To jsou podle mluvčího Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Petra Kůdely hlavní příčiny požárů v topné sezoně. Jak zmínil, ročně v tomto období vyjíždějí profesionální i dobrovolní hasiči v rámci Moravskoslezského kraje k desítkám takovýchto případů.
„Ani Opavsko ve statistikách nevybočuje,“ podotkl se slovy, že s letošní počínající sezonou, tedy od září, bylo na Opavsku minimum případů požárů souvisejících s topnou sezonou.
„Na Opavsku jsme vyjížděli od září ke třem případům,“ zmínil s tím, že důvodem požárů byly hořlaviny v blízkosti topidel. Škody se podle jeho slov pohybovaly maximálně v řádu tisíců korun. Na otázku, zdali v uplynulých letech zaznamenali úmrtí v souvislosti s těmito požáry, pak Kůdela odpověděl: „V posledních letech úmrtí naštěstí neevidujeme.“
K největším požáru v topné sezoně vyjížděli hasiči v rámci Moravskoslezského kraje do Milotic nad Opavou. Oheň tam podle tiskového mluvčího způsobily vznícené saze. Škoda na rodinném domě přesáhla sto tisíc korun.
Požáry mají na svědomí například nevyčištěné komíny
Zkraje topné sezony se používají topidla méně intenzivněji. Hasiči tak neevidují nějaký rapidní nárůst požárů. Taková jsou slova mluvčího Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Petra Kůdely. Jak redakci potvrdil, problémy například s nevymetenými sazemi se projeví až při větších mrazech. „K požárům pak hasiči v souhrnu za celý kraj vyjíždějí víckrát za kratší časové období,“ řekl.
Kromě nevyčištěných komínů od sazí či podomácky vyrobenému vývodu komínu, může požár vzniknout podle Kůdely rovněž od hořlavin, dřeva či papíru kolem kotlů na tuhá paliva.
„U starších rodinných domků může chytnout nosný trám střech a podkroví, který se v minulosti zabudovával i do komínového tělesa. Je to specialita Moravskoslezského kraje,“ zmínil. Také požáry hromad uhlí, koksu či briket po samovznícení nejsou podle něj ničím výjimečným. „Větší hromady by se měly kontrolovat a při vyšších teplotách přehrabat,“ vysvětlil.
Na otázku, co je hlavní příčinou požárů v topné sezoně pak Kůdela odpověděl následující: „Je to lidský faktor, neopatrnost, nepozornost. Také zanedbání kontrol odborníků a nevyčištěné komíny.“ Na Opavsku vyjížděli hasiči od začátku topné sezony prozatím ke třem požárům, příčinou všech byly hořlaviny u topidel.
„Škody po těchto požárech se pohybují od pár stovek korun až po statisíce,“ zmínil a dodal: „Vedle toho náklady hasičů na takový výjezd se vždy pohybují v tisících až desetitisících, podle vzdálenosti a nasazení techniky.“ A jak by se dalo těmto požárům předejít? Podle slov Petra Kůdely by lidé neměli opomíjet kontrolu topidel před topnou sezonou „Lidé by si měli pozvat odborníka na revizi topení, plynu, elektrických topidel a podobně. Neměli by zapomínat ani na čištění komínů a čas od času i vývod z plynových kotlů.“
Čím topíte ve svých domech? Takovou otázku jsme položili náhodně vybraným obyvatelům Opavska. Z ankety vyplynulo, že většina oslovených už přešla na plyn, hodně lidí si ale ještě přitápí pevnými palivy. „Mám doma krb a v něm pálím dřevo. Jinak ale topím plynem, “ řekl například Opavan Jan Řehůřek.
„Podívejte se, jak zase zdražili. Není divu, že kdo má dneska kamna, nejenže plynem netopí, ale do kamen hodí všechno, co dokáže chytnout, “ postěžoval si jeden z obyvatelů Slavkova. Na otázku, jestli v zimě vnímají lidé zápach z komínů, byla odpověď jednoznačná. Většina oslovených z vesnic uvedla, že ano.
„Ve městech je to o něco lepší, “ řekla Jana Slavotínková z Vršovic a dodala, že sice doma topí plynem, ale občas spálí i něco, co se s ekologií tolik neslučuje. Další z oslovených podotkl, že topí uhlím tzv. ořechem a dodal: „Lidé dneska topí lecčím. Mí sousedé převážně kalem a plynem, ale zápach, který jde z jiných komínů, nasvědčuje tomu, že lidé dneska spálí téměř cokoli.“
(rm)
