Proč? 700 000 korun na její pořádání je prý pro letošní městský rozpočet velká zátěž. Zděšení členové přípravného výboru Tomáš Thon, Jiří Čech a Věra Slámová poslali tuto Jobovu zvěst špičkovým varhaníkům formou otevřeného dopisu.

Z dopisu teď vybíráme jen podstatná fakta. „Dramaturg kulturních akcí Magistrátu města Opavy Petr Rotrekl nám 23. prosince sdělil, že vedení města nepočítá s uspořádáním dalšího ročníku soutěže v roce 2010.

Tento krok znamená ukončení 32leté tradice budování prestižní a renomované varhanní interpretační soutěže. Ta si vydobyla své místo v síti evropských interpretačních soutěží a zařadila město Opavu mezi respektovaná místa,“ uvádějí autoři dopisu.

Upozorňují, že Opava poskytovala a rozvíjela mimořádně vhodné podmínky pro pořádání aktivit týkajících se varhanního umění. „S tradicí od roku 1968 zde byl varhanní cyklus koncertů, od roku 1978 varhanní soutěž, od roku 2001 Mezinárodní varhanní festival barokní hudby a vznikla Církevní střední varhanická škola, dnes Církevní konzervatoř Opava.

Byly postaveny nové varhany univerzálního typu roku 1978 v sále Městského domu kultury Petra Bezruče, varhany barokního typu byly roku 2000 zhotoveny v chrámu sv. Ducha, v konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie byly rekonstruovány varhany symfonického typu a na konzervatoři jsou k dispozici cvičné varhany jako ideální zázemí pro soutěžící,“ přibližují členové přípravného výboru ideální varhanní podmínky ve městě.

Současně vyjadřují se zrušením varhanní soutěže lítost i zásadní nesouhlas. Otevřený dopis podepsali: Tomáš Thon – koncertní varhaník, vydavatel varhanní literatury, pedagog Církevní konzervatoře v Opavě a odborný poradce soutěže od roku 1989, Jiří Čech – pedagog Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia Ostrava i Ostravské univerzity, odborný poradce soutěže od roku 1978 a Věra Slámová – manažer pořadatelského týmu soutěže od roku 1978.

Hláska: Obecní dům za to nemůže

Úsilí varhanních nadšenců a negativní reakce hudebních odborníků přiměly vedení statutárního města Opava jako pořadatele varhanní soutěže ke zmírnění stanoviska. Zatím poslední schůzka zástupce přípravného výboru s primátorem Zbyňkem Stanjurou se uskutečnila 13. ledna.

„Město varhanní soutěž nezrušilo a ani se ji nechystá zrušit. Je hlavním pořadatelem a organizátorem soutěže a debata se vede o tom, zdali je za současné ekonomické situace možné uspořádat důstojný a plnohodnotný ročník, nebo zdali by nebylo lepší tento ročník odložit,“ říká mluvčí magistrátu Jan Šindler.

Uvádí, že náklady v výši 700 000 korun představují pro letošní městský rozpočet významnou zátěž a připomíná, že úsporná opatření se dotkla i zaměstnanců radnice. „Jednání o uspořádání letošní soutěže stále probíhají. V nejbližších dvou týdnech se ukáže, zdali by bylo možné zachovat její vysokou úroveň i při nižších nákladech. Pokud se podaří takovou cestu najít, letošní ročník proběhne,“ informuje Jan Šindler.

Po uvedení otevřeného dopisu se začala ozývat i opavská veřejnost, která rozhodnutí radních kritizuje. Vyskytly se názory, že město dává miliony svému Obecnímu domu, a proto mu chybí peníze na už tradiční a prestižní soutěž.

„To je asi stejný názor jako ten, že peníze chybí, protože šly na opravu školy. Situace kolem soutěže skutečně nemá nic společného s Obecním domem, ale je důsledkem všeobecné ekonomické situace a daňového propadu města ve výši zhruba 100 milionů korun,“ tvrdí Šindler.

