Dosud byla daň z nemovitých věcí výlučně příjmem obcí, které navíc samy rozhodují o její výši. Teď má ale zmíněné navýšení přitéct do státního rozpočtu a obce z něj neuvidí ani korunu. Deník oslovil některé starosty z opavského okresu a požádal je o komentář. Nápad se jim nelíbí. A příjem státu na úkor místních samospráv odmítá i Svaz měst a obcí.

Je to zvěrstvo

Kategoricky proti zvyšování daně je starosta Ludgeřovic Daniel Havlík. „Vím, že Národní ekonomická rada vlády dokonce navrhovala desetinásobek zvýšení současného stavu, což já vnímám jako úplné zvěrstvo. Dnes vláda diskutuje o dvojnásobku s tím, že to ale nebude příjem obce, ale státu. To se nám vůbec nelíbí, protože pro rozvoj obce byl právě toto nezanedbatelný příjem. Nevidím to jako šťastné řešení a zrovna u této daně bych se skutečně snažil další poplatky na občany nenakládat,“ konstatuje čelní představitel Ludgeřovic.

Ilustrační foto.
Tragédie na střelnici v Opavě. Policie prošetřuje úmrtí mladíka

V této obci mají koeficient nejnižší, tedy jedna. Zvyšovat jej sami nechtějí, peníze z nynějšího výběru daně jdou na opravy chodníků, cest, veřejného osvětlení nebo výsadbu a údržbu zeleně. „Nechci vůbec zatěžovat občany. Vidím, v jakém stavu jsou dnes finance zdejších obyvatel, máme tady takových dvě stě domů, v nichž bydlí důchodci. A ti už dnes mají obrovský problém udržet chod domu. A zatěžovat je dalšími a dalšími daněmi a poplatky, je pro ně neúnosné. Už jednou jsme tu situaci diskutovali na ministerstvu financí a já jsem upozorňoval na to, že se může stát, že lidé na provoz domu nebudou mít. A nápady typu, ať se tam přistěhují zpátky mladí, nejsou nejlepší, když mladí bydlí třeba v Praze, těžko budou denně dojíždět. Nebo nám doporučili, ať důchodci barák prodají. Nebo ať jdou bydlet do bytu. To je ale nereálné. Navíc lidé si ty domy sami postavili, nemálo do nich investovali,“ dodává rozhořčeně Daniel Havlík.

V cíli čtvrtého dne pochodu obdrží účastníci 4denní kříž.
Unikátní letní počin v Opavě má sblížit turisty s vojáky a přivést lidi k pohybu

Mimo mísu jsou podle něj i argumentace, jak to chodí v jiných zemích. „Prý to v Německu takhle není. Ale tam je úplně jiný systém, v západní Evropě je většinou nájemní bydlení v bytech, ne v rodinných domech,“ dodává.

Stát do toho nemá vstupovat

Proti ukrojování části daně je i stěbořický starosta Roman Falhar. „Přístup je to špatný. Jakékoli přímé financování obcí takto čitelné je lepší a jednodušší. Ve chvíli, kdy zavedou daň, centrálně ji zvýší a část z toho půjde státu, ve finále budou lidé naštvaní stejně na nás. Určitě souhlasím s tím, že koeficient si určí sama obec, to je na politické vůli a odvaze zastupitelstva, jestli do toho říznout, nebo nechat v nízkých sazbách. Když do toho vstupuje stát, je to zle. Bavíme-li se o tom, jak dostáváme od státu nějaké peníze na fungování a rozvoj, tak když se to přerozdělí formou dotací, je to pro nás nepříjemné, neboť musíme v rámci projektů kolikrát dělat i věci, které jsou nesmyslné a projekty často i zbytečně předražují. A daň z nemovitosti jsou peníze, které nám jdou rovnou. Jakmile zjistíme, že je třeba opravit most, peníze z daně na to použijeme a nemusíme řešit, jestli je někde vyhlášen nějaký titul,“ řekl Deníku Roman Falhar s tím, že koeficient ve Stěbořicích je na nízké úrovni.

