Nicméně každá mince má dvě strany a tropické teploty s sebou mohou přinášet i značné nepříjemnosti. Vyprávět by o tom mohli záchranáři. Ti v horkých dnech zasahují v rámci Moravskoslezského kraje u desítek případů týdně.
„Celková výjezdová činnost je zhruba o patnáct procent vyšší, počet kolapsových stavů je navýšen o dvou až trojnásobek,“ řekl naší redakci tiskový mluvčí krajské záchranky Lukáš Humpl. Podle jeho slov mohou vysoké teploty lidem zkomplikovat zdraví.
„Jedná se především o několik skupin obyvatel, kterými jsou malé děti, senioři a chronicky nemocní. V některých případech může být horko jedním z faktorů, jež mohou přispět až k ohrožení života. V souvislosti s horkem jde zpravidla o postižení kardiovaskulárního systému,“ uvedl Lukáš Humpl s tím, že se každoročně v horkých dnech záchranáři setkávají s kolapsovými stavy, dechovými obtížemi, závratěmi, cévními mozkovými příhodami, ale i zvýšeným počtem epileptických záchvatů.
„U dětí i dospělých se pak objevují potíže spojené s dehydratací, úpalem a úžehem,“ podotkl a zmínil případ sedmdesátiletého muže, který zkolaboval v Opavě přímo na ulici. „Muž byl nedostatečně hydratovaný. Starší lidé a děti často nemívají pocit žízně, proto je třeba na to myslet,“ nechal se slyšet Lukáš Humpl. Zdůraznil také, že důležitý je samozřejmě dostatek tekutin i odpočinku. Především senioři by si pak podle něj měli přizpůsobit denní režim tak, aby se jejich organismus nadměrně nezatěžoval.
„Jedná se o takzvané termoregulační chování, do kterého spadá také to, že se přiměřeně oblékáme,“ zmínil. „Není ničím neobvyklým, že záchranáři najdou seniora s kolapsem oblečeného v několika vrstvách oděvu, a to i když je venku přes třicet stupňů. U malých dětí pak mají zase maminky strach, aby je neofouklo a nechtěně jim tak přivodí nemoc z přehřátí,“ dodal na závěr Lukáš Humpl.
