I přesto, že v Bělé, malé obci na Hlučínsku, žije jen 687 obyvatel, počet návštěvníků zde za normálních „necovidových“ okolností roste stonásobně.

Každým rokem zamíří obdivovat krásy této malebné obce rozkládající se nedaleko polských hranic obdivuhodných šedesát až sedmdesát tisíc turistů. Nejen z České republiky, ale také z Polska nebo Německa.

Obec Bělá.Obec Bělá.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Bělá jim totiž rozhodně má co nabídnout. „Už od mých počátků, kdy jsem působil na úřadě jako řádový zastupitel, místostarosta a od roku 1998 jako starosta jsem si předsevzal, že hlavní gró mé činnosti musí být získání dobrého jména obce. Když se lidé o Bělé baví, aby se bavili o hezkých věcech. Hodně tomu pomohlo i to, že pan František Chmelík zde po Rothschildech opravil pstruží sádky. Ale zároveň jsme chtěli, aby lidé po dobrém jídle mohli v Bělé využít i něco jiného,“ vzpomíná starosta Bělé Karel Krupa.

A tak se během několika let přihodilo, že do Bělé se jezdí na pstruhy, ale i za venkovní relaxací a odpočinkem v nádherné přírodě.

Pramen Židlo.Pramen Židlo.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Léčivý pramen, mikrolázně, labyrint

Už v devatenáctém století sloužil lidem v Bělé pramen lesní vody, zvaný Židlo. V roce 2002 se vedení obce rozhodlo, že tento dar přírody zpřístupní veřejnosti. Pramen se upravil, o kousek dál pak vyrostly o dva roky později mikrolázně – dva léčebné bazénky pro nohy a ruce, založené na Priessnietzově metodě.

„Tento nápad jsem dostal, když jsem byl v lázních Jeseník a tam jsem to viděl a říkám si, proč to nemáme v Bělé? Ze země nám teče pramen, který nikdo nevyužívá. A tak jsme se do toho pustili a místo si získalo spoustu příznivců,“ vypráví Karel Krupa.

Tímto však zvelebování neskončilo. V roce 2008 hned u Židla a bazénků vyrostl Křesťanský labyrint. „Splnili jsme přání jedné paní, která to viděla v kanadském Vancouveru. A já jsem si řekl, že když těch šestadvacet tisíc cihel poskládáme do určitého vzoru, lidé dodrží pokyny, jak se mají uvnitř pohybovat, třeba nějakou zvláštní energii pocítí, věřil jsem tomu. Máme odhodlání jít do něčeho netradičního. Někde se toho bojí, ale to je pro mě startovací výstřel, udělat to právě v Bělé, jako třeba tento labyrint. Vyhledáváme neobvyklé záležitosti, které v sousedství nejsou. Ale proč by nemohly být u nás? Začali jsme být pro okolí zajímaví a dá se říci, že se naplnilo vše, s čím jsme do toho šli. Pozvednout trochu věhlas Bělé a oznámit, že krásná dědinka uprostřed lesů má také něco do sebe,“ říká.

A snaha to určitě není zbytečná, protože slova chvály z úst návštěvníků se jen hrnou.Výčet zajímavostí ale ještě nekončí. Zároveň s labyrintem byl u bazénků zřízen chodníček pro chůzi naboso, aby se zaktivovaly akupunkturní body v chodidlech. Nedaleko vyrostlo netypické dětské hřiště z akátového dřeva. A ve stejné lokalitě se nachází i připravené místo pro zimní kluziště, kde lidé mohou bruslit, pokud to tedy počasí umožňuje. I jej, stejně jako léčivé bazénky, naplňuje voda pramene Židlo.

Nutno ještě konstatovat, že všechny tyto „atrakce“ jsou v Bělé pro všechny lidi k dispozici zcela zdarma.

Kaplička v Bělé.Kaplička v Bělé.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Výskyt vzácné rostliny

Když v Bělé bagrovali vrchní vrstvu zeminy a chtěli vybudovat prostor pro přírodní kluziště a zimní bruslení, narazili na překážku. Objevila se totiž chráněná rostlina. „Je zapsaná do červeného seznamu, jde o žabník kopinatý, tady na Opavsku se jedná o vzácný výskyt. Nikdo o existenci takovéto rostliny u nás nevěděl až do doby, než se začalo se zmíněnými úpravami,“ vzpomíná s úsměvem bělský starosta Karel Krupa.

