Realita dnešních obcí se posunula jinam a tradiční zabijačky v ní už nemají místo.

„Máme v obci jednoho řezníka, ale volán už často nebývá. Lidem se ještě vyplatí koupit si celé prase a udělat zabijačku, ale chovat ho odmala se jim rozhodně nevyplácí,“ říká starosta Chuchelné Josef Kubný.

Také v Rohově už prase chová jen málokdo. „Krmit ho je dnes dost drahé a jeho chov se lidem nevyplácí ani z časového hlediska. Hlavně mladí chtějí mít doma hezké prostředí a volný čas využívat zajímavějším způsobem než soustavnou péčí o hospodářská zvířata. Kus vepřového si prostě koupí v obchodě a mají ho bez zbytečných starostí a komplikací,“ míní starosta Daniel Procházka.

Ve Služovicích bývá domácích zabijaček též daleko méně než dříve. „V minulosti lidé krmili svá prasata záhumenkovými výpěstky. Dnes už na jejich obdělávání nemají čas ani prostředky, a proto od chovu upouštějí. Když přesto zabíjačku dělat chtějí, koupí si už vykrmené prase,“ míní starosta Jan Chrobák.

Ani v Šilheřovicích se lidé do chovu vlastního čuníka už nehrnou. „Doba se změnila a bývalé chlívky už mají úplně jiný účel. V místě, kde bydlím, bývala dřív prasata chovaná snad u každého domku, ale teď si lidé maximálně koupí jeho půlku a mají po starostech,“ konstatuje starosta Martin Čecháček.

V Uhlířově se tradice chovu vlastního prasátka v některých domácnostech ještě drží, ale šly by spočítat na prstech a každoročně jich ubývá. „Zájemci si vepřové maso raději koupí v marketu a mají ho bez práce. Někteří zase volí koupi celého prasete a udělají si zabijačku bez půlročního starání a krmení,“ vysvětluje situaci v obci starosta Slavomír Montan.

Podobné řeší přísun vepřového masa obyvatelé Raduně a dalších obcí na Opavsku. Nevábně vonící chlívky ustoupily okrasným zahradám a jejich majitelé jezdí na dovolenou. Chov prasat přenechávají zemědělcům. Minulostí jsou dokonce i tradiční obecní zabijačky, které dřív bývaly vyhlášenými akcemi obcí nebo spolků.