Občanská válka probíhala v Řecku během let 1946 až 1949 a vedla k exodu řeckých obyvatel do Československa, Polska a jiných zemích tehdejšího východního bloku. Největší uprchlická vlna nastala v závěru válečného konfliktu a od dubna 1948 do června 1950 přijelo do tehdejšího Československa přes dvanáct tisíc Řeků a z toho bylo přes 4 500 dětí. Expozice mapuje jejich osudy. Jedním z malých utečenců byl autor výstavy Dimitri Kirjakovský. Svůj domov musel opustit jako šestiletý chlapec a se svými pěti sourozenci i matkou ztratil přes sedm let kontakt. Se dvěma sourozenci skončil v Polsku, další tři sourozenci našli zázemí v Československu a jejich matka se ocitla v Maďarsku.

Městská policie Opava začala využívat ilustrační obrázky vytvořené umělou inteligencí, 30. ledna 2024.
Opavští strážníci baví sociální sítě. Využívají obrázky vytvořené pomocí AI

Znovu se potkali díky aktivitě Červeného kříže „Byl jsem nejmladší a maminka pro mě byla ve vzpomínkách tou nejkrásnější ženou. Když mi zmizela z očí, bylo jí šestačtyřicet let a když jsem se s ní pak znovu setkal, stála přede mnou ztrhaná žena, na které se podepsalo vše, čím si prošla. Ale když mě objala, běžel mi mráz po zádech. Opět jsme k sobě našli cestu, rád jsem poslouchal její vyprávění. Právě díky mamince jsem mohl svým dětem, vnoučatům i pravnoučatům předat spoustu informací,“ říká Dimitri Kirjakovský. Své vlastní prožitky i výpovědi a osudy dalších řeckých a makedonských dětí zahrnul do emocemi nabité výstavy Interitus Macedonum – Svědectví. Je připomínkou 75. výročí exodu občanů z Řecka a současně poděkováním českým, slovenským a polským lidem za nezištnou pomoc i výstrahou před opakováním chyb. „Projevilo o ni zájem též muzeum v Gdaňsku i vyhnanecké muzeum v Berlíně a poputuje do nich hned, jakmile bude ve Vítkově ukončena. Jejich zájem o mou výstavu, mapující poválečné osudy malých dětí, je pro mne důležitou zpětnou vazbou,“ dodává Dimitri Kirjakovský, který projekt vytvořil společně s designerem makedonsko-německo-holandského původu Gocem Georgim Durtanoskim.

Slezská nemocnice v Opavě.
Slezská nemocnice v Opavě nepouští až na výjimky návštěvy

V opavském regionu našlo nejvíc řeckých a makedonských dětí zázemí v objektu současné léčebny pro dlouhodobě nemocné v Klokočově, který je místní částí Vítkova. „Je dobře, že výstava mapuje toto poměrně neznámé téma, které je nedílnou součástí historie Vítkova, Moravskoslezského kraje i celé republiky. Všeobecně je známo, že na území severní Moravy žije poměrně dost potomků řeckých uprchlíků, ale málokdo si uvědomuje, proč. Neznáme dějinné souvislosti a proto jsem rád, že se zmíněná etapa historie, o které se nikdy moc nemluvilo, výstavou Interitus Macedonum – Svědectví otevírá. Díky ní máme šanci si uvědomit, že útěk před válkou není ničím, s čím bychom se už v minulosti nesetkali, a že znovu zažíváme situace, které se už kdysi dávno děly. Dát současné dění do historického kontextu je přínosné a proto ji považuji za smysluplnou. Vážím si toho, že ji ve Vítkově můžeme představit. Z mého pohledu je symbolické, že výstavu 23. února navštíví účastníci slavnostního udílení Ceny Jana Zajíce, která je poctou památky vítkovského rodáka, studenta Jana Zajíce, který se nesmířil s totalitou, normalizací a okupací. Od jeho tragického úmrtí, kterým následoval Jana Palacha, uplyne 25. února pětapadesát let,“ konstatuje vítkovský starosta Jakub Cihlář. Poprvé byla výstava, která je též poděkováním českým, slovenským a polským lidem za nezištnou pomoc, veřejnosti představena loni v červnu v souvislosti se Světovým dnem uprchlíků.