Hrad bergrifového typu byl tvořen mohutnou obrannou věží, dvoupatrovým palácem se sklepením a hradbou, uzavírající přibližně obdélníkový areál. Barokní aristokratickou rezidenci z původně goticko-renesančního hradu nechal koncem 16. století radikálně přestavět Jiří Štěpán hrabě z Vrbna.

V roce1668 koupil zámek ve Velkých Heralticích i s celým panstvím hrabě Jiří Štěpán Bruntálský a v 70. letech 17. století ho přestavěl italský stavitel Lorenc Nicolo. Z původní stavby bylo zachováno obvodové zdivo a věž, zvýšená o nástavbu s kaplí.

Zároveň byl dán základ k rozšíření zámku o přístavbu kolem nového prostorného nádvoří. Na vnitřním vybavení a především na zámecké kapli se podílel sochař a štukátor Andreas Anrath.

Svou funkci přestal plnit po druhé světové válce

Kolem roku 1725, kdy objekt vlastnil velehradský klášter, vznikla nová fasáda a mansardové střechy. V druhé polovině 17. století nechal Jiří Štěpán z Vrbna postavit na severní straně jádra, hned za původní hradbou, třípodlažní budovu a do dvora otevřené patrové ochozy s arkádami na pilířích.

V předhradí přibyly patrové budovy s arkádami v přízemí, změněné byly i fasáda, okna a některé klenby. Další úpravy, převážně interiérů, provedl Evžen z Vrbna v roce 1767. Jako kulturní památka je zámek zapsán od roku 1958 a poslední rekonstrukce se uskutečnila v roce 1970.

close Zámek ve Velkých Heralticích. info Zdroj: archiv obce zoom_in Zámek ve Velkých Heralticích.Autor: archiv obce

Koncem roku 1945 přestal zámek plnit svůj původní účel a jeho mobiliář, až na několik kousků uložených v zámku Hradec nad Moravicí a ve Slezském zemském muzeu, zmizel neznámo kam. Dochoval se pouze exteriér zámecké budovy, která ve svém stavebním vývoji prošla několika výraznými stavebními úpravami a nyní ji využívají děti.

Anglický park i s oranžerií vznikl v 19. století

Kolem roku 1830 doplnila areál oranžérie. Zámecký park se rozkládá v členitém terénu kolem zámku a je terénním zlomem členěný na dolní část směřující k jihu a na rovinatou dolní část, kterou budova zámku dělí na západní a východní část. Severní okraj parku ohraničuje zeď z lomového kamene a východní uzavírá nízké pletivové oplocení.

Jižní strana příkře spadá k Heraltickému potoku, kde končí v údolní plošině dřívější hospodářské zahrady, doplněné o objekty zámeckého provozně hospodářského zázemí. Rozlehlá pětistupňová terasa z lomového kamene na prudce se svažující straně je dnes už v havarijním stavu. V parku se nacházejí stromy a solitéry staré až 150 let.

Většina botanicky a architektonicky cenných dřevin se nachází jednotlivě v severní části parku, která je poměrně dobře udržovaná. Kostru parku tvoří domácí dřeviny, především lípy, javory a jasany. Zámecký park ve Velkých Heralticích patří k hodnotným přírodně krajinářským parkům a zámek pak mezi nejvýznamnější objekty svého druhu na Opavsku.