Ve Vítkově mění nudné nemocniční chodby v galerie

Nemocniční prostředí na mnoho z nás nepůsobí příliš přívětivě. Neplatí to však v Léčebném a rehabilitačním pracovišti Vítkov, kde zútulnit chodby napadlo v loňském roce staniční sestru lůžkového oddělení Lenku Rychlou. Jejím nápadem se nechala inspirovat také rehabilitační ambulance, jejíž stěny nyní ozvláštňují obrázky talentované Karin Štencelové.

„Chtěla jsem zkrášlení rozšířit i na ambulance, kterými projde mnohonásobně více pacientů. Korkových, neatraktivních nástěnek jsme se moc rádi zbavili,“ popisuje myšlenku, které ve Vítkově dali název „Proměňme chodby v galerie“, vrchní fyzioterapeutka a vrchní sestra Vladimíra Dobiášová.

Nový zákon mnohé zákonodárce nepotěšil

Zdroj: archiv Léčebného a rehabilitačního pracoviště ve VítkověPrázdné, sterilní stěny často vídávala i sama autorka obrazů. „Docházela ke mně na ambulantní rehabilitaci. Při terapii jsme se dostali k jejím koníčkům, ke kresbě a fotografii. Slovo dalo slovo a ona byla moc ráda za možnost vystavit u nás svá díla,“ vzpomíná na počátek spolupráce Vladimíra Dobiášová.

Mladá umělkyně má z nevšední nemocniční výstavy radost. „Je to super myšlenka lidem dopřát takovou kulturu. Alespoň se zamyslí nad obrazem a na chvíli vytěsnění z hlavy každodenní starosti,“ říká 33letá autorka Karin Štencelová, která ve Vítkově rehabilitovala po operaci rukou. „Měla jsem strach, že už nikdy nebudu malovat, ale vše dobře dopadlo. Sestřičky jsou tady úžasné,“ říká malířka a fotografka, jejíž tvorba odráží vlastní pocity. Diváci tak v dílech mohou spatřit energii, kterou do nich dává, smutek, radost i nadšení.

A ohlasy na výstavu, a to jak od pacientů, tak i personálu jsou pozitivní. „Všem se nový kabát chodeb moc líbí. Jsou nadšení,“ popisuje Vladimíra Dobiášová z Léčebného a rehabilitačního pracoviště Vítkov, kde mají v plánu nudné chodby nemocnice měnit ve výstavní síně i v budoucnu.

Bekus: Součástí práce tatéra je být dobrý psycholog

Nová šmejdská taktika spočívá v telefonní lsti