Jisté je jedno. Mezinárodní část opavské varhanní soutěže má dnes už své pevné místo v hudebním světě a na něm je postaveno i prestižní renomé města Opavy. Dlouho a těžce se budovalo a velmi rychle a lehce může být ztraceno.

Pokud pořadatel s organizátory najdou vhodný kompromis, bude alespoň mezinárodní část varhanní soutěže zachráněna. Pokud by byla odložena, hrozí aktuální nebezpečí, že by v Opavě už nikdy nebyla obnovena.

Vítězové v roce 2004.

Slovenský umělec se zlobí

Slovenský varhaník a hudební pedagog Ferdinand Klinda, držitel Řádu Ľudovíta Štúra II. třídy za mimořádné zásluhy v oblasti rozvoje kultury a vzdělávání, si v reakci na rozhodnutí opavských radních servítky nebere. Jeho názor je uveden v českém překladu:

„Vážení, jsem otřesený vaším dopisem, oznamujícím záměr zrušit Mezinárodní varhanní soutěž Petra Ebena. Překvapuje mě, že funkcionáři města s tak významnou kulturní tradicí, jako je Opava, zaujali nepříznivý postoj k akci, která je už mnoho desetiletí ozdobou vašeho města a která se za ten čas stala světoznámou a reprezentativní událostí v rámci celé české kultury.“

V tom vidí varhaník Klinda nejen neúctu k organizátorům, ale také ke jménu Petra Ebena jako největší postavy současné české hudby. „Jsem přesvědčený, že mezinárodní hudební veřejnost bude s velkou nevůlí komentovat toto nešťastné rozhodnutí i v tisku. je potřeba vyzvat městské orgány k porovnání, kolik prostředků je běžně vynakládáno na pochybné akce, a zvážení, jak takové rozhodnutí vede ke ztrátě kulturní orientace hlavně mladé generace.

Vysoko oceňuji, jak opavská Mezinárodní varhanní soutěž Petra Ebena přispěla ke všeobecné úrovni varhanního umění v Česku i na Slovensku,“ uvádí Ferdinand Klinda v dopise členům přípravného výboru.

Soutěž na výsluní

Opavská varhanní soutěž je svým rozsahem a významem jediná nejenom v Česku, ale i v Evropě. Má tři kategorie, což u takových soutěží nebývá obvyklé. První kategorie je určena amatérům do 26 let, druhá patří studentům konzervatoří do 19 let a třetí s věkovým limitem 26 let je mezinárodní.

V této kategorii byli čeští porotci pro objektivitu hodnocení výkonů jednotlivých soutěžících v mezinárodních porotách vždy v menšině. Pro mnohé vítěze byla opavská soutěž startovním výstřelem na další profesní cestu a prošli jí prakticky všichni současní špičkoví varhaníci střední generace - například Jan Kalfus, Irena Chřibková, Aleš Bárta, Tomáš Thon, Petr Čech, Eva Bublová, Robert Hugo, Petr Rajnoha, František Vaníček nebo Adam Viktora.

K nejlepším zahraničním účastníkům patří například Maria Mokhova (Rusko), Arnfinn Tobiassen (Norsko), Balász Szabó (Maďarsko) nebo čeští soutěžící Pavel Černý, Pavel Svoboda a Marek Kozák. V mezinárodních porotách byli významní zahraniční umělci, mimo jiné Susan Landale (Francie), Roberto Antonello (Itálie), Martin Sander, Jon Laukvik a Johannes Geffert (Německo), Halgier Schiager (Norsko), Imrich Szabó (Slovensko).

Mnozí vystoupili v rámci soutěže i koncertně. „Žijeme už téměř dvacet let s otevřenými hranicemi a bylo mi potěšením udržovat kontakty s českými kolegy. Byl jsem také mnohokrát zván ke koncertním vystoupením v České republice a jsem rád, že tato spolupráce může pokračovat i v Opavě,“ řekl norský varhaník a předseda mezinárodní poroty Halgeir Schiager.