Pobočka České pošty v Opavě-Kateřinkách. 13. dubna 2023.
Škatulata, hejbejte se. Rušení pošt v Opavě bude přece jen jinak

I v této obci tedy z daně platí to, co je zrovna potřeba. Rekonstruují chodníky, místní silnice. Čekání na dotace například na opravy totiž podle Romana Falhara někdy spíše připomíná Čekání na Godota. „Na spoustu věcí jsou sice vyhlášeny dotační programy. Jenže buď mají takové podmínky, které neumíme splnit, nebo si na ně nesáhneme, protože je obří přetlak. Přiklepnutí dotace je kolikrát spíš loterie. V okamžiku, kdy umíme vybrat peníze přímo, je to lepší, než abychom čekali na to, jestli se nám po desáté povede získat dotaci. Zkusíme to jednou, dvakrát, třikrát. Ale když vidíme, že není velká šance na úspěch, opravujeme za své. Než abychom měli třeba patnáct let zavřený most s tím, že pořád jen vyhlížíme dotace na jeho opravu, to si raději zainvestujeme ze svého,“ pokračuje.

Mezinárodní den památek na zámku Zámek Hradec nad Moravicí, duben 2023.
FOTO: Mezinárodní den památek na zámku Hradec nad Moravicí

Stěbořický starosta také zaznamenal argument, že stát má na výběru daně náklady jednu miliardu, přičemž celá daň jde jen obcím. „My děláme za stát spoustu věcí, zastupujeme jej. On nám to nějak financuje, ale určitě bych neřekl, že je to financování ve smyslu – máte s tím tento náklad, tak my vám ho ve sto procentech proplatíme. Do poslední koruny nám neproplácí nic. Ve chvíli, kdy stát pro nás vybírá daň z nemovitosti a celá jde nám, je to jen malá refundace toho, co obce naopak dělají pro stát a nemají to v plné výši proplaceno,“ říká.

Nemáme žádný vliv

Jako nepříjemné další zdanění vnímá zvýšení daně z nemovitosti starosta Kobeřic Lukáš Kubný. „Jsou poplatky, které vybírat musíme, jako je vodné, stočné, za odpad. Ale na daň z nemovitosti jsme v minulosti nikdy nesáhli, protože ji nechceme lidem zvyšovat, už tak mají vysoké náklady na živobytí. Tím, že na to nemáme žádný vliv, nás mrzí, že to nepůjde obci, ale státu,“ sdělil Lukáš Kubný. Také Kobeřice mají podle něj koeficient nejnižší možný a peníze se vždy použijí, kde je to aktuálně nutné, do oprav chodníků a podobně.

Legiovlak v Opavě. 26. dubna 2023, Opava.
VIDEO: Legiovlak v Opavě. Ukazuje, jak žili a putovali českoslovenští legionáři

Možné navýšení daně kritizuje také starosta Slavkova Rostislav Musila. „Každé navyšování je pro každého občana nepříjemné. Pokud jde o daň z nemovitosti, ta se příjmově netýká obce jako takové, protože navyšovaná složka by připadala přímo státu. My ve Slavkově razíme dlouhodobě tezi, že se jako radnice k celostátní politice nevyjadřujeme a nechceme se vyjadřovat ani k tomuto vládnímu balíčku. Je zřejmé, že žít na dluh ve čtyřsetmiliardových schodcích neustále nejde. Je ale také zřejmé, že kohokoli se zeptáte, zda se mu líbí navýšení, odpoví, že ne. Nekritizuji ani to, že se něco se starosty neprojednávalo. To by bylo bezpředmětné, každý by řekl, že ne. Teď hrát divadlo o tom, že něco nebylo prodiskutováno, je nesmysl, protože jen člověk, který si něco nalhává, nedokáže předvídat, jak by to při projednávání dopadlo,“ myslí si Rostislav Musila.

