VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vandalismus versus umění - příběh sprejera

Opava – Narážíme na ně takřka na každém rohu. Ať už jsou to vlaky, budovy či zdi, následky „řádění“ sprejerů jsou viditelné všude. Jedná se ale opravdu jen o čirý projev barbarství a vandalismu, nebo jde v některých případech o vnitřní zpověď pár mladých umělců?

25.4.2011 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK / Tomáš Pustka

Naší redakci se podařilo s jedním takovým sprejerem působícím na území Opavy a Ostravy sejít a popovídat si.

Místo očekávaného rebela elegán

Je všední slunečný den krátce po poledni. Čekáme v centru Opavy na muže, jenž nám přislíbil schůzku a malý rozhovor. Je sprejerem a může nás alespoň trochu zasvětit to tajemství tohoto světa, řídícího se vlastními pravidly. Zanedlouho se dočkáváme samotného setkání.

Hned zpočátku nás mírně překvapuje jeho zjev. Očekávali jsme nejspíše mladíka v plandavých pestrobarevných kalhotách s baseballovou čepicí, natočenou někam „na jihozápad“. Před námi však stojí středně starý člověk oděný do saka a kravaty a prezentující se velice kultivovaným projevem.

Jméno ani svou oficiální přezdívku nám prozradit nechce a žádá, abychom mu říkali pro dnešek jen Dublon. Dovídáme se, že má vzdělání i zaměstnání v oboru výtvarného umění. Ke sprejování v ulicích se dostal až v pubertě, kdy se vzbouřil proti konformitě a stagnaci současného umění.

„Když na něčem dělám (sprejerský počin – pozn. red.), tak se nejedná jen o nějaké podpisy, které mají lidé spjatí s touto formou vyjádření asi nejvíce a můžete je vidět na všem, ale snažím se vytvořit skutečný obraz. Někdy realistický, někdy spíše abstraktní,“, vysvětluje Dublon.

Není sprejer jako sprejer

Nás však zajímá hlavně jeho motivace – proč se to vlastně všechno dělá. „Podívejte se, neříkám, že jde přímo o nějakou hierarchii, ale i sprejerů existuje více typů podle toho, z jaké příčiny se projevují, apod. Máme tady skutečné vandaly, kterým jde jen o to něco poškodit, a ti nám dělají nejhorší reklamu.

Pak jsou tzv. víkendovci, kteří si myslí, že na to mají a prostě to občas zkusí. Dál jsou tu ti, kteří vedou tímto způsobem nenásilný boj proti nějaké součásti systému a jejich výtvory pak zdobí místa, která s jádrem problému nějak souvisí. Hodně je taky adrenalinových typů, které berou sprej do ruky hlavně proto, že je to nezákonné, a láká je ten pocit rádoby nebezpečí.

No a samozřejmě poté jsou i tací, pro které je to forma uměleckého vyjadřování…něco ve smyslu kombinace landartu, bodyartu a tvorby fresek,“ uvádí. Ptáme se jej, do které skupiny tedy patří on, a Dublon se, se smíchem svěřuje: „Já jsem taková rozverná kombinace posledních dvou.“

Co by byl život bez vzrušení?

Na dotaz, jestli nemá strach z toho, že jej lapí policie a tím bude vážně ohrožená mj. jeho normální kariéra, nám říká, že bez toho vzrušení by celá záležitost ztratila své kouzlo. V ten moment se rozhlédne po restauraci, v níž sedíme, rozevře diplomatku, která mu ležela u nohou, a vytáhne sprej.

„Bez toho už ani nevycházím. Co kdybych měl právě tu možnost, dostal inspiraci a neměl se čím realizovat,“ ptá se obrazně Dublon. Chvíli jej trápíme dotazy a některými zobecněnými výtkami, ale muž sedící proti nám má na všechno rychlou odpověď.

Když mu tedy např. „vyčítáme“, jak k tomu přijde obyčejný člověk, kterému nějaký sprejer poničí fasádu, odvětí, že on osobně si pro svá díla vybírá neobydlená místa, která jsou naopak takříkajíc pro ostudu města a tím pádem je pouze zkrášluje.

Velice zajímavé odpoledne završujeme rozloučením a Dublon nás zanechává našim úvahám. Čekali jsme asi náhled do jedné kapitoly nezákonných činností a dostalo se nám lekce z výtvarného umění. Je zřejmé, že nic na světě není černé nebo bílé, a proto ani všechny sprejery a jejich tvorbu nelze házet do jednoho pytle a předem toto konání odsuzovat, aniž známe bližší okolnosti.

Autor: Tomáš Pustka

25.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fotografie z natáčení scény, v níž Rarášek v lese pláče, protože ho vyhnal z mlýna zlý podvodník Kolísko.

Filmová komedie Honza dědí mlýn je téměř dotočena

Ilustrační foto.

Česká premiéra Kálmánovy operety

Marek Elek: Kapra děláme se zelím a chlebem

/ROZHOVOR/ V klubu mu nikdo neřekne jinak než Maďar. Takovou přezdívkou se honosí Marek Elek.

Navrácení půdy Polsku? Ticho jako po pěšině

Situace kolem řešení územního dluhu Česka vůči Polsku zůstává na mrtvém bodě. O nejvíce hektarů mají přijít Třebom a Chuchelná.

Hlučín vystavil repliky korunovačních klenotů

Spolu se zdařilými replikami několika korun uvidí návštěvníci i Kodex vyšehradský.

Rozloučili jsme se - 50. týden

Vážení čtenáři, na stránkách Opavského a Hlučínského Deníku vám pravidelně přinášíme seznam zesnulých v našem regionu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT