VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Žimrovicích vymysleli novou učebnici

Žimrovice /TÉMA/ - Jsou školy, kde se prostě jen vyučuje podle osnov. A jsou školy, kde se nad rámec standardních osnov dbá na výuku jazyků, kde se věnují sportu, ekologii či jiné specializaci.

28.2.2010
SDÍLEJ:

Regionální učebnici i hru pokřtili přímo v žimrovické škole. A opět se ukázalo, že motto Škola hrou, ke kterému se škola hlásí, je pravdivé. Novorozenec přijel ke křtu v kočárku a měl i svoji sudičku. Do života mu všichni společně zazpívali.Foto: archiv ZŠ Žimrovice

V Žimrovicích mají také školu. Nepatří mezi žádné velikány, má jen dvě třídy. Do jedné chodí společně devět prvňáků a šest druháků, do druhé pak šest třeťáků a pět čtvrťáků. Ale tato škola přece jen má něco mimořádného. Je patrně jedinou, která si vytvořila vlastní regionální učebnici.

Perla Slezska – Hradec nad Moravicí a okolí

Sto šedesát čtyři strany regionální učebnice pro základní školy, nazvané Perla Slezska – Hradec nad Moravicí a okolí, si zaslouží pochvalu hned z několika pohledů. Stále se z různých míst ozývají hlasy, že historii, a ještě více místopisu, se ve vyučování věnuje stále méně prostoru. A tak vyrůstá generace těch, kteří si neuvědomují kontexty české historie a národnosti a národ, který nezná svoji historii, se snadno nechá ovlivňovat.

Region Hradecka teď ale má něco, co vyplňuje tuto díru ve vyučování. Atraktivní formou poučí každého o historii, průmyslu, zemědělství, osobnostech, stavbách i zvycích na Hradecku v průběhu času a samozřejmě nechybí ani tolik moderní pohled ochrany přírody a ekologie.

Regionální učebnice je rozdělena do tří částí – dějepisné, vlastivědné a přírodovědné, přičemž dějepisná část se dále dělí na regionální historii, významné stavby a osobnosti našeho kraje. Vlastivědnou část jsme rozdělili na místopis, dopravu a hospodářství v regionu.

Každou z těchto tří částí doprovází jiná postavička, kterou jsme chtěli zvýšit motivaci dětí při práci s textem. Dějepisnou část provází rytíř Hanuš z Hanuše, vlastivědnou pak myšák Perlík a přírodovědnou Kozlík. (Citát z úvodu publikace)

Pomáhali učitelé i lidé z obce

Projekt regionální učebnice pro základní školy Perla Slezska – Hradec nad Moravicí a okolí se povedlo uskutečnit díky evropským penězům z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Žadatelem o grant byla žimrovická škola, která zareagovali hned na první výzvu.

Podařilo se sehnat nějakých šest set tisíc na to, aby se uskutečnil tento smělý projekt. V rámci tohoto projektu měly být tři výstupy. Měly být tři a nakonec byly vlastně čtyři. Prvním je regionální učebnice určená především pro učitele základních škol, hlavně prvního stupně, druhým je stejnojmenná stolní hra a tím třetím výstava v Žimrovicích a v Hradci, která by mapovala historii a současnost Hradecka výtvarnými a literárními pracemi dětí.

K této výstavě ještě přibyl almanach, který jednak představuje právě tyto práce dětí, ale také přináší pověsti. Ať už ty původní, nebo ty, které děti napsaly sami. Kromě Základní školy v Žimrovicích do projektu vstoupili i dva partneři – město Hradec nad Moravicí reprezentované místostarostou Karlem Hanákem a Základní škola v Hradci nad Moravicí, kam většina našich žáků směřuje do druhého stupně, kterou zastupoval hlavně dnes už bývalý ředitel Karel Churavý a další učitelé, včetně současné ředitelky Radky Očadlíkové.

Projekt ale měl štěstí i v těch, kdo neváhal přidat svoji ruku ke společné práci. Jako ochotní externí spolupracovníci se ukázali manželé Marcela a Milan Kubačkovi, Alena Šromová či Alexandra Pospíšilová. Celou publikaci ilustroval kreslíř Bořek Frýba, který mimo jiné spolupracuje i s Opavským a hlučínským Regionem a Deníkem.

„Musím říci, že jsem rád, že se našli takoví lidé, kteří byli ochotni trávit svůj čas nad takovouhle prací. Co mě ale velmi mile překvapilo, bylo, že se ukázalo, že i ti samotní obyvatelé té obce mají zájem, aby jejich paměť úplně nezmizela spolu s nimi. Lidé mi sami začali nosit fotografie, sešlo se mi na tisíc snímků a dokumentů, ochotně se mnou seděli nad těmito fotkami a říkali, kdy, kde a kdo na nich je. Byli ochotni odhalit něco ze svého soukromí.

