Přes katastrální území této opavské městské části povede drtivá většina budoucí západní části severního obchvatu slezské „metropole“. Jeho východní část je otevřena od roku 2019, ta již řečená západní se nyní staví.

Už letos v prosinci by měla být do dočasného užívání uvedena první část tohoto obchvatu, a tou je spojka Krnovská – Vávrovická. Po mnoha letech se tak místním obyvatelům uleví, protože do průmyslové zóny se dosud jezdilo a zatím ještě stále jezdí přes vávrovickou část Palhanec. Celá západní část severního obchvatu Opavy by se pak měla otevírat na podzim 2023.

Starosta Vávrovic Miroslav Kořistka.
Kořistka: Sehnali jsme více než pět a půl tisíce podpisů a šli jsme kandidovat

„Pozemky se vykupovaly několik let, hlavně mezi Krnovskou ulicí a cukrovarem. Velký kus práce v souvislosti s celou realizací obchvatu odvedl odbor Rozvoje města a strategického plánování v čele s panem Dostálem a Sdružení 1/11, kterým patří velký dík,“ říká vávrovický starosta Miroslav Kořistka.

Obrovské potíže s nepořádkem

Samotné Vávrovice bojovaly se stavbou obchvatu v letošním roce poměrně hodně. Konkrétně se to týkalo nepořádku na cestách a chodnících, který dosáhl až kritických hodnot. Obec se vše snažila řešit se zhotovitelskou firmou Metrostav.

„Komunikace byly opravdu zaneřáděné, všude prach, bláto. Chodníky špinavé, katastrofa. Chápeme, že je to velká stavba, lidé jsou tolerantní, ale nesmí se to přehnat. Je třeba zachovat nějaký standard. Dá se v tom vydržet měsíc, ale ne tři roky. Před nedávnem tedy proběhlo velké jednání s odborem dopravy, technickými službami, Ředitelstvím silnic a dálnic, firmou Metrostav i cukrovarem, nastavila se pevná pravidla k úklidu. Myslím, že jsme našli shodu a vše bude dobře fungovat,“ pokračuje starosta.

Západní část severního obchvatu Opavy se staví, hotova má být do dvou let.Západní část severního obchvatu Opavy se staví, hotova má být do dvou let.Zdroj: se souhlasem ŘSD ČR

Oprava pohostinství po více než třiceti letech

Obchvat ale není zdaleka jedinou stavební akcí, která se ve Vávrovicích odehrává nebo odehrávala. Samotná městská část zainvestovala do generální rekonstrukce pohostinství. S rozpočtem sedmi milionů korun na rok se dá v tomto případě hovořit opravdu o velké akci, protože vyšla na téměř pět milionů korun, přesněji 4,8 milionu.

Kaple Panny Marie v Malých Hošticích.
V Malých Hošticích se za poslední roky prostavěly desítky milionů korun

„Pohostinství bylo ve špatném technickém stavu. Celý areál, kam spadá budova obecního úřadu, hasičské zbrojnice, sokolovna se sálem a pohostinstvím, je obecní. A protože pohostinství je jediným větším zázemím na plesy a akce, rozhodli jsme se, že po pětatřiceti letech si opravu zaslouží,“ vysvětluje Miroslav Kořistka.

Ještě dodejme, že pohostinství funguje šest dní v týdnu jako tradiční hospoda.V Novosvětské ulici se dále opravoval povrch silnice, tato akce přišla na 900 tisíc, půl milionu zaplatila městská část, zbytek podpořilo ze svého rozpočtu město Opava. Prováděly se také drobné opravy kontejnerových stání. V každé částí Vávrovic stojí dětské hřiště, celkem se tedy jedná o tři hřiště. I do nich se obec snaží každoročně investovat a vylepšovat je. Rozšiřování se týká třeba i vánoční výzdoby, která by také letos měla být zase o něco bohatší.

Park ve Vávrovicích.Park ve Vávrovicích.Zdroj: se souhlasem městské části Opava-Vávrovice

Tři PSČ, dvě farnosti, dva hasičské okrsky

Městská část Vávrovice je tvořena ze tří částí: Palhanec-Karlovec, Vávrovice a Držkovice. Co se farností týká, pak Držkovice spadají pod farnost Neplachovice, ostatní dvě části patří Opavě-Jaktaři. Celá městská část Vávrovice se dále dělí na dva hasičské okrsky. SDH Vávrovice a Držkovice jsou pod Neplachovicemi, SDH Palhanec pod Opavou.

Náves ve Služovicích a zrevitalizovaný rybník.
Služovice se budou rozrůstat, chystá se téměř třicítka nových pozemků

Aby toho nebylo málo, mají ve Vávrovicích i tři poštovní směrovací čísla. Svou vlastní poštu mají Vávrovice. Držkovice „vyfasovaly“ směrovací číslo hlavní pošty v Opavě. Palhanečtí si pak „chodí pro poštu“ do Opavy-Jaktaře. „Naše městská část je členěna opravdu složitě, ale je to dáno historicky. Proces sjednocení by byl velmi náročný,“ říká starosta městské části Opava-Vávrovice Miroslav Kořistka.

