Takové rozhodnutí není nic nového, například správou objektu Vyšných Lhot je pověřená věznice v Heřmanicích a objekt Poštorná zase spravuje věznice v Břeclavi. Pro Vězeňskou službu ČR se v současné době stal vidnavský objekt místo pomoci přítěží. Proto navrhla Ministerstvu spravedlnosti ČR ustoupit od záměru na vybudování detenčního ústavu a objekt už dál nezprovozňovat.

Ministerstvo tento návrh schválilo. „Souhlasíme s názorem vězeňské služby, že amnestie prezidenta republiky významně ulevila přeplněnosti věznic. Třeba i částečná realizace původního záměru by proto byla nehospodárná. Od rekonstrukce areálu Vidnava na Jesenicku ustupujeme," uvádí tisková mluvčí miniterstva Štěpánka Čechová.

Svůj návrh podložila Vězeňská služba podrobnou analýzou. Z ní vyplývá, že má už nyní v rezervě a k dispozici další tři zakonzervované objekty Velké Přílepy, Vyšné Lhoty a Poštornou. Jsou navíc v mnohem lepším technickém stavu a nevyžadují tak zásadní investice jako Vidnava.

Vězeňská služba ČR objekt po souhlasu ministerstva financí koupila za 29 milionů korun, a zřejmě to nebyl dobrý nápad.

Rekonstrukce do podoby, ve které by byl jako detenční ústav použitelný, by však potřebovala investici kolem 270 milionů korun. Kromě vlastních rekonstrukčních prací by v něm muselo být vybudováno oddělené ubytování pro chovance i zajištění vnějšího a vnitřního zabezpečení ve standardu věznice s ostrahou. Po čase začaly kvůli zakoupení budovy padat hlavy. Policii se z něj zpovídali bývalý náměstek ministra spravedlnosti František Steiner i bývalý šéf vězeňské služby Luděk Kula.

„Ministerstvo spravedlnosti vidnavský objekt nabídne k využití jiným organizačním složkám státu," přibližuje Štěpánka Čechová další osud zchátralé budovy. Právě Jesenicko si od fungování objektu slibovalo velké pracovní příležitosti, což byla pro region s extrémně vysokou nezaměstnaností velká naděje.