Policie ČR - ilustrační foto.
Krnovan vyhrožoval ostraze nádraží v Opavě, muže pak obral o peníze

Daní z nemovitých věcí je každoročně zdaňováno vlastnictví nemovitosti. To, jak vysoká tato daň je, se různí podle charakteru nemovitosti. Daň se pak násobí koeficientem, který je stanoven podle velikosti obce a případně ještě místním koeficientem. Od minulého roku si mohou obce samy stanovit místní koeficient v rozmezí 1,1 až 5, přičemž všechny peníze, které na dani vyberou, zůstávají v jejich rozpočtech a samy si rozhodnou, kam je investují. Od příštího roku se ale má daň zvedat o koeficient 1, přičemž celé toto navýšení spolkne státní rozpočet.

„V praxi to znamená, že uplatňuje-li obec místní koeficient ve výši 3, inkasuje trojnásobek základní sazby a zavedením státního koeficientu vzroste celková daň o třetinu. Ve většině případů, kdy obec uplatňuje pouze základní sazbu daně, dojde zavedením státního koeficientu ke zdvojnásobení daně, což zpravidla bude znamenat zvýšený výdaj majitele řádově ve stokorunách ročně,“ píše se ve zprávě Ministerstva financí. Například za průměrný sedmdesátimetrový byt v Praze dnes majitel zaplatí 1700 ročně, nově to má být 2500. Za podobně velký byt v Brně dnes vlastník platí 600 korun, po navýšení to bude 1200.

V Hlučíně se v sobotu konaly farmářské trhy spojené se stavěním májky, duben 2023.
VIDEO: První polibek pod hlučínskou májkou, místní trhy se těší oblibě

Ministr financí Zbyněk Stanjura srovnával na tiskové konferenci vlády výše poplatků v jiných zemích. „V rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj máme druhé nejnižší daně z majetku. I po tomto navýšení, které bude dvojnásobné, budeme silně podprůměrní,“ mínil ministr.

Resort dále argumentuje tím, že to, jak se daň z nemovitosti nyní vybírá, je pro stát ztrátové. „Správa, kterou vykonávají finanční úřady, stojí 1,2 miliardy ročně, zatímco inkaso je stoprocentním příjmem obcí,“ stojí v prohlášení.

Kritika ze svazu

O obohacování státu na úkor místních samospráv hovoří Svaz měst a obcí České republiky. „Chápeme snahu státu o konsolidaci veřejných financí. Jsme mezi prvními, kteří jdou ve městech a obcích příkladem dobrého hospodaření s obecními prostředky. A to i přesto, že vykonáváme za stát řadu jeho agend bez náležité finanční refundace. Proto nás zaráží argumentace vládních představitelů, kteří návrh na zvýšení daně z nemovitosti vysvětlují i velkou finanční zátěží výběru této daně státem. Ministr financí zmiňuje miliardu korun, ptá se ale někdo nás, zástupců měst a obcí, kolik ročně doplácíme na agendy přenesené působnosti, tedy na agendy, které na nás stát delegoval?“ ptá se v tiskového zprávě předseda Svazu měst a obcí a zároveň starosta Kyjova František Lukl.

Analýza odpadkových košů v Opavě. 2. května 2023.
VIDEO: V Opavě se prohrabávali odpadem. Podle toho pak rozmístí koše po městě

Při stanovování daně z nemovitosti je podle svazu důležitá i analýza daného místa a tamních občanů. „Je to daň, jejíž parametry navrhuje a schvaluje zastupitelstvo každé obce, a také si její výši musí před svými občany zdůvodnit a uhájit. Její výnos je pak stoprocentním příjmem obce, občané mohou tedy sami jednoznačně posoudit, zda její navýšení bylo ku prospěchu rozvoje jejich domova,“ dodává zástupkyně svazu Alexandra Kocková.