K Vánocům, podobně jako dnes třeba dárky nebo slavnostně nazdobený stromek, patřily odedávna také nejrůznější tradice a zvyky. Některé z nich se vážou také přímo na Opavsko či Hlučínsko.

„V tomto regionu Štědrý den vždy byl a je dnem postním. Rodiče se snažili přivyknout k újmě v jídle také děti. Aby je přiměli ke zdrženlivosti, tak jim slibovali, že večer uvidí zlaté prasátko," vysvětlila popularizátorka Hlučínska Eva Peterková a dodala, že jinde v Česku se poukazovalo spíše na zlaté telátko.

Na Opavsku však jedna postní výjimka byla. „Jediný, kdo mohl nalévat pálenku, byl hospodář. Pálenka totiž není jídlo a u nás se vždy říkalo, že vypaluje chrobáka," pokračovala.

Večeřet se začínalo vždy s první večerní hvězdou. Před jídlem bylo zvykem se pomodlit, zpívaly se i písně z kancionálu. „Někde se upravoval zvláštním způsobem stůl. Doprostřed se rozestřela dvě povřísla křížem na stůl a zakryla se ubrusem. Po večeři se povřísla, která byla ze slámy, hned rozvázala a několika stébly z nich se obvazovaly stromy, aby měly v létě dostatek ovoce," přiblížila další z tradic Eva Peterková.

Na štědrovečerní tabuli nesměla chybět polévka, a to hrachová, fazolová či nudlová zasmažená. „Jako předkrm se podávala krupice sypaná perníkem, mačka, bobáky, někde slížky s mákem. Na Opavsku měli rybu vždy i ti nejchudobnější. Chybět nesměl ani čerstvě upečený chléb.

Po večeři se zbytky jídel svinuly do ubrusu a uchovávaly se až na Štěpána," vysvětlila Eva Peterková. Na Boží hod se ve Slezsku v mnoha rodinách vůbec nevařilo, oběd byl stejný jako na Štědrý večer. Nechodilo se ani k sousedům na besedy.

Zajímavostí také je, že Štědrý den byl podle lidové víry nejvhodnějším dnem roku pro předvídání budoucnosti. „Ráno se lidé chodili umývat ke studni nebo k potoku, aby byli po celý rok zdraví. Po večeři se rozkrajovala jablka a podle tvaru jaderníku se odhadoval další osud.

Do vody se lžící lilo roztavené olovo a svobodná děvčata pouštěla po vodě skořápky vlašských ořechů s malými svíčkami. Jedna představovala děvče, ta druhá milého. Pokud se přibližovaly, bylo to dobré znamení. Lidé také pod talíře kladli peníze, aby je pak měli po celý rok," doplnila výčet některých vánočních zvyklostí na Opavsku Eva Peterková.