Faktem ale je, že většina z nich je této šanci, jak získat nemalé finanční prostředky, nakloněna. Podstatné přitom je společné jednání oslovených obcí. Potvrdil to starosta Vítkova Pavel Smolka. „Je to záležitost, která se týká každé samostatné obce. Je to společná věc, takže jsme domluveni na společném projednání, popřípadě nějakém postupu, vysvětluje Smolka a dodává: „Pokud v jedné obci nabídku přijmou a v druhé ne, stejně se to bude dotýkat obou. Navíc jedna z toho bude mít finanční prostředky a druhá nikoli.“

Podle jeho slov by se mělo zvážit, jestli nebude pro Vítkov lepší, když bude větrná elektrárna přímo ve vlastnictví města. Nešlo by tak o finanční prostředky jednorázové, jak to nabízí firma, ale dlouhodobé. „Na výstavbu větrné elektrárny je možné dostat dotace. Vydělávalo by nám to neustále,“ uvedl Smolka, který přiznává, že větrné elektrárny naruší krajinu a změní její ráz.

Zmínil se také, že přestože není nic rozhodnuto, on osobně rozhodně není úhlavním nepřítelem této myšlenky. Případnými negativními dopady větrné elektrárny se v současné době zabývají také ve Svatoňovicích. „V první řadě je velkou výhodou nabízená finanční částka. Dlouhodobé pracovní příležitosti to nepřinese, pomocné práce by byly zapotřebí jen při samotné výstavbě,“ uvedl starosta Stanislav Staněk. Jak zmínil, v první řadě je třeba zjistit negativní dopady. Pokud by byly nižší než výhody, tak se rozhodnou pro elektrárnu. Stejnou věc řeší také v Březové.

„Zjišťovali jsme všechny negativní vlivy. Z toho důvodu jsme objížděli místa, kde už mlýny jsou. Musíme vědět, do čeho jdeme. U jedné z nich se dokonce pásly srny,“ podotkl starosta Karel Gebel, který se nechal slyšet, že přestože nejsou rozhodnuti, přiklánějí se spíše k variantě umístění elektrárny.

Starosta Větřkovic Dušan Lederer je podle svých slov příznivcem větrných elektráren. Důležité je podle něj všechno projednat s občany. „Bez občanů to nejde, chceme znát jejich názor. Je to velký zásah, lidé mají právo se podílet na rozhodnutí,“ míní starosta. Naskýtá se otázka negativních dopadů, a to nejen v podobě změněné a narušené krajiny. Možný je totiž také negativní vliv na volně žijící zvěř. „Zvěř to samozřejmě ruší. Je tam určitý pohyb, dělá to hluk, takže se tam zvířata zdržovat nebudou. Elektrárna vrhá také odlesky a toho se zvěř bojí. Nicméně konkrétní poznatek, že to zvěři škodí, nemáme. Záleží na vhodně vybrané lokalitě,“ uvedl jednatel okresního mysliveckého spolku v Opavě Jan Jílek. Problému se budeme dále věnovat v Opavském a hlučínském regionu 19. června 2007.