Pastýř Jan Kučera přibližuje nejdůležitější křesťanské svátky roku. Ačkoliv tvrdí, že věřící jsou mírně pasivní, ti nejmenší ve farnosti jsou naopak kreativní. „Letos nám vyrostl u prvního zastavení křížové cesty trnový keř. Děti si na trny věší červené korálky symbolizující Kristovy kapky krve, jenž za naše hříchy krvácel,“ sdělil otec Kučera.

O Velikonocích se dříve mluvilo především v souvislosti s oslavami jara. Farář Jan Kučera se obává, že je lidem docela jedno, jestli Velikonoce jsou nebo ne.

„Setkávám se s názory, že někdo nemá Velikonoce rád. Logicky z toho vyplývá asi to, že když za mne Ježíš zemřel, měl bych tedy změnit svůj život, ale já ho chci žít stejně jako doposud, proto nechci Velikonoce,“ přemýšlí nahlas. S tím také souvisí větší obliba Vánoc. Narození Ježíška je idyličtější než smrt a utrpení.

„Mne to ale nějak netrápí, vánoční svátky jsou opravdu líbezné, poetické,“ souhlasí. Podle něj by ale správný křesťan neměl slavit znovuzrození Krista jen v daném období. „Velikonoce bychom měli slavit každou neděli v roce. Ne nadarmo se rusky neděle řekne voskreseňje, což v překladu znamená vzkříšení,“ upřesnil farář.

Vypadá to, že se některé velikonoční tradice spíše vytrácejí. „Potvrzuji a je to jedině dobře, protože s Velikonocemi nemají nic společného. Děje se tak ve všech farnostech, ve kterých jsem působil. Ať už to byly Ludgeřovice, Kozmice, Háj ve Slezsku, Šilheřovice, tak aktuálně nyní v Dolních Životicích, Kružberku nebo třeba v Nových Lublicích.

Nikoliv velikonoční týden, ale již postní doba je pro něj po pracovní stránce náročná. „Přípravy na Velikonoce jsou obsáhlé, také chodí více lidí ke svátosti smíření, ale je to zároveň krásné,“ sdělil.

Z Velikonoc by si lidé, ať už věřící nebo nevěřící měli odnést hlubší myšlenku. „Především radost z toho, že je život mnohem krásnější a bohatší než nám diktuje konzum a snažme se prožívat přítomný okamžik. Tento den je jedinečný. Takový den ještě nebyl a už nikdy nebude,“ uzavírá naše povídání otec Jan Kučera.