Podle výzkumu, který provedli studenti Slezské univerzity, se drtivá většina turistů v destinaci, kterou navštívili, pokouší ochutnat zdejší typické pokrmy a nápoje. Smyslem akce tedy je, aby podniky jídla slezské kuchyně nabízely pravidelně a ne jen v rámci takového týdne.

„Na tradiční slezské speciality jsme na univerzitě vytvořili přímo kuchařku. Při její výrobě se vycházelo z receptů 100 nebo 150 let starých. Vycházeli jsme z toho, co se v té době v regionu opravdu jedlo. Vesměs se jedná o zapomenuté pokrmy. Většinou to jsou obyčejná jídla jako šurimajzl nebo pospolka," mínil vedoucí Gastrocentra Opava a pedagog Slezské univerzity Alexandr Burda, jenž upozornil, že k místní kuchyni patří i slavnostnější jídla.

Například slezské nebe: „Je to sladká omáčka ze švestek a sušeného ovoce, kulaté knedlíčky s důlkem a k tomu se dávalo třeba pečené vepřové. Zmiňme také slezskou kachnu, která je zabalena do zelného listu a vždycky, když se peče takto pohromadě, je taková křupavá. Zelný list totiž vytvoří pěknou krustu.

Další regionální specialitou jsou halečky nebo cibulové zelí. Opomenout nesmíme celou řadu polévek a tradičních moučníků."

Podpora slezské kuchyně ovšem nemusí vycházet pouze z obnovování starých receptů. Může spočívat také v kupování produktů místních výrobců. Stavět se dá třeba na nápojích. „Máme zde likérky, výrobce přírodních šťáv, pražírny kávy a podobně. Jinak jsou tady sýraři, řezníci… Všichni vytváří poměrně slušné produkty z našeho regionu.

Zapojili jsme se do takzvané hnutí Slow Food. Učíme lidi nakupovat takzvaně kolem komína, aby podpořili místní výrobce a jejich kvalitu," uzavřel Alexandr Burda.

Seznam podniků zapojených do Týdne slezské kuchyně naleznete na www.opavske-slezsko.cz.