Dvaadvacetiletá studentka čínské filologie a aplikovaných ekonomických studií původem ze Zlatník se rozhodla strávit oba semestry minulého školního roku v Číně. Jejím novým domovem se tak stalo desetimilionové město Tchien-ťin, kde bydlela na ubytovně pro zahraniční studenty. Spolubydlící měla z Koreje a Uzbekistánu.

„Školní týden je jako u nás, pět dní v týdnu. Dopoledne jsme měli čtyři hodiny čínštiny, odpoledne byly volitelné předměty, já jsem si vybrala kaligrafii," popisuje Tereza Malá. „Zprvu byl trochu problém se dorozumívat, postupem času jsem se ale do toho začala dostávat a myslím, že na konci už to bylo dobré," usmívá se Malá.

Číňané jsou velmi přátelští

Na otázku, co ji v Číně nejvíce překvapilo, odpovídá okamžitě: „Spousta věcí! Všechno je úplně jiné. Od dopravy, přes jídlo až po mentalitu lidí. Věděla jsem samozřejmě, že bude v Číně hodně lidí, ale i tak jsem nečekala, že bude všude tak plno.

Dopravě vládne totální chaos, neexistují žádné semafory, přechody ani dopravní značky, řidiči jsou neohleduplní, vyhrává prostě ten silnější. Ovzduší je neuvěřitelně znečištěné, museli jsme nosit masky."

Povaha Číňanů se samozřejmě nedá generalizovat, vždy záleží na jedincích, přesto však by se nějaké typické vlastnosti našly. „V prvé řadě jsou Číňané velmi přátelští a rádi vám se vším pomůžou. Když se v Česku zeptáte na cestu, lidé vám ukáží směr, v Číně vás na to místo osobně dovedou, i když je hodně vzdálené a původně tam vůbec nechtěli jít," vypráví studentka.

„Na druhou stranu se mi moc nelíbilo, jak se Číňané pořád chlubí tím, co mají, kromě nejnižší třídy musí mít všichni značkové oblečení a mobily, zakládají si i na večeřích se známými v luxusních podnicích atd."

Na jídlo si musela zvykat

Největší šok ale Tereza Malá zažila ve stravování. „Neexistuje vůbec žádná hygiena, ve všem je strašná spousta oleje a všechno je velmi pálivé. Já osobně jsem první týden jedla jenom zeleninu, než jsem se odvážila na normální jídlo.

Ze zvláštností bych vyjmenovala například kuře, které vám donesou i s pařáty, různé vnitřnosti, žáby, tarantule, psy, hady a různý hmyz na špejlích. Jinak bylo ale výborné kuře Kung pao a lilek, s pečivem to bylo horší, když už se dalo sehnat, bylo jen sladké, nic z toho, na co jsme zvyklí v Evropě."

Ze zahraničních studentů bylo na Tianjin Normal University, na kterou Malá chodila, nejvíce studentů ze zemí bývalého Sovětského svazu, ale chodilo sem také hodně Thajců, Korejců a Keňanů.

„Chodili jsme do internacionálních klubů, ty jsou celkem podobné jako u nás, s tím rozdílem, že se nikdy neplatí žádný vstup. Obsluha přijde, jen když si ji zavoláte, a v tom obrovském množství lidí má navíc problém se k vám dostat," popisuje studentka čínštiny své mimoškolní zážitky.

A jaké jsou její plány do budoucna? „Nyní chci určitě dodělat v Olomouci bakaláře a poté se do Číny opět na rok vrátit a kdo ví, třeba tam i nějakou dobu zůstat," ukončuje své vyprávění Tereza Malá.

Jan Mareček