Tradiční Neckyáda na řece Opavě.Tradiční Neckyáda na řece Opavě.Zdroj: se souhlasem městské části Opava-Vávrovice

Společenský život potřebuje znovu nastartovat

Vávrovice jsou městskou částí, ve které se pořádá velké množství kulturních i sportovních akcí. Tím, že jsou tvořeny ze tří částí, zde totiž funguje mnoho občanských sdružení a spolků. Hlavními akcemi jsou ples a velké slavnosti poslední srpnovou sobotu, místo konání těchto slavností se střídá – jednou jsou ve Vávrovicích, pak v Držkovicích, poté na Palhanci.

Vzhledem k poloze městské části, která leží u řeky Opavy, se pořádá i tradiční Neckyáda, kdy se na vodní hladinu vydávají netradiční plavidla. „Byli jsme zvyklí dělat akce po celý rok. Loňský rok „covidový“ byl katastrofální. Spolky se nám nerozpadly, ale cítíme, že lidé budou potřebovat znovu nastartovat.

Mlýn Herber má obrovskou tradici. Nachází se ve vávrovické části Palhanec.
V palhaneckém Mlýnu Herber zpracují ročně až 45 tisíc tun pšenice

Zpočátku byli rádi, že si odpočinuli. Pak jim vše začalo chybět a poté se někteří dostali do fáze, že se vlastně bez akcí naučili žít a trochu zakrněli. Musíme společenský život opět „nahodit“. Ale věřím, že se to podaří, jsou to spolky, které mají obrovskou tradici a přežily už i horší časy,“ míní vávrovický starosta Miroslav Kořistka.

ZŠ a MŠ Vávrovice.ZŠ a MŠ Vávrovice.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Malotřídní škola s unikátní obytnou zahradou

Základní škola a Mateřská škola Opava-Vávrovice je malotřídní školou s letitou vzdělávací tradicí (1922) na předměstí „bílé Opavy“. Malotřídní způsob vyučování nepovažujeme za handicap, nýbrž za přednost, neboť při něm přirozenou cestou spolupracují různé věkové skupiny, vede děti k samostatnosti a zodpovědnosti, učitele podněcuje k využívání aktivizujících a zajímavých metod a forem práce.

Kontinuita vzdělávání je uplatňována od mateřské školy, která je od srpna 2004 součástí základní školy, od září 2008 pak s ní sdílí společnou, nově rekonstruovanou budovu, čímž došlo k výrazným interiérovým i exteriérovým změnám a zejména k výrazné ekologizaci provozu.

Obec Vlaštovičky. Kaple sv. Jana Nepomuckého.
Na novou hasičskou zbrojnici čekali ve Vlaštovičkách dvanáct let

Pilířem vzdělávání je vlastní Školní vzdělávací program „Spolu za poznáním“. Jeho cílem je – být dítěti na cestě za poznáním průvodcem a připravovat mu základy efektivního uvědomování a využívání vlastních dovedností, schopností, znalostí, při výběru možností a příležitostí sebeuplatnění a osobního rozvoje, které se mu v životě naskytnou.

Formy a metody činnostního a prožitkového učení, tvořící každodenní náplň vyučování, vedly k tomu, že škola, na základě přihlášky, byla zařazena v roce 2005 do celostátní sítě Tvořivých škol.

Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Mokrých Lazcích.
V Mokrých Lazcích připravují stavbu fotbalového hřiště i odkanalizování obce

V bezprostředním sousedství školy se nabízí k aktivním hrám, ke sportovním i odpočinkovým činnostem, nevšední prostor „obytné zahrady“, která vznikla v letech 2003-2006 podle projektu pražského výtvarníka Miroslava Pacnera. Nachází se zde sportovní aréna, kamenná zřícenina, jezírko se skalkou a vodopádem, přírodní amfiteátr, herní dřevěné prvky a venkovní učebna. Projekt zahrady je stále „živý“ a je udržován, doplňován a přizpůsobován potřebám dětí. Podporujeme učení venku jako přirozené poznávání okolního světa. K učení venku patří také řada exkurzí, terénních badatelských aktivit a pobyty ve škole v přírodě.
Škola se zahradou v městské části Opava-Vávrovice nabízí podmínky rodinného vesnického charakteru na okraji města, ideální pro rozvoj osobnosti a budování zdravého sebevědomí dětí.

Zdroj: www.zsvavrovice.cz

Památník padlých vojáků v první a druhé světové válce.Památník padlých vojáků v první a druhé světové válce.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Rozšíření? Možné. Pozemky ale vlastní soukromníci

Zájemce o koupi pozemků na stavbu rodinných domů evidují i ve Vávrovicích. Bohužel však městská část žádnými parcelami momentálně nedisponuje, vše je v soukromých rukách. Jedním z plánů do dalšího volebního období je možnost, že by se na výstavbu rodinných domů využila část pozemků, určených pro průmyslovou zónu. Zatím ale není jasné, zda se tento záměr podaří prosadit. Každopádně jedinou šanci na rozšiřování mají Vávrovice.

