Několika zbloudilými vosami si sedmapadesátiletá Dana Revajová z Opavy zprvu nedělala hlavu. Když se jejich počty přehouply do roviny desítek, uvědomila si, že se pod jejím balkonem zabydlely. Hnízdo si postavily ve škvíře mezi zdí panelového domu a zateplením.

„Sama jsem astmatik a vnuk je na vosí bodnutí alergický. Vybavily se mi všemožné scénáře od otoku až po zúžení dýchacích cest a zástavu dechu," řekla Opavanka. Vzhledem k častému výskytu vos zaznamenali zvýšený počet pacientů s alergickými reakcemi po bodnutí také na interní ambulanci Slezské nemocnice. Nejednalo se však o případy vážné.

Ustavičné ohánění se plácačkou Danu Revajovou brzy přestalo bavit a kontaktovala sousedy ze spodního patra, odkud vosy přilétaly. Sousedé Martínkovi se s nimi nejdříve snažili vypořádat pomocí biolitu. Celkem použili pět balení. Za jedno zaplatili sto padesát korun, do likvidace vos tak zatím investovali sedm set padesát korun.

„Vosy pak byly spíše omámené. Manžel jich kolem čtyř set zabil, ale stále se objevovaly další. Zavolali jsme hasiče v domnění, že budou mít lepší vybavení," uvedla Irena Martínková. Hasiči ve speciálních oblecích, s kuklami a rukavicemi dorazili zanedlouho. Na vosy použili další balení biolitu.

K podobným případům vyjeli letos v opavském okrese více než dvěstěkrát.

Jen za prvních deset srpnových dní likvidovali včely, vosy či sršně sedmasedmdesátkrát. Tolik bylo výjezdů za celý srpen roku 2013. Minulý rok zasahovali hasiči více než tři sta padesátkrát a v srpnu výjezdy nepřekročily sto padesátku.

Podle Martina Randýska z opavského hasičského sboru se nejčastěji potýkají s vosami. Na opavské stanici mají k dispozici chemický postřik. Situaci řeší také vybrané jednotky dobrovolných hasičů obcí.

Zvýšený výskyt bodavého hmyzu se týká celého kraje. Počet letošních zásahů se blíží ke dvěma tisícům. „Pokud se neochladí a nezačne pršet, překonáme rekord z loňského roku, kdy hasiči v kraji vyjeli k bodavému hmyzu více než dva tisíce třistakrát, předloni zhruba tisíc sedmsetkrát," uvedl mluvčí hasičů Moravskoslezského kraje Petr Kůdela.

Podle něj patří Opava k okresům s nižším počtem těchto výjezdů v kraji.

Ani pět balení biolitu, ani bezplatný zásah hasičů však Danu Revajovou vos nezbavil. Na balkón tak stále vstupuje s plácačkou v ruce. „Jestli to tak půjde dál, budeme se muset obrátit na deratizátora," poznamenala Martínková. V okrese je jich několik, obvykle používají kombinaci přípravků.

Podle Libora Žídka z D.D.D. Servisu Opava lidé za likvidaci zaplatí mezi tisícem až patnácti sty korunami podle velikosti hnízda. „Některá jsou velká jako dlaň, jiná dosahují velikosti kopacího míče," uvedl Žídek. S poklesem teplot v měsíci září podle něj klesne i počet případů vyžadujících zásah.

Kdy se obrátit na hasiče?

Hasiči prioritně bodavý hmyz likvidují na místech, kde hrozí bezprostřední ohrožení osob, zejména ve veřejných budovách, jako jsou školy, školky, nemocnice či domovy důchodců. Dále také tam, kde hmyz ohrožuje osoby trpící alergií, malé děti nebo starší osoby.

Zasahují také, pokud je zapotřebí výšková technika. V případě hnízd na rodinných domcích mluvčí hasičů Moravskoslezského kraje Petr Kůdela doporučuje zásobit se biolitem, nečekat na hasiče a hnízdo postříkat ihned po nalezení.

„Agresivní bývají spíše vosy, které mají hnízdo v zemi, půdě, hlíně či podzemí," sdělil Kůdela. V dalších případech situaci řeší specializované firmy.

Horko a sucho vosám svědčí. Komárům vadí nedostatek srážek

Vosám vysoké venkovní teploty vyhovují například vzhledem ke skladbě jejich stravy. V pozdním letním období nalézají dostatek nahnilého ovoce, slídí po sladkých ovocných šťávách a podobně. Nečiní jim problém ani doletět si pro vodu.

Podle Radima Mudry z Krajské hygienické stanice v Ostravě záleží také na geografické poloze oblasti. Například v Beskydech lidé nebudou problémy s vosami řešit tak často jako v nížinatých oblastech či údolích. Suché počasí bez srážek však podstatně ovlivňuje vývojový cyklus komárů. Invazivní druhy komárů lidi obtěžují především v druhé polovině července a srpna.

„Samička vnímá, která místa by mohla být zaplavena, a tam také naklade vajíčka. Když naprší, ve vytvořené louži či rozlevu se z vajíčka asi do čtrnácti dnů stane dospělec. Bez srážek to není možné," vysvětlil Mudra.

Lidem, které sužují vosy, by poradil, jak vyrobit jednoduchou, leč účinnou past. „Stačí nalít do plastové lahve trochu piva a nějakého sirupu, případně limonády. Kvasící roztok přivábí pouze vosy a sršně, včely na něj nereagují," uvedl Mudra.

Barbora Halbová, Jitka Hrušková