Veřejnosti se expozice otevřela uplynulý pátek. Jak však bylo vidět v sobotu, tato jedinečná možnost spatřit legendární sochy u Slezanů nikterak velký zájem nevzbudila.

Sobotní odpoledne v pasáži obchodního centra vůbec nenapovídalo tomu, že by se nějak lišilo od jiných víkendových dnů. Ospalá atmosféra se podepisovala ve tvářích prakticky všech návštěvníků. Kolem hliněných soch procházeli s naprostým klidem tak, jako by tu stály odjakživa. Znuděně působící muži vezoucí vozíky vedle svých partnerek s výrazy odhodlaných nákupčích se sice po exponátech sem tam ohlédli, ale po spatření sveřepých pohledů svých manželek ani nepřibrzdili a pokračovali v cestě.

Aby si někdo přečetl tabule umístěné vedle soch, jež popisují podrobně jak je, tak historii Číny, to už nepřipadalo v úvahu vůbec. Vrcholným důkazem ignorace byl poté otec malého klučiny, který se při obcházení jednoho z válečníků zeptal nahlas své družky: „Na co to je asi reklama?"

Výjimečná výstava zkrátka nechala Opavany překvapivě chladnými.

Terakotová armáda je přitom někdy nazývaná osmým divem světa. Jedná se o mauzoleum císaře Čchin Š'-chuang-ti, prvního vládce dynastie Čchin, jenž je krom jiného podepsán i pod stavbou velké Čínské zdi. Dosud bylo objeveno zhruba osm tisíc terakotových válečníků a šest set koní z doby kolem roku 220 př. n. l..

Jsou děláni v životní velikosti a z uměleckého hlediska jsou unikátní i tím, že žádný z nich není stejný. Přičtěme si k tomu poté i fakt, že drtivá většina soch zatím ještě nebyla ani vykopána. V Opavě jsou k vidění sice „jen" kopie exponátů, ale přesto velice vzácné. „Jsou to jejich nejdokonalejší repliky na světě, které byly vyrobeny v původní provincii, původním způsobem i ze stejného materiálu, tedy terakotové hlíny," vysvětlila marketingová manažerka obchodních center Tesco Renata Nejtková.

V pasáži obchodního centra Silesia se nyní nalézají sochy vyšších i nižších důstojníků, pěšáků či lučištníků. Vystaveny zde budou do 11. listopadu. Až následující týdny však ukáží, zda si dokáží získat větší zájem ze strany Opavanů.

Trocha kultury? Radši zajdeme pro uherák…

Jsem na hony vzdálen tomu nazývat někoho kulturním barbarem. Sám nerozeznám moderní poezii od reklamního textu v katalogu na perské koberce a abstraktní výtvarné umění od skvrn, které vznikly na zdech po štukatérech. Ale co bylo k vidění v sobotu v Opavě na výstavě terakotové armády, to už je ostuda.

Taková nevšímavost a přecházení něčeho podobně významného jsou nepochopitelná. Už jsme skutečně natolik zhýčkaní? Nebo už dosáhla naše komerční osobnost tak daleko, že si nevážíme ani možnosti prohlédnout si jeden z největších uměleckých a historických skvostů lidské historie? Možná je to tím, že je vše zdarma. Současnost nás již naučila, že když kvůli něčemu nemusíme sáhnout hluboko do kapsy, tak to přece za to nemůže stát.

Snad by také pomohlo, kdyby se ze soch bojovníků stvořily hostesky. Každé by se mohl dát do hliněných rukou tác s jednohubkami či nějakými nápoji a lidé by si k nim chodili na ochutnávku. Věřím, že pak by u těchto unikátních exponátů konečně stály řady dychtivých návštěvníků.

Jak to totiž vypadá v opavském obchodním centru, pro většinu z nás je důležitější pospíchat za nejlevnější štanglí salámu, než se na minutu zastavit a nechat na sebe dýchnout trochu kultury a historie.