To je otázka, kterou si v uplynulých měsících kladli zastupitelé nejedné obce na Opavsku. Někteří výstavbu větrného parku zamítli ihned, jiní se po dlouhé úvaze rozhodli k opačnému kroku.

Uspořádali petici proti elektrárnám

Ve Vítkově, jak před nedávnem potvrdil tamní starosta Pavel Smolka, není povolena výstavba žádné větrné elektrárny.

„Zastupitelstvo města rozhodovalo koncem února o umístění větrných elektráren v lokalitě Klokočov. K tomu byla uspořádána anketa na internetových stránkách města. Dále byl anketní lístek roznesen do všech domácností a uspořádali jsme také veřejné jednání s občany,“ uvedl Pavel Smolka a dodal, že výsledky vyzněly v neprospěch výstavby.

Zmínil také, že občané Klokočova navíc zorganizovali petici proti výstavbě. Na základě těchto podkladů pak zastupitelstvo přijalo usnesení, kterým výstavbu větrných elektráren neschválilo. Také samotní obyvatelé Vítkova, jak vyplynulo z ankety, se k umístění větrných elektráren staví negativně.

Podle starosty by však mohl být v některých lokalitách názor občanů smířlivější. V Březové, kde se kvůli postupu zastupitelů při rozhodování bouřili tamní obyvatelé, nakonec umístění elektráren povolili.

Větrníkům dali zelenou

Mezi prvními, kdo rozhodl, byly Nové Lublice. „S občany jsme jeli na exkurzi na Jižní Moravu a do Rakouska, kde mohli vidět, jak to vypadá, promluvit si s lidmi, kteří bydlí hned u elektráren. Výstavbu jsme schválili,“ řekl před časem starosta Nových Lublic Jan Škrobánek, podle kterého budou elektrárny stát v neobydlené části, schované navíc za kopcem. Výstavbu podpořili například také ve Větřkovicích, ústní dohodu o spolupráci má i Moravice.

Některé obce jsou proti výstavbě

Před několika měsíci zamítli výstavbu v Hlavnici. „Dělali jsme anketu a převážná část obyvatel byla proti,“ komentoval tenkrát starosta Hlavnice Aleš Salibor. Podobná situace je také v Dolních Životicíh, kde tamní zastupitelstvo umístění nových větrných elektráren na katastru obce zamítlo a vyzvalo okolní obce Mikroregionu Hvozdnice ke zvážení všech okolností a případnému následování jejich obce, a to z důvodu trvalého zásahu do krajiny v tomto regionu.

Chtějí využít sluneční energie

Bolatice by pak rády vystavěly sluneční elektrárnu. V současnosti si tedy obec nechává zpracovat projektovou dokumentaci pro územní řízení k její výstavbě. Návratnost investice se v tomto případě pohybuje okolo deseti let.

Česko zatím ve využívání obnovitelných zdrojů zaostává

Přestože se vláda pokouší výrobce elektřiny motivovat k využívání obnovitelných přírodních zdrojů prostřednictvím dotací a jiných výhod, Česká republika v tomto ohledu oproti zbytku Evropské unie spíše zaostává.

Zatímco v rámci celé unie pochází z obnovitelných zdrojů asi třináct procent veškeré elektřiny, v Česku je to pouze necelých pět procent. To je téměř čtyřikrát méně než na Slovensku, s výjimkou Polska nás pak předstihují všechny sousední státy.

Nejvíce využívají obnovitelných zdrojů Rakušané, kteří takto vyrobí přes šedesát procent veškeré elektřiny. Nejvýznamnějším tuzemským zdrojem obnovitelné energie jsou vodní elektrárny. Jejich potenciál je však již prakticky vyčerpán.

„Očekáváme především rozvoj využívání biomasy. Zejména v elektroenergetice, výrobě tepla i v dopravě,“ odhaduje tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí České republiky Jakub Kašpar. Česká republika by podle Evropské unie měla do roku 2020 z obnovitelných zdrojů pokrýt dvacet procent spotřebované energie.

„Většina této energie by měla pocházet právě z biomasy,“ říká Kašpar. Podle něj má však Česká republika velké rezervy především v úsporách energie. „Česká ekonomika je téměř dvakrát energeticky náročnější, než je průměr starých zemí unie,“ upozorňuje Kašpar.

MARTIN DOHNAL