Majitelem nemocničních budov ve Vítkově je Moravskoslezský kraj, nájemcem objektu je v současnosti Nemocnice Nový Jičín, člen skupiny Agel. Jak Deníku řekla mluvčí kraje Miroslava Chlebounová, na základě nájemní smlouvy jsou rozdělena práva a povinnosti týkající se údržby a obnovy nemovitostí mezi pronajímatele a nájemce.
„Běžnou údržbu zajišťuje nájemce, tedy Nemocnice Nový Jičín, a. s., opravy většího rozsahu pak pronajímatel, tedy kraj, pokud se však smluvní strany nedohodnou jinak,“ vysvětlila Miroslava Chlebounová.
Dále zmínila, že v době, kdy byla uzavírána smlouva o nájmu, byl stav nemovitého majetku ve Vítkově přibližně obdobný jako nyní. „Finanční prostředky do obnovy nemovitostí jsou v současné době jak ze strany kraje, tak ze strany Nemocnice Nový Jičín, a. s., směřovány především do obnovy areálu nemocnice v Novém Jičíně, ve kterém je zajišťována největší část zdravotní péče pro občany dané spádové oblasti,“ dodala mluvčí kraje.
Mluvčí Agelu Radka Miloševská pak doplnila, že novojičínská nemocnice směřuje část investic i do vítkovského špitálu, aby mohl v dané lokalitě plnit funkci, kterou místní občané potřebují.
Do vítkovských pracovišť pravidelně investují, plánují i rozvoj
Na oddělení LDN byla nedávno zakoupena nová elektrická lůžka, matrace či elektrokardiograf. Současný stav objektu vítkovské nemocnice je vyhovující pro poskytování neakutní a následné péče. Taková jsou slova Radky Miloševské, tiskové mluvčí společnosti Agel.
„V budově A sídlí odborné ambulance, denní stacionář a oddělení LDN, v budově B se nacházejí odborné ambulance a ve třetí budově C sídlí oddělení klinické biochemie a hematologie a oddělení zobrazovacích metod,“ vysvětlila Miloševská a doplnila, že nemocnice funguje jako celek ve výše uvedeném rozsahu v součinnosti s Nemocnicí Nový Jičín.
V plánu je pak podle ní také další rozvoj tohoto pracoviště. „Nemocnice Nový Jičín pravidelně investuje do vítkovského pracoviště. Například na oddělení LDN byla nedávno zakoupena nová elektrická lůžka, matrace či elektrokardiograf.
Také do budoucna počítá s opravami a nákupem nového vybavení,“ řekla Miloševská a závěrem dodala: „Blíže však jednotlivé investice upřesníme až po schválení rozvojového plánu nového vedení nemocnice.“
Čekání na zázrak: zašlou slávu zřejmě nevrátí
Říká se, že naděje umírá poslední. I když by si lidé z Vítkovska přáli znovuobnovení bývalé nemocnice, zřejmě se toho nikdy nedočkají. Alespoň to tedy vyplývá z toho, co se naší redakci podařilo zjistit.
„Domnívám se, že není reálné, aby ve Vítkově fungovala nemocnice v takovém rozsahu, jak to bylo v minulosti. Je to sice velká škoda, ale současný systém centralizace zdravotní péče, včetně jejího financování, nepodporuje nemocnice naší velikosti,“ uvedl starosta Vítkova Pavel Smolka s tím, že lidé z Vítkova a okolí dojíždějí nejčastěji do nemocnice v Opavě nebo v Novém Jičíně.
Jak zmínil, stávající ambulance v nemocnici jsou hodně využívány. „Potřebovali bychom u některých, například u oční, rozšířit ordinační dobu. Také bychom všichni uvítali zřízení dalších ambulancí, které v současné době chybí. Plicní byla nedávno zrušena, ale občané ji využívali, takže by bylo žádoucí ji znovu obnovit,“ zdůraznil starosta, podle kterého nejsou využity všechny prostory nemocnice.
„Část budovy využívají klienti Domova Letokruhy z Budišova nad Budišovkou, protože jejich objekt prochází generální rekonstrukcí. Po jejím dokončení se vrátí zpět a prostory zůstanou nevyužity,“ prozradil. Závěrem dodal, že před více než 15 lety bylo zavřeno dětské a porodní oddělení, pak následovalo chirurgické a následně interna. „Nemocnice, jak jsme ji znali kdysi, už tedy neexistuje řadu let,“ řekl.
Bývala vyhlášená. Dnes už jako klasická nemocnice nefunguje. Vše začalo v roce 1999. Tehdy bylo zrušeno dětské a gynekologicko-porodnické oddělení. Následovalo zrušení chirurgie. V roce 2006 byla vítkovská nemocnice sloučena s novojičínskou, která v ní provozuje odborné ambulance.
Záchranáři vozí pacienty z Vítkovska do Opavy, Ostravy a Bílovce
Delší čas transportu a návratu posádky do oblasti, kterou obsluhuje, znamená vyšší možnost toho, že nebude k dispozici pro dalšího pacienta, říká mluvčí krajské záchranky Lukáš Humpl.
