Až dosud museli včelaři vždy do konce února nahlásit počty a stanoviště včelstev na příslušném obecním úřadě. Tam se pak povinně informovali zemědělci nebo lidé, kteří plánovali aplikovat chemický postřik.

Důvod byl snadný, a sice zabránit případné otravě včel. Nejméně dva dny před samotným postřikem pak musel být tento záměr včelařům, jejichž úly se nacházely v dosahu pěti kilometrů, oznámen.

Tato povinnost zůstává, včelaři už ale na úřady chodit nemusejí. Nově je totiž přesný počet jejich včelstev a to, kde se jednotlivé úly nacházejí, evidován v registru půdy, který je zcela veřejný.

Záměrem Ministerstva zemědělství České republiky je zjednodušit komunikaci právě mezi zemědělci a včelaři. Někteří však narážejí na fakt, že by se tato vize mohla minout účinkem a naopak přilákat ještě více zloděje.

REGISTR ANO, ALE NEVEŘEJNÝ

Názory námi oslovených chovatelů včel z opavského okresu na tuto povinnost se různí. Převládá však ten, že s registrem souhlasí, avšak měl by zůstat neveřejný.

„Já si myslím, že je to krok vpřed, ale zároveň i vzad. Je tam vidět přesně lokalita, ve které se včely chovají a snáze tak může dojít k jejich odcizení. Zkrátka se někdo podívá, kde ty úly jsou. Není to moc šťastné řešení. Jsem pro registr, ale ať není veřejný. Ať do něj mají přístup jen zemědělci, případně jiné zainteresované osoby,“ mínil předseda okresní organizace Českého svazu včelařů Opava Martin Čecháček.

Podle něj je to něco, co v současné době hýbe veřejností. „Za pár dní budeme mít republikový výbor, kde to předpokládám budeme projednávat,“ doplnil Martin Čecháček.

Také Pavel Košec, majitel Včelařské farmy Košec, jež sídlí v Neplachovicích, by uvítal, aby údaje nebyly na očích každému.

„Je to dobrý způsob jak přijít o včely. Včely jsou totiž dobrou komoditou ke krádežím. Komunikace se zemědělci může být sice tímto registrem urychlena, avšak nerozumím, proč nemají do systému přístup jen oni nebo jiní odborníci či další kompetentní lidé. Pro širokou veřejnost to mělo zůstat uzavřeno,“ konstatoval Pavel Košec.

ALARM A FOTOPASTI

Na druhé straně barikády pak stojí například včelařka Alena Vítková.

„Z jedné strany to chápu, že z pohledu včelařů se může zvýšit riziko krádeží. Na druhou stranu to ale beru jako nutnost. Já mám jako vlastník pozemku stejnou povinnost, jako ten zemědělec. Kdyby tento registr nebyl, nikdo by mi neposkytl údaje o tom, kde se ty úly nacházejí. Otrava může vzniknout ti na pár metrech. Ale hlavně, kdo chce krást, cestu si vždy najde,“ uvažovala Alena Vítková.

Zároveň zmínila, že včelaři budou nejspíše muset investovat do zařízení pro eliminaci rizika krádeží.

„Existují alarmy, systémy, které se instalují do úlu. Fungují také fotopasti. Zažila jsem i případ, kdy měl včelař úl oplocen, s uzamčenou bránou a stejně jej okradli. Tyto investice do zařízení jsou náklady, které včelař bude muset vynaložit,“ doplnila včelařka.

Naše redakce pak také zjišťovala, kolik případů týkajících se odcizení včelstev řešili na Opavsku v minulých letech policisté.

„V roce 2016 i v roce loňském to bylo vždy maximálně do pěti skutků. V těch je započítáno jak odcizení, tak i poškození, vloupání a podobně. A jedná se samozřejmě jen o ty případy, které byly policii nahlášeny,“ přiblížila opavská policejní mluvčí Pavla Welnová.