Tepelné čerpadlo využívá v domácnosti Milena Mrovcová již několik let.

„Přivedl mě k tomu kdysi můj brácha, který si to pořídil. Udělali nám u domu zhruba devadesátimetrový vrt, ze kterého dnes čerpáme teplo. A vyplatí se to. I když vařím, tak za plyn ročně zaplatím tak tří tisíc. Před tím to bývalo i skoro padesát,“ pochvaluje si majitelka rodinného domu v Englišově ulici.

Přiznává sice, že pořizovací náklady se vyšplhaly až na částku okolo 220 tisíc korun, ale také si prý uvědomuje, že dnes se jí to možná už dokonce vrátilo.

Teplo berou čerpadla z nitra země

Solární panely na domech dnes již nikoho nezaskočí. Alternativní formy získávání tepelných energií jsou často vídat i v Česku. K těm možná nejméně známým však stále ještě patří velice úsporná geotermální energie. Na tu mimo jiné v Opavě jede i tak gigantická stavba, jakou je víceúčelová hala.

Ve světě je známo využívání geotermální energie již od padesátých let. V Česku se však tato technologie objevila až po revoluci. Zjednodušeně se dá říci, že se jedná o získávání energie zpod zemského povrchu. K tomuto účelu slouží tepelná čerpadla a existují dva různé systémy. Jejich principy jsou v podstatě stejné. Systém s plošnými zemními kolektory funguje tak, že pod povrchem vedou hadice s nemrznoucí směsí a tu ohřívá teplo z okolní zeminy.

Snímek hloubení vrtu pro tepelné čerpadlo při stavbě víceúčelové haly v Opavě. foto: archiv firmy IVT

Získané teplo se dá využívat jak pro klasické vytápění, tak třeba pro ohřev vody. Tento systém čerpání geotermální energie má nízké investiční i provozní náklady, ale klade náročnější požadavky na velikost plochy, kudy hadice vedou. „Nevěřte povídačkám, že plošný kolektor vychladí zahradu a ta vám zmrzne. Tyhle informace šíří lidé, kteří o tom nic nevědí. Možná ještě svítí loučemi a nevědí o pokroku zhola nic,“ doplňuje Tomáš Fránek ze společnosti IVT Tepelná čerpadla.

Druhým systémem, jenž je prý právě využíván také v již zmíněné víceúčelové hale, jsou tzv. hloubkové vrty. Opět je zde čerpadlo i plastová sonda naplněná nemrznoucí směsí. Jenže v tomto případě se netáhne do délky, ale do hloubky. Jeden takový vrt u běžného rodinného domu se může táhnout do hloubky 80 až 150 metrů. „V naší republice byl již úspěšně použit i vrt 220 metrů hluboký, ale zatím patří takováto hloubka mezi rarity. Jinak je tomu ve světě, hlavvně ve Skandinávii, kde s tepelnými vrty a čerpadly mají dlouhodobé zkušenosti,“ dodává Tomáš Fránek.

Načerpaná tepelná energie má i v tomto případě široké možnosti využití. Tento typ čerpadel je pak méně náročný na prostor, ale zato jsou vyšší jeho pořizovací náklady.

Vypadá to jako lednice, ale lednice to není

Kondenzátor, který vzdáleně připomíná ledničku a po domě rozvádí nashromážděné teplo, jede na elektřinu. Pro ty, kdo ale používají tepelná čerpadla, existují zlevněné tarify pro její odběr. Návratnost vynaložených financí do podobného projektu se tak většinou pohybuje v rozmezí 6 až 8 let.

Kondenzátor tepelného čerpadla připomíná na první pohled obyčejnou lednici. foto: archiv redakce

Úplnou neznámou pro Čechy však využívání geotermální energie přece jen není. „Z těch větších objektů, kde se používá, bych mohl jmenovat například báňskou univerzitu nebo halu v Opavě, kde jsou pro ten účel hloubkových vrtů stovky. Tento druh topení je sice při pořízení cenově náročnější, ale už jej v současnosti používá v republice tisíce lidí,“ tvrdí Stanislav Czudek ze společnost Repax, která se alternativními zdroji energie zabývá profesionálně.

Mezi známé objekty v Opavě, které využívají tepelná čerpadla, pak navíc patří mimo jiné třeba i koupaliště. Zde fungují bez jediné poruchy tepelná čerpadla IVT stejně jako ve víceúčelové hale již více než pět let.