Pro Lea Vitáska z Bohuslavic byla až donedávna letošní sezona velmi chabá. Jediné zajímavější houbařské úlovky zaznamenal v Beskydech, v lesích okolo své obce, které jsou obvykle velmi plodné, však nerostlo vůbec nic. Deště z předešlých dnů ovšem poskytly potřebnou vláhu, což se velmi rychle projevilo (viz snímek níže).

Nedávná houbařská vycházka Lea Vitáska do lesů u Bohuslavic dopadla velmi plodně…„Rozhodl jsem se vyjet do lesů u Bohuslavic ve směru na Chuchelnou. Bylo to neskutečné. První houby jsem nacházel zhruba deset metrů od auta. Vůbec nešlo odejít. Byly to vesměs takzvané babky. Lidem i na zahradách však rostou také žampiony,“ uvedl Leo Vitásek, mimo jiné bohuslavický obecní fotograf.

Úspěšným houbařem v současnosti rozhodně není sám.

„Potkal jsem se se spoustou lidí, kteří vynášeli plné košíky. Déšť tomu určitě pomohl. Už jsem narazil také na suchohřiby. Mám kamaráda z Kozmic, s nímž si po internetu vyměňujeme fotografie našich úlovků. Referoval mi o tom, že přinesl tři plné košíky,“ popisoval Leo Vitásek z Bohuslavic, mimochodem, obce, v jejímž okolí se daří také rozměrným pýchavkám.

„Vůbec se nebojím, že by nalezené houby nenašly uplatnění u nás v kuchyni. Určitě dojde na vaječinu se smetanou. Část z nich usušíme, poputují pak do polévky, další část se zase rozdá po rodině,“ doplnil bohuslavický fotograf.

Nastupující houbařské žně potvrdil také opavský mykolog Vít Balner.

„Teploty i vlhkost jsou teď ideální, avšak během jednoho týdne až čtrnácti dní se dá očekávat, že houby porostou ještě více. Kromě lesů lidé nacházejí mnoho hub i mimo les, jde především o pečárky, zde si však musejí dát pozor na záměnu s pečárkou jedovatou, která se také hojně vyskytuje. Dále se nyní sbírají například polničky nebo křemenáče,“ uvedl Vít Balner.

Houbaři nyní zažívají doslova žně

„Houby skutečně začaly růst, většinou středně hojně a místy až velmi hojně,“ potvrdil mykolog Jiří Lederer, který má zároveň na starost mykologickou poradnu ve Frýdku-Místku.

Podle něj pomohly vydatné srážky v uplynukých dnech, ale také silné ranní rosy a menší výpar při nižších teplotách. A také polovina září je pro většinu druhů jedlých hub to hlavní období růstu, takže jen čekaly na trochu lepší podmínky, upřesnil mykolog.

Do budoucna růst hub záleží na průběhu počasí, pokud nebude příliž horko (nejlépe tak do 25 stupňů), občas vydatně zaprší (aspoň jednou za týden až 10 dní), tak bude růst hub pokračovat dobře.

„Nejvíce teď rostou hřib smrkový, hřib hnědý, hřib kovář, místy hodně bedly a pečárky (žampiony), méně rostou holubinky, lišky, muchomůrky růžovky a další oblíbené druhy. Roste také celá řada jiných druhů, které pro běžného houbaře až tak zajímavé nejsou, ale mykologa potěší,“ vypočetl Lederer.

Ten zároveň prozradil, že rostou i houby nejedlé nebo jedovaté, hojně roste pečárka zápašná, pestřec, muchomůrka červená a královská, jinak nebezpečné druhy mnohem méně, třeba čechratka podvinutá.

„V růstu ovšem existují veliké místní rozdíly. Například v mechatých lesích ve vlhkých údolích třeba okolo potoků rostou až velmi hojně, na osluněných svazích a vrcholech kopců na propustném podloží (třeba sutích) rostou houby velice málo,“ uzavřel Lederer.

Mykologická poradna Muzea Beskyd je otevřená každé pondělí od 9 do 12 hodin a od 13 do 16 hodin v prostorách přírodovědného úseku v prvním patře Langova domu ve Frýdku. Zájemci zde mohou pro radu zavítat do konce listopadu.

-dus, ber, mach-