní se také stará o jeho opravy. Zatím poslední stavební úpravy, aby se stezka dala do řádného stavu, přitom firma udělala v minimálním čase a na první pohled to vypadá, že také kvalitně. Ostatně, ostravská společnost v zastoupení Jana Stupky vinu na neustálých problémech s inkriminovaným chodníkem od počátku odmítá.

„Může to být způsobeno čímkoli. Například nesprávným používáním chodníku a řadou dalších příčin,“ tvrdil Stupka a dodával: „Nehodláme to tam opravovat donekonečna. Necháváme si tedy vypracovávat několik posudků, co se tam děje.“

Jak to s výsledky analýz dopadlo, však zatím není známo. Od doby, kdy před třemi lety město stavbu převzalo, došlo k jejímu opětovnému poškození a následným reklamacím už několikrát. Chvíli bylo vždy všechno v pořádku. Po čase se ale začaly houpat skoro všechny dlaždice, vznikaly prohlubně jako stvořené pro rozlehlé louže a vystouplé hrany kachliček způsobovaly nebezpečí úrazu pro chodce, kteří se tady nenaučili pořádně kličkovat.

V každém případě je chodník u nádraží dnes znovu alespoň zatím v takovém stavu, že nedělá Opavě ostudu před návštěvami z jiných končin. Otázka je, jak dlouho mu to vydrží. Zvlášt když se blíží zimní období.

Martin Kůs, Klára Jarošová, Petr Dušek, Jitka Hrušková, Tomáš Pustka