Dnes je tato úžasná retrospektiva v rukou hradeckého kronikáře pana Grima, a v tom také vidím velký smysl celé práce,“ svěřil se David Šrom, ředitel ZŠ Žimrovice a duše celého projektu.

David Šrom: Největší problém? Já a úředníci!

Duší celého projektu Perla Slezska – Hradec nad Moravicí a okolí je ředitel základky v Žimrovicích David Šrom. Projekt podle něj nebyl postaven, jak se říká, na zelené louce.

Už rok před tím měli s dětmi ze žimrovické školy projekt nazvaný Otevřená kniha, jinak řečeno historie a současnost Žimrovic očima dětí. To byl vlastně první projekt s historickou tematikou, předtím, ale vlastně dodnes, se žimrovická škola vyznačuje hlavně ekologickými programy.

„Mě samotného nadchlo, jak procházela historie touto původně zemědělskou obcí a čím vším byla ovlivněna. Myslím, že se to zalíbilo i těm dětem. A v návaznosti na Otevřenou knihu jsme udělali projekt Perla Slezská, který je košatější. Teď už mám rozpracovaný projekt, který se jmenuje Ke kořenům a který mapuje lidové zvyky a tradice v regionu,“ říká David Šrom a pokračuje:

„Na všech částech projektu se pracovalo souběžně. Začalo se v lednu loňského roku a vše bylo hotovo už v srpnu. Celé se to posunulo, protože jsem onemocněl, ale zvládlo se to a během prázdnin byla publikace v tisku. Navíc jsem měl odjet do zahraničí a chtěl jsem, aby tu zůstal čistý stůl.“

Autoři se rozhodli pro několik regionálních témat jako jsou historie, osobnosti, průmysl, zemědělství, významné stavby, zvyky nebo příroda. Tato témata si rozdělili mezi sebe tak, jak to komu bylo blízké a tak, aby na každém tématu dělali alespoň dva lidé.

Tak vznikla stošedesátistránková publikace, která je koncipována vždy jako jedna strana určená kantorovi, kde jsou hlavně faktografické údaje, a protilehlá strana je pak míněna jako pracovní list pro žáky, který si učitel může namnožit.

„Za největší problém přípravy projektu považuji asi to, že jsem do toho vstupoval já jako tzv. manažer projektu. Měl jsem jasnou představu, jak by to mělo vypadat. Na vlastní přípravě pracovních listů se sešlo osm lidí a osm lidí má také osm různých názorů.

Zpočátku jsem měl problém těmto lidem říci, že to není podle mých představ, a také že já sám jsem měl problém uznat, že nemusí být vše podle mého, ale že je možné udělat to různorodě,“ říká David Šrom.

Někdy, když vracel listy k přepracování, měl divné pocity, jestli svým kolegům moc nevnucuje svůj názor a své představy. Jak manažer projektu říká, jsou ale věci subjektivního pohledu. „Na druhé straně jsou pak administrativní podmínky evropských dotačních programů a já jsem se v těch různých papírech zahrabával strašně moc.

Nakonec jsem se ale cítil posílen, že jsem se nenechal udolat úředníky z kraje, protože jsme spolu občas skutečně bojovali,“ vzpomíná David Šrom. Ve druhé části práce se ale všichni začali více přibližovat jednotnému celku a práce se nakonec podařila.

K učebnici patří i hra

Druhým výstupem projektu je stolní hra. Jak jinak, i jejím hlavním smyslem je poučení. A samozřejmě pobavení. Hra je postavena na hrací ploše, kterou opět namaloval Bořek Frýba a která zachycuje hradecký region. Jsou k tomu kartičky, kde si děti vytahují otázky na které odpovídají.

Také na hru jsem dostal pozitivní ohlasy. Už proto, že prostřednictvím hry je dětem, ale i dospělým, předkládá místopis jinak než takovým tím klasickým školopisem. Rozdat hru do škol a školek byla jedna cesta, jak ji uvést v reálný život.

Ale jak ji dostat mezi běžné lidi? Hra je podle podmínek grantu neprodejná. Nakonec se ale i to podařilo vymyslet. „Vyšpekulovali jsme to tak, že hru je možno získat v hradeckém informačním centru jako dárek města při nákupu nad sto korun,“ svěřil nám David Šrom.

Publikací se vydalo přes dvě stě a stolní hry pět set kusů. Výtisky byly rozděleny na tři skupiny – část dostalo město Hradec jako prezentační publikaci, část zůstala v žimrovické a hradecké škole a část byla rozvezena do okolních škol, například do Skřipova, Melče, Branky, Raduně a jinam. Autoři také některé věnovali do školek.

Povedlo se, učitelé učebnici využívají

S napětím očekávali autoři, jak jejich práci přijme okolí. Mohou být spokojeni. „Jak se tak bavím s učiteli, tak mi potvrzují, že učebnici aktivně při výuce využívají především na prvním stupni ve vlastivědě a přírodovědě. Já osobně s publikací také při vyučování pracuji a využíváme ji jako součást školních vzdělávacích programů,“ říká David Šrom.

