Podle ní v ní žil šlechtic, který se zamiloval do krásné služebné, což se nelíbilo jeho ženě. Když dívka otěhotněla, nechala ji velmi tvrdě ztrestat a když nešťastnice porodila šlechticovo dítě, otřásla se zem a tvrz se včetně obyvatel propadla do Vinné Hory. Na jejím místě vznikla studánka a podle pověsti může tvrz z hory dostat zpět jen dívka v nouzi, která si ve studánce vypere košilku. Co se na této hoře skutečně nachází, je statek postavený možná přímo na kamenných základech této tvrze a pod temenem se uchoval zarostlý kamenolom i vodní pramen.

Na Vinné Hoře se údajně pěstovalo i víno

Statek na Vinné hoře v Hlučíně, kde se nachází údajné základy tvrze.

Tvrz, pokud tam kdysi stávala, mohla mít v dnešním způsobu chápání azylový charakter s kamennou zdí. „To znamená, že v ní hledali okolní obyvatelé s dobytkem a s nezbytnými zásobami pro přežití útočiště například před plenícími vojsky při válečných taženích,“ míní hlučínský historický nadšenec Mojmír Sonnek. Právě kamenolom dodával kámen pro hradby kolem města, které nechal kolem 16. století postavit majitel hlučínského panství a rytíř Zlatého rouna Bernard ze Zvole, který vlastnil několik panství na Hlučínsku. Stejný kámen z lomu, tedy žlutohnědý pískovec, se nachází i v základech statku Na Vinné Hoře.

Původní tvrz mohla být, podobně jako jiné historické stavby, později rozebraná místními obyvateli ke stavbám jejich nemovitostí. Další lidová slovesnost tvrdí, že se na Vinné Hoře kdysi pěstovalo víno, ale bylo prý velmi trpké, takže ho lidé nechtěli pít. Pěstování vinné révy na ní proto skončilo a zůstal jen název.

Místo je využívané k relaxačním i společenským účelům

V současnosti je Vinná Hora oblíbeným návštěvním místem, ze kterého bývá při dobrém počasí vidět nejenom město s jeho okolím, ale i Praděd. Bývají na ní konané společenské akce a místní římskokatolická farnost k ní pořádá z Hlučína tradiční zhruba dvoukilometrovou Křížovou cestu určenou mládeži.