K jejímu vzniku se váže několik kramářských písní vytištěných v 19. století a rozšířených ve Slezsku i na Moravě o dvě verze. První tvrdí, že se knězi ve snu zjevila sv. Anna a přikázala mu zaopatřit svátostí umírajících zbožnou dívku, která uctívala obraz sv. Anny. Kněz poslechl a na místě, kde dívku našel, byla na památku této události vystavěna poutní kaple.

Podle druhé verze tam přišla jedna chudá dívka ke štěstí. Kaple však žádné štěstí neměla. V roce 1897 vyhořela, byla znovu postavena a v polovině roku 1901 vysvěcena. Válka ji značně poškodila a nové opravy i dalšího vysvěcení se dočkala v roce 1947. Později se stala součástí vojenského cvičiště a byla opět silně poškozena. Iniciativou lidí ze Zlatníků, Stěbořic a Slavkova byla v roce 1957 obnovena, ale za další tři roky opět poničena. Co nezničil člověk, dokončilo podnebí a zdi se rozpadly.

Kapli dnes připomíná kovová kostra

Na místě zaniklé kaple byla postavena kovová kostra připomínající tvarem a velikostí původní objekt. Její konstrukce vznikla v hale na Palhanci a během několika dní byly díly smontovány. Ručně kovaný kříž stojí na mramorovém podstavci, který se z původní kaple zachoval jako jediný předmět.

První pouť k této kovové verzi kaple se konala roku 2003 a další následovaly. Veškeré potřebné vybavení - obětní stůl, ambon, křeslo pro hlavního celebranta a stoleček na obětní dary bylo od poutě k pouti uloženo v kapli ve Zlatníkách. Místu a jejímu okolí se mezi Opavany dodnes říká - na svaté Anně.

Kaple na Svaté Anně je vyrobena z kovového skeletu.

Kdo je svatá Anna?

Patronka kaple sv. Anna a sv. Jáchym byli údajně rodiči Panny Marie a prarodiče Ježíše Krista. Jejich jména uvádí apokryfní evangelium sv. Jakuba. Svatá Anna byla široce uctívána v lidových vrstvách i bez oficiálního požehnání církve. Až dopisem papeže Urbana VI. bylo v roce 1378 povoleno uctívání sv. Anny jako světice. 

Stala se ochránkyní matek a manželství, šťastného porodu, patronkou horníků, mlynářů, truhlářů, tkalců, krejčích, provazníků a také čeledínů. Křesťanská ikonografie ji zpodobňuje jako dámu v dlouhém, zpravidla červeném a přepásaném šatu s hlavou zahalenou zeleným závojem.