Archeologický průzkum, Opavsko, červen 2021.
Země na Opavsku vydává svědectví o dávné historii

V dalších dvou částech – Palhanci a Držkovicích to nepřipadá v úvahu. „Držkovice jsou izolované, neboť jde o aktivní záplavovou zónu. Na Palhanci zase máme omezené možnosti kvůli zahrádkářským koloniím. Územní plán zde s výstavbou počítá, ale záleží na tom, zda pozemky zahrádkáři prodají. Je to běh na dlouhou trať. Ve Vávrovicích jsou lokality v ulici Novosvětské podél železniční trati, kde by mohla výstavba proběhnout, ale jak bylo zmíněno, pozemky jsou v soukromém vlastnictví,“ upřesňuje starosta Vávrovic Miroslav Kořistka.

Hraniční přechod ve Vávrovicích.Hraniční přechod ve Vávrovicích.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Z historie Vávrovic

Vávrovice.Vávrovice.Zdroj: archiv obceHistorie této opavské městské části je notně spojena s Opavou jako takovou. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1195 a na konci vrcholného středověku, tedy ve 14. století, patřily Vávrovice johanitskému řádu.

V roce 1834 tu Jan Dum založil továrnu na rum, v roce 1869 zde byl založen cukrovar. Kromě toho existovala v obci i cihelna, v osadě Palhanec pak umělý mlýn a také lom na pískovec.

V roce 1976 se Vávrovice staly městskou částí města Opavy. Skládají se ze tří částí: Vávrovice, Palhanec-Karlovec a Držkovice. Vávrovice leží na pravém břehu řeky Opavy, v obci se nachází dva hraniční přechody s Polskem, a to ve Vávrovicích a Držkovicích.

Manželé Věra a Bernd Rumpoldinovi oslavili 27. června svou zlatou svatbu a bylo to téměř na den přesně od jejich sňatku v roce 1970.
Na začátku byla německá slůvka lásky, teď manželé z Opavy slavili zlatou svatbu

Zatímco z jedné strany lemuje městskou část zmíněná řeka, ze druhé strany je to průmyslová zóna, sídlo mnoha firem.

V městské části žije 1252 obyvatel a funguje zde jedenáct občanských sdružení, které jsou podporovány. Žije se zde bohatým kulturním i sportovním životem. Ve Vávrovicích najdete mateřskou školu, první stupeň základní školy, poštu. Dopravní obslužnost je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami Městského dopravního podniku Opava, jezdí sem také vlak.

Dřevěný kostel sv. Petra a Pavla a vlevo pohled na kostel Krista dobrého Pastýře.
Hněvošice: v opravené budově našly místo startovací byty i zdravotní středisko

V Držkovicích bylo objeveno nevelké tvrziště v podobě okružního valu, mělkého bývalého vodního příkopu a pahorku jádra o velikosti 25 x 17 metrů. Rozkládá se na severozápadním okraji osady na pravém břehu řeky Opavy. Doba existence tvrziště prozatím nebyla prokázána. Z původní samostatné obce dnes na českém území, na pravém břehu řeky Opavy, zůstalo jen několik trvale obydlených stavení. Hlavní část původní obce na levém břehu řeky připadla na počátku 20. století dnešnímu Polsku. Vlastní tvrziště se znatelnými pozůstatky okružního valu, příkopu a pahorku jádra se rozkládají na okraji osady. Areál je volně přístupný.

Městská část Opava-Vávrovice.Městská část Opava-Vávrovice.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Zajímavost

Roku 2014 se ve Vávrovicích na místě budoucí továrny firmy Opavia našlo sídliště kultury nálevkovitých pohárů a 50 kostrových hrobů z různých časových období.

Zdroj: www.opava-city.cz/vavrovice

Cyklostezka číslo 55.Cyklostezka číslo 55.Zdroj: Deník/Gabriela Stašová

Tip na výlet

Cyklistika i procházky kolem řeky Opavy

Vávrovicemi vede cyklostezka číslo 55, po níž se dá pohodlně dojet na osmnáct kilometrů vzdálený Petrův rybník u Krnova. Odbočit se dá třeba na zříceninu hradu Šelenburk nebo na cvilínskou rozhlednu. Vydáte-li se na druhou stranu, můžete po zmíněné cyklostezce dojet třeba až na kravařský zámek. Městskou část Vávrovice lemuje z jedné strany řeka Opava, kolem které se rovněž dají podnikat příjemné projížďky nebo procházky. Na kole se přes vávrovský či držkovský hraniční přechod dá přes most projet na „cyklotoulky“ i do sousedního Polska.