Vstupujeme do areálu ostravské zoo, která je kvůli vládním nařízením v souvislosti s šířením nákazy Covid-19 uzavřená. Bazének nedaleko vchodu, kde bývají plameňáci, je prázdný. Prvním živým tvorem, kromě personálu, který je venku, je husa labutí. Poměrně rychle ji ale míjíme a míříme o kousek dál do výběhu pandy červené.

Podpora Zoo Ostrava
Podpořit chov a provoz ostravské zoo může každý symbolickou adopcí, formou finančního daru.

Adopce je symbolická, neznamená vůči zvířatům žádný nárok (např. nelze se s nimi fotografovat nebo je navštěvovat v expozici). Zájemce si vybere si vždy druh zvířete (ne jednotlivce), který chcete symbolicky adoptovat.

Zvířata v Zoo Ostrava adoptují děti, dospělí, školní třídy, rodiny i pracovní kolektivy, certifikát o adopci je oblíbeným dárkem.

Finanční příspěvek, min. 500,- Kč na rok, lze poslat bankovním převodem (číslo účtu: 2339761/0100, variabilní symbol 914), hotově na sekretariátě zoo po předchozí domluvě - více zde.

 Na první pohled roztomilá zvířátka při našem příchodu zpozorní, ale po chvíli už se věnují jen svým zájmům. Obracím svou pozornost k jelenům milu, kteří se chovají, jako kdyby žádná zima nebyla.

Zastavuji se na chvíli u dvou prasat přeštických, pak pokračujeme s fotografem okolo prázdných laviček a uzavřených stánků. Tu a tam se ozve zvuk či skřek nějakého zvířete, jinak je vůkol nezvyklé ticho.

Když procházíme kolem výběhu lam, jedna malá na nás upřeně hledí a podobné je to i u výběhu skotského náhorního skotu. Mládě na nás hledí jako na zjevení a fotografa napadá, že jsme možná, kromě ošetřovatelů, první lidé, které v dosavadním životě toto mládě vidí.

Jako vetřelci

Procházíme dále ztichlým areálem, míjíme čtyři opičky a černou kočku, pak jdeme chvíli územím „bez života“ až přicházíme k výběhu s označením sika vietnamský.

Fotím si mladou laň, která stojí za plotem nedaleko nás. Ta zareaguje na cvaknutí spouště a upřímně se na mně dívá. Najednou se na druhé straně výběhu objevuje statný jelen.

Některá zvířata se tvářila jako by překvapeně, že kromě ošetřovatele vidí také někoho jiného:

Hledí na nás a majestátným krokem se začne přibližovat. Nezrychluje, jen nás stále pozoruje. Když už je kousek od plotu, lehce se nakloní a vydá zvuk, který chápeme jako varování. Raději se poroučíme.

Velbloudům dvouhrbým, k nimž přecházíme, jsme naopak zcela lhostejní, antilopy losí opodál na nás zase hleděly s údivem. Jako by si říkaly: Lidi! Kde se tu berou? Zvědavé pohledy na nás vrhají také mangusty trpasličí. Těm ale stačí pár vteřin a prchají do úkrytu. Až po chvilce se některé z nich osmělují a přicházejí blíž. Trochu nás mrzí, že jsme neviděli slona, zklamání nám vynahrazují milé vydry malé oproti nimž sovice sněžní nedaleko vypadají jako sochy. Neodolám nutkání vyfotit si supy bělohlavé a kondora andského.

Vracíme se zpět. Husa labutí nám zřejmě nemůže zapomenout, že jsme ji minuli téměř bez povšimnutí, a tak se k nám s roztaženými křídly výhružně rozbíhá. Naštěstí nás odděluje plot. Bazének nedaleko vchodu je plný plameňáků kubánských, kteří občasným zamáváním křídly jako by se s námi chtěli rozloučit.

V zimě bývá lidí vždy méně

Napadá mě na odchodu, jestli zdejším zvířatům přítomnost návštěvníků nechybí. Šárka Nováková, tisková mluvčí Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, uvádí, že každoročně bývá v zimním období oproti teplé části roku znatelně méně návštěvníků.

„Zvířata mají větší klid, což oceníme zejména v období, kdy se začnou množit hlavně velcí dravci. Ti jsou velmi citliví na rušení, takže i za normálních okolností tyto úseky návštěvníkům znepřístupňujeme, aby ptáci byli v klidu,“ říká Šárka Nováková.

Dodává, že zvířata určitě vnímají, že pohyb lidí je menší, jsou ostražitější, když někoho uvidí, reagují jinak.

„Ale nemůžeme říci, že by jim návštěvníci vyloženě chyběli. Navíc skupiny zvířat, které jsou početné, jako třeba některé druhy opic, si žijí v rámci své rodiny a svých sociálních vazeb. Určitě je to pro zvířata změna, ale nemůžeme jednoznačně říci, že je to něco, co by opravdu postrádala,“ pokračuje Šárka Nováková.

Zoologická zahrada je v současné době sice návštěvníkům nepřístupná, ale zájemci mají možnost sledovat, co se uvnitř děje například prostřednictvím sociálních sítí.

„Snažíme se lidi informovat přes facebook, natáčíme různá aktuální videa, aby alespoň virtuálně mohli být s námi. A mnoho z nich nás i podporuje, čehož si velmi vážíme,“ doplňuje Šárka Nováková.