Zrušení vítkovské nemocnice přidělalo práci mimo jiné i záchranářům. Jak redakci řekl tiskový mluvčí krajské záchranky Lukáš Humpl, zdravotnická záchranná služba se musí v posledních letech vyrovnávat hned s několika velmi obtížnými faktory.
„Kromě stále narůstajícího počtu výjezdů, který je způsoben častou nedostupností návštěvní služby praktických lékařů u nemocných v jejich domovech, rušením a omezováním lékařské pohotovostní služby, jsou to také změny ve směrování pacientů do zdravotnických zařízení,“ uvedl s tím, že prvním důvodem toho, že musejí transportovat do vzdálenějších nemocnic, je vznik specializovaných center.
„Ta poskytují nemocnému či zraněnému vysoce odbornou péči. V tomto případě jde tedy o sice delší přepravu pacienta, která pro něj však má jednoznačně pozitivní efekt. Ve druhé situaci, tedy při omezení provozu některých zdravotnických zařízení, se jedná již pouze o delší vytížení posádky bez přínosu pro nemocného,“ vysvětluje.
Významná část pacientů, které ošetřují, je totiž podle jeho slov, po poskytnutí přednemocniční neodkladné péče, směrována právě do spádových nemocnic, mezi něž patřila také ta vítkovská. „Delší čas transportu a návratu posádky do oblasti, kterou obsluhuje, samozřejmě logicky znamená vyšší možnost toho, že nebude k dispozici pro dalšího pacienta.
Operační středisko v takovém případě musí vyslat na pomoc vzdálenější tým záchranné služby,“ pokračuje. Jak dále zmínil, v případě Vítkovska jsou to výjezdové skupiny především z Opavy, Fulneku nebo Oder. Dojezdový čas je pak ovšem delší.
„Z Vítkovska transportujeme pacienty především do Slezské nemocnice v Opavě. V případě závažných stavů, vyžadujících léčbu ve specializovaném centru, pak do Fakultní nemocnice Ostrava,“ doplnil.
Lidé si pochvalovali především rodinný přístup
Vítkované a lidé z blízkého okolí by nemocnici přivítali. Nemocniční zařízení přece jen ve městě dlouho fungovalo a místním ulehčovalo život.
Vyhlášená byla mimo jiné místní porodnice. Stále se setkáte s velkým množstvím lidí, kteří mají v občance jako místo narození Vítkov. Nejedná se přitom o místní. „Nedávno jsem se bavil s člověkem z Prajzské, konkrétně z Bolatic. Narodil se ve vítkovské porodnici. Potvrzuje to, jak velké renomé tehdy měla. Díky dobré pověsti tam jezdili i lidé z větších dálek. M
usím říct, že celkově tam působili špičkoví lékaři. O pacienty bylo vždy dobře postaráno. Vyhlášená byla také místní chirurgie,“ komentoval šedesátiletý Jaroslav Vlček z Větřkovic, obce, která se nachází jen několik kilometrů od Vítkova.
Ten mimo jiné zmínil další velkou výhodu podobně velkých nemocnic: „Vzpomínám si na vřelý rodinný přístup. Tím, že všichni byli z Vítkova nebo okolí, doktoři všechny pacienty znali jménem. Takto to v nemocnicích v menších městech zkrátka chodí.“
Komplikace v absenci nemocnice ve Vítkově spatřuje i Dalibor Pleban, a to především pro starší občany. „V nemocničním prostředí se pohybuji velmi zřídka. Složitější to rozhodně mají lidé, kteří musí pravidelně docházet například na kožní, alergologické, ortopedické, plicní či jiné ambulance, kde lékaři provozují ordinační hodiny jednou až dvakrát týdně.
V akutních případech pak nemocní musí dojíždět do vzdálenějších nemocnic a ne každý má tu možnost,“ vysvětloval Dalibor Pleban.
Jsou však i tací, kteří chybějící nemocniční zařízení ve Vítkově nespatřují jako nepřekonatelný problém. Patří k nim i vedoucí vítkovského oddělení Track&Trace, devětačtyřicetiletá Martina Váňová z nedalekého Jančí.
„Zatím nejsem ve věku, kdy bych ji potřebovala. Ale pro starší lidi z odlehlých částí, kteří jsou nemocní, imobilní, popřípadě žijí sami, to problém určitě je. Nejbližší nemocnice je v Opavě a v Odrách. Problém může nastat i v navštěvování samotných nemocných při hospitalizaci, kdy starší příbuzní nemají možnost dostat se do Opavy,“ poznamenala.
To, že nemocnice ve městě schází, vnímá Vítkovanka Petra Kyzková. „Skutečně tady chybí. Ne každý je totiž mobilní, cesta za lékaři nebo i za hospitalizovanými rodinnými příslušníky je finančně i časově náročná. A fungující nemocnice by koneckonců také zvýšila atraktivitu města a zabránila tak odchodu mladých lidí,“ zmínila.