Otázky pro ředitelku školy

Odpovídá ředitelka ZŠ Bělá Ivana Matějková

Jak jste zvládali uplynulý „covidový“ školní rok?

Uplynulý školní rok byl mimořádně náročný, jak pro žáky, tak i pro učitele a rodiče. Všichni jsme se museli vypořádat se zcela novou situací, kterou nám přinesla pandemie onemocnění Covid19. Úspěšně jsme zvládli přechod na distanční výuku a zapojeni byli všichni žáci. Některým byly zapůjčeny školní notebooky a tablety, které jsme zakoupili z financí z projektu „Šablony II.“, kde jsme zapojeni. Bohužel jsme nemohli realizovat Školu v přírodě a plavecký výcvik. O to více se těšíme, že všechno budeme moct absolvovat v novém školním roce. Velký dík patří i rodičům, kteří se aktivně podíleli na výuce svých dětí a mnohdy, nám všem tato nová zkušenost přinesla řadu úsměvných chvilek.

ZŠ v Bělé.ZŠ v Bělé.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Co je u vás nového, co se chystá?

V uplynulém školním roce jsme vybavili školní družinu novým nábytkem a žákům 1. třídy byly zakoupeny jednomístné lavice i z důvodu dodržování předepsaných covidových opatření. Jsme rádi, že máme vybudované sportovní hřiště, které, pokud nám to počasí dovolí, hojně využíváme, za což děkujeme zřizovateli školy, a to je Obec Bělá. Jsme malotřídní škola, téměř s rodinnou atmosférou a individuálním přístupem ke všem žákům a často k naplňování školních cílů využíváme krásnou přírodu v okolí celé naší obce. Tento školní rok se ponese v duchu příprav krásného výročí naší školy, a to 150 let od založení školy v Bělé. A samozřejmě se těšíme, že se budeme učit prezenčně, ve škole i za cenu povinného testování a užijeme si spolu spoustu krásných školních dní.

Zásoby písku zůstávají nevytěženy

Před lety v Bělé hrozilo, že by zde mohla vyrůst pískovna. Na katastru obce se totiž nacházejí zásoby písku za asi dvě miliardy korun, což neuniklo pozornosti. Starosta Bělé Karel Krupa aktivně bojoval za to, aby k otevření pískovny nikdy nedošlo.

„Ten boj trvá už možná dvacet let. A soupeři nebyli lehcí. Spoustu lidí mě tehdy podezřívalo, co připravuji za vlastní kšeft. Ale to, že tady dnes nejezdí auta, bagry, je výsledek mé činnosti, to mi už nikdo nevezme. Jsem tomu nesmírně rád a osobně to považuji za největší úspěch mé činnosti v roli starosty. Celou záležitost vnímám jako záchranu obce. Dokázal jsem se seznámit s lidmi, kteří mi velmi pomohli, zprostředkovali setkání s dalšími odborníky. My jsme dali naprosto jasně najevo, že těžit nechceme s nikým, i kdyby nám slibovali vozy plné zlata. Ať si je nechají, my si daleko více vážíme nádherného životního prostředí, které tady na vesnici máme,“ říká Karel Krupa.

A bojovat proti pískovně je připraven dále. „V současné době je v této záležitosti dlouho ticho, je to takové zakonzervované. Ale to může být i ticho před bouří, člověk musí být neustále v pozoru a dění sledovat,“ dodává.

Křesťanský labyrint.Křesťanský labyrint.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Z historie Bělé

Po dnešním území katastru obce Bělá se proháněli naši předci už ve starší době kamenné, ovšem první písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy město Opava zapsalo do městské knihy její povinnost platit mostní žito. Tento letopočet se také považuje za rok založení dnešní Bělé, obci s podnikavým duchem.

Bělá.Bělá.Zdroj: archiv obceTen prokazovali už místní vladykové ve 14. století. Zatímco při dělení Opavska v roce 1377 drželi Jaroslav a Mrákota z Bělé pouze ves, Ješek s Dorotou roku 1413 již se vsí drželi i dvůr a roku 1439 Jan z Bělé své manželce Aničce připsal tvrz se vsí a k Bělé přikoupil ještě ves Závadu. Janovi synové Václav a Janek se o majetek otcovský podělili tak, že Janek zůstal v Bělé na tvrzi, kdežto Václav získal roku 1464 Závadu s olšinou a dvěma rybníky v Bělé, mlýnským a horním.

