Ve Slezském zemském muzeu působil třiašedesát let a věnoval se odbornému mapování, sběrům a preparaci savců i ptáků. Procestoval téměř všechny části světa a často ve svém volnu i na vlastní náklady.

Z cest přivážel zoologické poklady, kterými se opavské muzeum stále pyšní, a díky němu má jednou z největších sbírek cizokrajných obratlovců v České republice. Své zážitky rád a zajímavě sděloval zájemcům na svých cestopisných přednáškách.

Jedenaosmdesátiletý preparátor dokonale zapadl do mladého kolektivu restaurátorů a fungoval v něm v podstatě jako motor. Svůj životní i pracovní elán denně přenášel na kolegy. „Byl to člověk velkého srdce, přátelský, obětavý, muzejník každým coulem," říká vedoucí oddělení ochrany sbírkových předmětů Pavel Petr a restaurátor Martin Polášek dodává, že přinášel na pracoviště radost a zářila z něho dobrá nálada.

„Spolupracovat s ním bylo velmi příjemné diskutovat a řešit obyčejné i komplikované věci. Byl to člověk s mimořádnou zkušeností i přehledem. Takového potkáte jednou, možná dvakrát za život, pokud máte štěstí," konstatuje ředitel muzea Antonín Šimčík.

Minulý čas je bohužel na místě, protože Vilém Borůvka toto pondělí (18. srpna) nečekaně zemřel. Pracoval doslova do posledního dechu. Páno přišel v tradičně dobré náladě na pracoviště a s kolegy plánoval, co budou dělat. Uskutečnit přednášku o Francouzské Guayaně, chystanou na 24. září, mu smrt už nedovolí.

Odešel, ale jeho odkaz zůstává dál živý.

Své zkušenosti neúnavně předával až do konce svého života. Jeho unikátní restaurátorské techniky jsou uznávané mnoha generacemi přírodovědců u nás i v cizině. Slezské zemské muzeum proslavil také jako školicí středisko muzejních preparátorů pro celé tehdejší Československo.

Obrovský kus práce odvedl při přípravě přírodovědecké expozice v Historické výstavní budově, do které připravil mnoho nových zoologických preparátů a z větší části je sám i získal.