Je považována za důležitou součást industriálního dědictví Opavy. Bývalá textilní továrna obchodníka Jacoba Quittnera. Jak celý podnik vznikl a jak fungoval? Ještě na začátku druhé poloviny 18. století na tom nebyla Opava z hlediska textilní výroby jakéhokoli druhu dobře. Nedostatek kapitálu a strádání z let válečných přispělo k tomu, že polovina soukenických mistrů pracovala na mzdu. Obchod z vlnou a s dalšími surovinami byl z valné části závislý na Pruském Slezsku. Významného předělu se Opava dočkala až v 70. letech 18. století, kdy vzrostl význam zejména soukenické výroby a město získalo význam i v rámci tranzitníhoobchodu.

Formování textilních továren

Samotný počátek fungování textilního průmyslu v Opavě je rovněž spojen se sedmdesátými lety 18. století. V tomto období zřídil obchodník se suknem Karl Czeike nákladnickou faktorii. V praxi to znamenalo, že chudším opavským a hradeckým soukeníkům dával surovinu ke spracování. Materiál poté odebíral zpět a dále jej upravoval ve svém podniku.

Do své továrny, která vznikla na počátku devatenáctého století, dal později dovézt přádlácké stoje z Nizozemí. Tato nejstarší textilní továrna v Opavě zanikla v roce 1835. Předchůdcem Quittnerovy továrny byla továrna Antona Springera. Použil k tomu budovu Dolního dvora v níž zahájil výrobu v roce 1833. Bývalý mlýn u fortny přebudoval na další dvouposchoďovou textilní továrnu. Blízko ní přistavěl ještě třetí, kterou pronajal belgickému podnikateli Artistidu Doretovi. Springer vybavil továrny stroji a také parním strojem ovýkonu4,5kW. V roce 1860 se majitelem obou továren stal Jacob Quittner.

Quittnerovy závody vyráběly také biliárové potahy

Jacob Quittner se narodil v Novém Městě nad Váhom v židovské rodině. Své podnikatelské předpoklady rychle uplatnil v Ružomberku a v Trenčíně. Nedlouho poté se uchytil také v Opavě. Jelikož právě opavská továrna fungovala dobře, podnikatel z rodinou pobýval nejčastěji v Budapešti. Pobočky jeho firem ve Vídni a Polsku se zabývaly také výrobou biliárových potahů na kulečník. Správu opavských továren měli nastarost jeho synové. Těch měl se svou manželkou Charlottou Fuchsovou šest.

V roce 1910 kupuje jeho společnost tkalcovnu na Těšínské ulici. V roce 1920 však rodina opouští Opavu a přestavba objektu na Nákladní ulici byla svěřena významnému funkcionalistickému architektovi Erichu Geldnerovi, který jej adaptoval pro funkci tržnice. Geldner také obnovil budovypoválečnémpoškození s tím, že zachoval hmotnou budovu i se sledem shedových střech. Do dnešní doby zůstala zachována také přístupová rampaz uliceUFortny.

Co s bývalou továrnou bude?

Společnost Plaza Centers, která chce na ploše bývalé městské tržnice vybudovat obchodně–kulturní středisko, do prostoru a urbanistické souvislosti objektu továrny a jeho okolí zasáhne. Aktuální projekt ale památkáři nepřipouští právě proto, že nerespektuje a nepočítá s budovou Quittnerovy továrny. V současné době také probíha správní řízení ve věci prohlášení této budovy a souboru věcí tzv. městské tržnice za památku. Konečné stanovisko ovšem ještě známonení. Zdroje: Dějiny slezských měst–Opava, Náměstí a ulice města Opavy, internetové stránky MMO.