Takové je vymezení nabídky dvou nových oborů dvouletého navazujícího magisterského studia, kterou zájemcům předkládá Ústav historických věd Filozofickopřírodovědecké fakulty Slezské univerzity. Jak prozradil vedoucí uvedeného pracoviště Jiří Knapík, jde o obory Kulturní dějiny a České moderní dějiny.

„První obor vychází z dnešního pojetí rozšířeně chápaných kulturních dějin. Ty zahrnují veškerou kulturní činnost člověka, která se odráží v jeho životním stylu,“ dodává tajemník ústavu Martin Čapský. Kulturní dějiny mají posluchačům rozšířit jejich přehled o kulturním vývoji českých zemí od středověku po současnost.

„Je přirozené, že důraz bude kladen na středoevropský prostor,“ říká Čapský k profilu oboru a upozorňuje na jeho stěžejní téma, jímž je obrat od veřejného k privátnímu. „Jinými slovy, studenti svůj zájem zaměří od velkých osobností k bezejmenným, od velké dějinné scény k tzv. malým světům,“ přibližuje Čapský.

Reagovat na celospolečenskou diskusi o naší nejnovější historii si zase klade za cíl obor České moderní dějiny. „Studenti budou především vedeni k takovým tématům, jakými jsou třeba soužití společnosti s národnostními menšinami či potřeba vyrovnání se s dědictvím komunistického režimu,“ objasňuje Knapík.

Za těžiště oboru označuje vývoj české společnosti ve 20. století, zvláště pak po roce 1948, a to jak z hlediska hospodářského, tak sociálního a kulturního. „Ani tady se samozřejmě nezapomene na proměny celé střední Evropy, což absolventům rozšíří možnosti budoucího uplatnění v praxi. Naší ambicí je také otevřít jim další badatelské perspektivy, třeba formou doktorského studia na našem ústavu,“ uzavírá Knapík.

(ian)