V západní části se nacházela vstupní předsíň z roku 1759, kterou v roce 1880 nahradila pozdně klasicistní obdélná předsíň podle návrhu Josefa Wanjura. Nad ní byla dřevěná věž se dvěma zvony a její jedinou kovovou část tvořila tabule s písmeny S.K. K obdélné lodi byla na jižní straně postavená sakristie, později přebudovaná zednickým mistrem Glogerem na prostornější pozdně klasicistní, stojící na kvadratickém půdorysu s oratoří v patře. V západní části kostelního interiéru byla dřevěná hudební kruchta. Rostoucí počet obyvatel obce si vyžádal stavební úpravy v celkové výši 18 600 marek.

Na jedné z vitráží je zpodobněn papež

Předsíň a dřevěná zvonice ustoupily zděné novorománské hranolové věži s vyššími přístavky po stranách a šindele na střeše nahradila břidlice. V roce 1896 byl odstraněn presbytář a kostel byl zakončen novorománským trojlistem. Také kostelní loď dostala novou a vyšší klenbu a tři oltáře. Hlavní oltář sv. Kateřiny zhotovila opavská firma Drechsler, byl mramorový a disponoval obrazem patronky, který je dnes uložen na faře. Postava světice je uprostřed presbytáře na vitráži a po jejím boku jsou vitráže se svatými Josefem a Mikulášem. Na jedné z nich je též papež Jan Pavel II, jehož zpodobnění doplňuje jeho znak a heslo Totus Tuus. Boční růžencový oltář na epištolní straně je dřevěný a křížový na evangelijní straně je rovněž z mramoru. Druhá světová válka se na kostele podepsala značnými škodami a postihla hlavně jeho věž. U kostela je umístěn památník padlých ve druhé světové válce.

Patronkou kostela je sv. Kateřina Alexandrijská

Podle legendy žila kolem roku 300 a celá staletí patřila mezi nejpopulárnější křesťanské světce. Během pronásledování křesťanů císařem Maxentiem vystoupila na obranu své víry a zasvětila se panenství. Byla za to přivázána na mučící soukolí, které ji mělo rozdrtit, ale anděl Páně stroj roztrhl a Kateřinu osvobodil. Tento zázrak vyvolal u diváků úžas a mnozí z nich pod jeho dojmem uvěřili v Krista. Svatou Kateřinu odsoudil císař ke stětí mečem a její ostatky byly nalezeny na posvátné hoře Sinaj, kde jí byl postaven klášter. Je patronkou panen, učenců, studentů, žáků a učitelů, kolářů a několika dalších řemeslných profesí, námořníků a tiskařů, ochraňuje úrodu, pomáhá při migréně a nemocech jazyka a také při hledání utonulých. Zobrazovaná je hlavně s kolem, na kterém byla mučena, s knihou, korunou a palmovou ratolestí. V katolické církvi má svátek 25. listopadu a uctívaná bývala i na selských dvorech. O Kateřinině slavnosti končila pastva a pro chasu byl její svátek dnem, kdy dostávali mzdu a mohli měnit dvůr.