Základy první pomoci pro začátečníky

Náhle začal volat o pomoc a mizet pod hladinou. Jeho přátelé se k němu snažili doplavat a pomoci mu, další ze břehu duchapřítomně přivolali další pomoc.

Štěstím v situaci bylo, že na této přehradní nádrži slouží vodní záchranná služba. Její členové byli na místě tonutí se člunem během chvilky, mladého muže vylovili a dopravili na břeh.

Přes rychlý zásah však již v té době nejevil známky života. Vodní záchranáři zahájili okamžitě oživovací pokusy, v nichž pokračovali až do příjezdu rychlé lékařské pomoci. Posádka záchranné služby nalezla postiženého se srdeční zástavou, a v rozšířené resuscitaci proto za pomoci přístrojové techniky a léků pokračovala.

Po přibližně třiceti minutách se podařilo obnovit srdeční činnost pacienta. Muž byl následně, za stálého napojení na dýchací přístroj, transportován do nemocnice na anesteziologicko-resuscitační oddělení. Jeho léčba byla dlouhodobá a pacient v tomto případě přežil zejména díky rychlé a kvalitně poskytnuté předlékařské první pomoci.

Oběťmi tonutí jsou nejčastěji mladí lidé

Tonutí je dušení způsobené zalitím dýchacích cest tekutinou, jeho konečným důsledkem je plicní otok se zástavou oběhu. K tonutí může dojít nejen ve vodě, ale i při vdechování aerosolu.

Ten se tvoří až do 30 cm nad hladinou při prudkém větru a dešti a jsou jím ohroženi plavci za bouře. Nejčastějšími oběťmi jsou děti a mladí lidé, k nehodám dochází nejen při koupání, ale i v zimě při proboření ledu.

Příčiny tonutí:
• přecenění sil
• častý vliv alkoholu
• neuvážené skoky do neznámé vody
• náhlá onemocnění (cévní mozková příhoda, infarkt, chladová křeč, epileptický záchvat…)

Existují rozdíly při tonutí ve sladké a slané vodě. Sladká při vniknutí do plic díky svému nízkému osmotickému tlaku způsobí zvětšení objemu krevního řečiště a rozpad červených krvinek. Při tonutí ve slané vodě dochází následkem vysokého osmotického tlaku ke vzniku plicního edému a zahuštění krve.

Jak poskytnout první pomoc?

• Resuscitaci a ošetření tonoucí osoby předchází její vytažení z vody. Tyto techniky dobře ovládají plavčíci a vodní záchranáři, kteří jsou pro tento účel i vybaveni. Ne všude jsou však přítomni. K vyproštění je potřeba být zdatným plavcem, postiženého podplavat a přistupovat k tonoucímu zezadu, popř. vyčkat na ztrátu vědomí. Při plavání ke břehu hlavu utonulého pokud možno udržujeme v neutrální poloze.

• Umělé dýchání při plávání ke břehu je možné začít provádět v okamžiku, kdy má zachránce pod nohama pevné dno a ruce nepotřebuje k plavání. • Na břehu provedeme zajištění základních životních funkcí.

• Přivoláme záchrannou službu

Pozor! Vodu z plic se nesnažíme odstranit - z plicních sklípků se totiž vstřebává do krevního řečiště a není překážkou pro dýchání. Před zahájením umělého dýchání je však nutno napolohovat hlavu pacienta tak, aby mohla vytéci volná voda z dutiny ústní. Při tonutí u moře (ve slané vodě) je vhodné vyčistit dutinu ústní opakovaně i během resuscitace

Příznaky tonutí:
• panický strach, vzrušení, zmatenost
• usilovné, nepravidelné či lapavé dýchání
• ztráta vědomí, křeče
• cyanóza nebo bledá kůže
• zástava dechu event. chrčivé dýchání, podchlazení, možnost zvracení.

Osoba, která tonula, vždy patří do nemocnice. Platí to i pro případy, kdy měla po celou dobu zachované vědomí. Je-li postižený při vědomí, ošetřujeme jej v poloze v polosedě a předcházíme podchlazení sejmutím mokrého oblečení a přikrytí suchou přikrývkou nebo Alu fólií.

Pokud předpokládáme poranění krční páteře, uvolnění dýchacích cest provádíme předsunutím dolní čelisti a otevřením úst bez záklonu hlavy. Technika resuscitace v případech tonutí je standardní, jen je potřeba zohlednit přidružená poranění.

Nejčastěji se jedná o tyto kombinace:

Tonutí + mozkolebeční poranění (nehody vodáků)
Tonutí + poranění páteře, zejména krční (skoky do vody)
Tonutí + podchlazení (proboření pod led, pády dětí do studené vody)
Tonutí + náhlá mozková nebo srdeční příhoda

Více informací najdete na www.uszsmsk.cz.

Lukáš Humpl