Jan z Bělé, již s univerzitním akademickým titulem „mistr“ založil zajímavou tradici bělských majitelů. Mnozí z nich byli totiž významnými zemskými úředníky. Zmíněný Jan, coby stoupenec husitství byl nejprve písařem knížectví ratibořského, od roku 1441 písařem knížectví těšínského a od roku 1464 nejvyšším zemským písařem knížectví opavského.

Jindřich Bělský z Bělé, který ves s tvrzí prodal roku 1498 Stiborovi Doupovcovi ze Stěbořic, se zase usídlil na Sosnové jako komorník cúdy krnovské.

Martin Šíp z Bránice, který ves Bělou s tvrzí, dvorem a mlýnem koupil roku 1506 od Stibora Doupovce ze Sudic, byl rovněž zemským komorníkem. Stejnou funkci zastávali i Jošt z Tamfaldu a Oldřich z Tvorkova, kteří v rychlém sledu za sebou se také vystřídali ve vlastnictví Bělé.

Mostek k prameni, křesťanskému labyrintu a bazénkům.Mostek k prameni, křesťanskému labyrintu a bazénkům.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Od roku 1529 následovali Bludovští z Kornic, Laryšové z Načeslavic, Rosečtí z Iváně, ale to již nastoupila tvrdá rekatolizační garnitura těžící od roku 1607 z vojenského pokoření Opavy a tvořená z řad přivandrovalých cizinců.

Zikmund Falkenhon z Glošku spojil v roce 1612 Bělou se Sudicemi, do roku 1672 vlastnili Bělou Brixové z Monslu, od roku 1711 Hennové z Henneberku, kteří po získání Dolního Benešova v roce 1774 spojili obec s tímto panstvím. Tito byli posledními vlastníky tvrze.

K roku 1721 byl v Bělé mlýn o jednom složení, krčma, panský dvůr a 6 rybníků: Valový, Vesnický, Křížový, Mlýnský, Tarnovecký a Přackovec.

Vznik místní školy se datuje k roku 1842, postavení školní budovy pak k roku 1872. Poslední majitelé vsi Rothschildové zde provozovali pro tento region pozoruhodný umělý chov pstruhů. Po připojení k Československu v roce 1920 měla Bělá 284 hektarů a 448 obyvatel, 70 domů, mlýn, dvůr, hájovnu i hostinec.

Rothschildův dvůr.Rothschildův dvůr.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Bělá, dříve Bílov, byla k 1. 1. 1976 sloučená s Chuchelnou, ale po sametové revoluci, v roce 1990, se 1. 7. opět osamostatnila.

Obec jinak leží devět kilometrů severně od Hlučína. Nachází se zde mateřská a základní škola, dvě prodejny potravin, knihovna, dopravu zajišťují příměstské autobusové linky. K dispozici zde mají fotbalové i víceúčelové hřiště, zastřešený altán s ohništěm, děti se zase zabaví na svém atypickém hřišti. Bělá je široko daleko známá svým léčivým pramenem Židlo, na vysoké úrovni je zde rozvinut také cestovní ruch. Bělá je součástí Sdružení obcí Hlučínska i MAS Hlučínsko (místní akční skupina).

Zdroj: www.obecbela.cz

Zajímavost

Archeologové v katastru obce Bělé objevili paleolitickou stanici a potvrdili tak, že byla osídlena již před více než 10 000 lety př. n. l. Kdy se však obec dočkala statutu „prosperující“? Až roku 1349, kdy byla poprvé zapsána do městské knihy s povinností platit mostní žito, naturální dávku ve formě obilí za údržbu mostů a cest. Tato událost je tedy také první písemnou zprávou a doložením o existenci Bělé.

Léčebné bazénky.Léčebné bazénky.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Tip na výlet

V Bělé dáte odpočinout tělu i duchu

Pokud navštívíte Bělou, určitě zavítejte k léčivému prameni Židlo, který vyvěrá z hloubky lesa na okraji obce směrem na Závadu. Po ochutnávce můžete vyzkoušet dva léčebné bazénky pro nohy a ruce, založené na Priessnietzově metodě. Tyto bazénky jsou napájeny Židlem a nachází se hned u něj. Stejně jako chodník pro bosé nohy nebo Křesťanský labyrint. V Bělé zkrátka dáte odpočinout tělu i duchu. O dobré jídlo a pití se vám postarají na nedaleké Pstruží farmě, kde vám rybu připraví, anebo si ji můžete sami chytit a upéci až doma. V Bělé se nachází i soukromý hřebčín – Rothschildův dvůr. K procházce pak vybízí krásná okolní příroda a lesy, které Bělou obklopují.