Dluh vznikl v roce 1958, kdy se mezi zeměmi napřimovala hranice. Navrhli to Poláci, aby se dala hraniční linie lépe uhlídat. Československá strana se však při výměře dopustila chyby a neoprávněně získala 368 hektarů. Pozemky o takové rozloze by nyní Polsko chtělo dostat zpět.

Na finanční kompenzaci přitom přistoupit nechce. I z toho důvodu byly MVČR vytipovány plochy určené k vyrovnání dluhu a dopis byl zaslán starostům, aby se k návrhům vyjádřili.

Jejich reakce ovšem byly veskrze negativní. Z uvedeného počtu hektarů má Moravskoslezský kraj přijít o 288, hned 99 z nich přitom náleží opavského okresu. Jedním ze starostů, kteří okamžitě zareagovali na rozdělení pozemků, byl Jaroslav Vlk z Třebomi. Malá obec na Opavsku by mohla přijít o 45,6 ha. Jde o druhé největší číslo z obcí v kraji. Ještě více měla navrženo už pouze Hlinka na Bruntálsku (47 ha).

„Během loňského podzimu proběhla schůzka se zástupci obcí, kraje a ministerstva vnitra. Následně jsem kraji adresoval dopis, v němž jsem uvedl, proč s takovým vyrovnáním z pohledu Třebomi nesouhlasím. Doposud jsem nedostal žádnou reakci, takže nevím, v jakém stadiu celá záležitost vlastně je," poznamenal Jaroslav Vlk.

Podobně je na tom i starosta Chuchelné Rudolf Sněhota. Také tato pohraniční obec by mohla přijít o nezanedbatelnou část svého území. Konkrétně 34,8 ha, což činí celých pět procent chuchelenského katastru.

„Také k nám žádná odpověď nedoputovala. Není z toho žádný výstup. Své připomínky jsme přitom poslali. Pro nás je to ožehavé téma, protože nám může být odebrána plocha, kde se nachází důležitá honitba. Se zmenšením našeho území by logicky přiteklo i méně peněz do obecní pokladny," popisoval Rudolf Sněhota.

Kraj reakce starostů předal MVČR, které momentálně analyzují došla vyjádření. „V současné době probíhá vyhodnocení došlých stanovisek i s ohledem na právní hlediska této problematiky. Nyní ještě nemáme stanoviska všech dotčených obcí," uvedla tisková mluvčí Ministerstva vnitra ČR Martina Němcová s tím, že územní dluh Česka vůči Polsku vláda řeší v průběhu posledních dvaceti let.

Pro obce to ovšem znamená komplikace. Nevědí totiž, zda s pozemky, které jsou navrženy ke kompenzaci, budou moci operovat.

„Plánujeme určité pozemkové úpravy týkající rybníka. Část z nich ale zasahuje do území, která by mohla připadnout Polsku. Nemůžeme tedy na tom pracovat, jelikož netušíme, jaká bude realita. Naši občané se mě neustále ptají na novinky, ale já jim bohužel nic nového říci nemůžu," pokračoval Jaroslav Vlk.

Podle něj Třebom může přijít o plochy, na nichž se nachází nerostné bohatství v podobě sádry a důležité přístupové cesty k potoku Pština. „Nemáme žádné vyjádření, přijde mi, jako by někdo hrál mrtvého brouka. Navrženo bylo pět hektarů pozemků podél hranice, které pro nás jako třeba v Chuchelné nebo Třebomi nejsou tolik důležité.

Byly však nesmyslně rozvrženy a na některých místech vybíhají do vnitra našeho katastru," konstatoval starosta Hati Werner Vyletělek.

Rudolf Sněhota si myslí, že územní dluh vůči Polsku se v dohledné době nepodaří vyrovnat. „Vznikl téměř před padesáti lety, řeší se během posledních dvaceti let a stále to nemá konce. Vzhledem k tomu, jaká se k této problematice zvedla vlna nevole hlavně v Čechách, nepodaří se to vyřešit ani v dalších pěti letech. Budou muset být navrženy jiné alternativy, neboť žádná z obcí se nechce dobrovolně vzdát části svého katastru."

O kolik hektarů mají obce přijít
Třebom 45,6 ha
Chuchelná 34,8 ha
Píšť 9,4 ha
Hať 5 ha
Hněvošice 3 ha
Šilheřovice 1 ha
Okres Opava celkem: 99 ha