Jaké jsou vaše představy o vedení Slezské univerzity?

Post rektora nepovažuji jen za funkci a úřad - je pro mne spíše posláním. Rád bych přispěl k dalšímu růstu Slezské univerzity. Rozhodně bych chtěl posílit interní komunikaci, zejména mezi vedením univerzity a jednotlivými součástmi, protože ta podle mne povede k lepší vzájemné spolupráci.

Což může být přínosné. Co dalšího chcete prosadit?

Univerzitu netvoří budovy, ale lidé a tak zůstanu ještě u zaměstnanců. Ti jsou pro chod a dobré jméno univerzity nejdůležitější a chci jim proto zajistit další možnosti profesního i osobního růstu. Za tímto účelem plánujeme založení Akademického centra, které bude nabízet různé formy dalšího vzdělávání a rozvoje všech našich zaměstnanců. Rád bych k dalšímu rozvoji využil také projektové výzvy evropských programů. Jako příklady uvedu operační program spravedlivé transformace nebo operační program Jan Ámos Komenský.

Ilustrační foto.
Výstava, beseda, film: Studenti Slezské univerzity proti válce

Plány jsou jedna věc a peníze zase druhá. Máte na to finance?

Ve finanční oblasti bohužel stále čelíme velkému podfinancování vysokých škol oproti základním a středním školám. Konkrétní případ – medián hrubé měsíční mzdy vysokoškolského odborného asistenta je celorepublikově na částce 43 400 korun a filozofické fakulty jsou na tom ještě mnohem hůř. Hrubá mzda učitele na střední škole je 47 250 korun. Nutno dodat, že Slezská univerzita nedosahuje ani toho celorepublikového průměru. Snažíme se nyní například přes Českou konferenci rektorů vyvíjet tlak na ministerstvo školství, abychom na vzdělávací účely získali větší finanční objem. Při současné inflační výši nejsme ani zdaleka schopni navýšit mzdy tak, aby ji pokryly. Situaci se snažíme alespoň trochu kompenzovat právě získáváním externích zdrojů z projektů.

K prestiži univerzity patří i to, že není zasažena skandály. Jak je na tom Slezská univerzita? Důvěřuje, nebo prověřuje?

Co se týká opisování cizích textů, tak veškeré závěrečné práce našich studentů jsou nahrávány do informačního systému, ve kterém automaticky procházejí antiplagiátorskou kontrolou. Přesto je nutné neustále sledovat a reflektovat současný společenský a technologický vývoj. Momentálně před námi stojí například výzva v podobě umělé inteligence a to, jakým způsobem ji integrovat do vzdělávacího procesu.

Lukáš Malý (druhý zprava) při léčbě pacientky s intoxikací organofosfáty.
Lékař Slezské nemocnice v Opavě se opět vrátil do Afriky

Pro univerzity jsou důležité akreditace. Jak je na tom Slezská univerzita?

V posledních pěti letech prošla reakreditací prakticky všech studijních programů. Nyní se zaměříme na inovace a aktualizace stávajících programů, které by měly reflektovat tendence na poli vědy i na trhu práce. Zároveň připravujeme i několik nových a unikátních studijních programů, které přilákají pozornost zájemců z celé republiky. Jako příklad je možné uvést Regionální rozvoj regionu a krajiny, případně programy, zaměřené mimo jiné na scenáristiku, střih a kameru. Pokud to shrnu, velké rozšiřování nových akreditací neočekávám. V této době se chceme soustředit spíše na kvalitu výuky a rozvíjení kompetencí našich studentů.

Kdo je Tomáš Gongol

Narodil se 20. 4. 1978 ve Frýdku-Místku. Studoval na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, doktorské studium a následné habilitační řízení absolvoval na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 2002 pracoval na právním a analytickém oddělení Kriminalistického ústavu v Praze. O dva roky později nastoupil na Obchodně podnikatelskou fakultu Slezské univerzity v Karviné, kde působil nejdříve jako odborný asistent a od roku 2013 jako proděkan. Po dvou letech se stal prorektorem Slezské univerzity a od března letošního roku bude jejím rektorem. Žije v Dobraticích a spolu s manželkou se aktivně podílí na projektech, týkajících se výstavby škol v Tanzanii.