Takovýto pohled se naskytl o tomto víkendu jedné z obyvatelek Komárova, jejíž pozemek sousedí s loukou. „Zajíci včetně březňáků utíkali na všechny strany, a kdo ví, kolik jich zůstalo pod noži. Bylo mi jich líto,“ uvedla žena. Jak potvrdil pracovník Českomoravské myslivecké jednoty Josef Pubal, největším problémem je to teď na jaře.

„V trávě jsou mláďata, nejsou na toto připravena a schopna utéct,“ řekl Josef Pubal a podotkl, že teď při prvním sečení dochází k vůbec největším ztrátám. „Rychlost strojů nebo traktorů se neustále zvyšuje. Zásah do populace může být silný, může ji i ohrozit,“ dodal Pubal.

Na otázku, zdali je tento čin nějak postihnutelný, pak odpověděl, že teoreticky možná, prakticky však nikoliv. Vhodnou technologií postupu sečení se podle něj dá určitým ztrátám předejít.

„Vhodný postup sekání je jeden stroj místo tří, který odsekává od středu. Je to provozně horší, ale zvířata tak mají možnost utéct a dochází k menším ztrátám,“ doplnil. Jak uvedl ředitel opavské Agrární komory František Mariánek, na Opavsku se toto také stává.

„Dnes jsou ale již k dispozici účinná plašicí zařízení a některé podniky je využívají. I každé myslivecké sdružení má zájem, aby bylo ztrát co nejméně,“ řekl František Mariánek a dodal: „Pokud se zemědělské podniky s myslivci domluví, projdou myslivci se psy pícniny.“ Jak ale zmínil, při sečení větších ploch může dojít k usmrcení například srnčí zvěře.