Počet obcí a měst ještě není definitivní, ale už nyní je jasné, že tibetské vlajky budou 10. března vyvěšeny také na městských či obecních úřadech na Opavsku. Pro podporu malého asijského státu, který je utlačován Čínou, se vyslovili na několika místech.

Přidala se také Opava. „Vlajku v daný den vyvěsí na Hlásce náměstkyně Pavla Brady. A to konkrétně v devět hodin," uvedla mluvčí opavské radnice Lada Dobrovolná.

V zástupu podporovatelů nebude chybět ani Dolní Benešov. „Odsouhlasili jsme to na zastupitelstvu. Myslíme si, že je správné podpořit stát, který trpí kvůli čínskému útlaku. Identita každé země by měla zůstat zachována," poznamenal dolnobenešovský starosta Martin Štefek.

Na internetových stránkách tibinfo.cz je zobrazen seznam obcí a měst, kde tibetská vlajka zavlaje. Čísla ovšem ještě nejsou konečná, protože na mnoha místech se o zapojení do akce ještě nejednalo.

Také ne všude se setkala s pochopením. Na zmíněném webu naleznete i souhrn těch, kteří se nepřipojí. Z opavského okresu to jsou třeba Ludgeřovice.

„V současnosti budujeme kanalizaci a máme úplně jiné starosti," uvedl ludgeřovický starosta Daniel Havlík, který je zároveň i náměstkem hejtmana pro dopravu a životní prostředí, a doplnil: „Tahle akce bez podpory velkých mezinárodních organizací nemá moc velký smysl. Tibetskou vlajku navíc teprve musíme koupit. Rozhodli jsme se, že to nepodpoříme."

Co se v Tibetu vlastně stalo?

Tibet je utlačován od roku 1950, kdy čínská armáda rozprášila tu tibetskou v bitvě v Čhamdu. O devět let později uprchl čtrnáctý dalajlama do Indie, kde vznikla exilová vláda. Nedlouho po jeho nuceném odchodu bylo zosnováno masivní povstání proti Číně.

Osudným dnem se stal právě 10. březen 1959. Zemřelo 80 tisíc Tibeťanů, další milion lidí tibetského původu v následujících letech zemřel v čínských věznicích, pracovních táborech anebo v důsledku hladomoru. Cenzura sdělovacích prostředků a internetu, zatýkání, zadržování či souzení lidí bez práva na obhájce jsou v Tibetu běžný jev.

Mezi lety 1987 a 1989 tam proběhlo několik masových demonstrací, jež vedly až k vyhlášení stanného práva. Poslední velké protesty, při nichž zahynuly desítky lidí, se konaly v roce 2008. Jenom mezi lety 2009 a 2013 se zde upálilo 120 Tibeťanů na protest proti čínským represím.

Kvůli obavám z dalších demonstrací spojených s oslavami výročí památného povstání je Tibet každoročně od února do května uzavírán turistům i médiím.

Petr Dušek