Několik vítězů mají ve svém pedagogickém sboru mnohé konzervatoře a vysoké hudební školy v republice. Mezi nimi například i opavská církevní konzervatoř. „Pro výuku našich studentů jsou velmi přínosní,“ konstatuje ředitelka školy Eva Bláhová.

Výkony soutěžících posuzují v mezinárodní porotě špičkoví tuzemští a světoví varhaníci. V ročníku 2004 to byli zleva: profesor Jon Laukvik (Norsko), Stephen Farr (Velká Británie), Jiří Čech (Česko), Ferdinand Klinda ( Slovensko), Susan Landale (Francie), Irena Chřibková (Česko) a profesor Józef Serafin (Polsko).

Minulý ročník zaštítili hejtman i primátor

Do 16. ročníku soutěže v roce 2008 bylo přihlášeno celkem 63 účastníků a z toho 35 zahraničních. Na její zajištění poskytlo statutární město Opava jako organizátor z rozpočtu 700 000 korun.

Ministerstvo kultury přispělo 150 000 korunami a Nadace Český hudební fond poskytla na ceny pro díla Petra Ebena částku 15 000 korun.

Spoluorganizátorem je Církevní konzervatoř Opava a záštitu nad soutěží převzali krajský hejtman Evžen Tošenovský s opavským primátorem Zbyňkem Stanjurou.

Známý český varhaník se do Opavy rád vrací

Jedním ze dvou českých porotců v mezinárodní kategorii byl známý varhaník a pedagog pražské AMU Jaroslav Tůma. Působil už v řadě zahraničních soutěží, a proto může srovnávat. Opavská soutěž si podle něj zachovává velmi dobrou tradici i zvuk.

„Opavské soutěže mám plnou hlavu,“ říká porotce, známý pražský varhaník Jaroslav Tůma.

„Dokázala přilákat i zahraniční soutěžící, čemuž jsem původně moc nevěřil. Velkým kladem je, že svůj řád nemění a zůstává konzervativní. Její prestiž ostatně dokazují stále vysoké počty soutěžících na neklesající úrovni,“ konstatuje Jaroslav Tůma.

Do Opavy přijíždí občas také koncertovat a dobře zná všechny nástroje, kterými město disponuje. Jeho srdeční záležitostí je malý historický muzejní pozitiv, na kterém si mohl také zahrát. „To jsou varhánky, jejichž zvuk se dostává až pod kůži a vyvolává velký zážitek. Určitě bych si za ně rád znovu sedl,“ vyznává se proslulý varhaník.

Hodnocení soutěže

Profesorka Věra Heřmanová napsala do Hudebních rozhledů hodnocení opavské varhanní soutěže. Přinášíme vám výtah z tohoto článku.

Opavané jsou na „svou“ soutěž zvyklí; její první ročník se konal v roce 1978 a od té doby se soutěž do jejich, řečeno s básníkem, bílého města vrací se železnou pravidelností každý druhý rok. Opava se tak pozvolna stala významným varhanním centrem, jediným, které v naší zemi může směle konkurovat tradičním varhanním stálicím, Praze a Olomouci.

Přičteme-li k tomu dynamicky se rozvíjející církevní konzervatoř, vzniklou ze střední varhanické školy, dnes již prestižní opavské hudební vydavatelství Artthon, zaměřující se především na cenné a neotřelé varhanní tituly, i atraktivní Mezinárodní varhanní festival barokní hudby, nepřekvapí nás, že je Opava pro mladé adepty varhanní hry maximálně přitažlivou destinací.

Jistě k tomu přispívají i dobře udržované nástroje. Toto konstatovala profesorka Heřmanová spolu s uznáním organizátorům soutěže, kteří podle ní zasluhují velký obdiv za zvládnutí akce už tradičně na výbornou.