Budova dnes slouží mimo jiné jako detašované pracoviště a depozitář památkového ústavu. „Popravdě to nikoho z řádu nepřekvapilo. Nedalo se čekat, že o takovéto věci rozhodnou úředníci sami," hodnotí rozhodnutí úřadu mediální zástupce Německého Řádu Mikoláš Černý.

Také proto bude podána řádem, respektive jeho právníky, žaloba na stát. „Víceméně se takto bude postupovat u všech zamítnutých nároků na majetek," dodává Mikoláš Černý.

Bývalý velmistrovský dům je v současné době rozdělen na dvě poloviny. Jedna je v soukromých rukou a jsou zde byty. Druhá náleží státu a fungují v ní již několikrát zmínění památkáři. Řád požaduje a bude bojovat i u soudu pouze za onu „státní" polovinu. A to přes skutečnost, že němečtí rytíři měli kdysi zbudovat celý dům.

Stalo se tak na přelomu 19. a 20. století a objekt sloužil jako správní budova pro úředníky a byt velmistra. „Poté jim majetek zabrali fašisté a následně komunisté. Nemají to snadné," říká Mikoláš Černý.

Řád dnes působí kromě České republiky také v Německu, Itálii a zemích spadajících dříve pod habsburskou monarchii. Jeho historie sahá až do 12. století, kdy jej založili němečtí kupci v Palestině. Od počátku se jednalo o špitální řád. Do Opavy přišli jeho členové na pozvání již krátce po samotném založení města a vytvořili a si zde a získali nemalý majetek.

Horší časy řád prožíval již po roce 1410, když rytíři svedli u Grunwaldu neúspěšnou bitvu s polsko-litevskými vojsky. Opět se ale dostali z nejhoršího a po bitvě na Bílé hoře získali většinu majetku, který dnes požadují v restituci.

Mimo velmistrovského domu jim ale úřady v nedávných dnech zamítli například i žádost o vydání hradu Bouzova.