Jak se zdá, vše se podařilo tak, jak to bylo myšleno. Navíc, když probíhala výstava, která byla součástí projektu, našli se tací, kteří přišli znovu a přivedli své známé, rodiče či prarodiče se slovy: „To mušíš vidět!“ I to je jasný důkaz, že Žimrovičtí a Hradečtí se trefili přesně tam, kam chtěli.

„Chtěl bych, aby naše děti přes tuto nedávnou historii našli vztah k tomu místu, kde žijí. Někdy mám pocit, že obec se proměňuje v nějaký satelit Opavy, že si tam lidé nastavějí baráčky a přicházejí tam jen přespat. Že tam chybí to pouto k obci.

A to je právě ten záměr, aby se děti už v tomto věku chytily právě přes historii. Je to záměr, který netuším, jestli vyjde,“ svěřil se ještě David Šrom.

Dějiny regionu by se měly učit

Zajímají se Opavané o historii? Znají dějiny svého rodného města? Měly by se regionální dějiny zařadit do osnov opavských základních a středních škol? Drtivá většina dotázaných si myslí, že ano.

„Doma mám knihy o historii, takže něco z minulosti města znám. Mladí lidé by určitě měli vědět o dějinách místa, kde žijí, takže ano,“ souhlasí se zavedením výuky dějin opavský výtvarník a architekt Petr Šticha.

„Historii města moc dobře neznám. Ve školách by se taková výuka mohla zavést, pokud budou mít studenti zájem. Hlavně by to mělo být podáno zajímavou formou,“ říká třiašedesátiletá důchodkyně z Opavy, která si nepřeje být jmenována.

Další oslovený, třiasedmdesátiletý důchodce Alois Harazim, uvedl: „Osobně se zajímám o dějiny. Rád čtu historické články o významných osobnostech regionu, a hlavně o místní architektuře.“ K zavedení výuky regionální historie do škol stručně dodává: „Ano, určitě by to bylo přínosné.“

Petra Šachteli, maminka na mateřské dovolené, si myslí: „Něco z historie svého regionu by studenti určitě vědět měli,“ a dodává: „Sama si v novinách ráda přečtu zajímavé články o historických osobnostech spojených s naším regionem.

Zrovna nedávno mě zaujal článek věnovaný Václavu Hobzíkovi, po kterém je v Opavě pojmenovaná ulice.“

Co na to úřady?

Zájmy evropských fondů v rámci realizace projektu zastupovali úředníci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Co si dnes, když je vše hotovo, o celém projektu myslí?

„Podle našeho názoru se jedná o velmi kvalitně zpracovaný výukový materiál pro základní školství s výrazným akcentem na regionální specifičnost mikroregionu Hradec nad Moravicí. Učebnice má stavbu moderního výukového materiálu, je promyšlená a zajímavá jak pro žáky, tak pro odbornou pedagogickou veřejnost.

V tomto ohledu se tvůrcům tohoto vzdělávacího materiálu podařilo využít možnosti nabízející grant a skloubit je se zájmem škol rozvíjet v žácích zájem o region, ve kterém vyrůstají,“ sdělila stanovisko úřadu Šárka Vlčková, tisková mluvčí odboru kanceláře hejtmana kraje.

Ta nám také prozradila, že specifičnost projektu je natolik výrazná, že bude dokonce prezentován samotnými tvůrci v březnu 2010 v rámci celostátní konference operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, kterou zaštiťuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Jelikož se jedná o první projekt ukončený v rámci celého programu, lze učebnici vnímat také jako první impulz rozvoje českých a moravských škol v oblastech nad rámec platné legislativy.

Martin Kůs, Michaela Kubicová, Anna Sotolářová

28.2.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vánoční zápas Slezského FC Opava. Ilustrační foto.

Připravuje se tradiční vánoční utkání SFC

David Galvas

David Galvas: K trénování se chci ještě vrátit

Zastupitelé Vítkova a Hlučína v tomto týdnu zasednou

Koupě pivovaru, navýšení dotace na veřejné osvětlení, nabídka nepotřebného majetku od Mateřské školy Vítkov či majetkoprávní záležitosti.

Maraton psaní dopisů zavítá do OC Breda

/POZVÁNKA/ Nespravedlivě stíhaní, věznění nebo týraní budou mít ode dneška, úterý 12. prosince, své zastánce také v Opavě.

Václav Bujnoch: Nesměli jsme si dovolit podcenění

/ROZHOVOR/ Jihočeská mise v podání opavských basketbalistů dopadla výborně. Slezané splnili roli favorita a domácí Jindřichův Hradec porazili 96:86. Patnácti body se zaskvěl čtyřiadvacetiletý křídelník Václav Bujnoch.

Zastupitelé rozhodli o rozpočtu a novém bazénu

Nový bazén, rozpočet nebo například výstavba penzionu pro seniory. O tom rozhodli opavští zastupitelé na své pondělní schůzi.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT