Náhrobek tohoto národního hrdiny, byl prohlášen za národní kulturní památku, symbolizující boj za svobodu.

Zhotovil ho jeden z nejvýznamnějších českých sochařů minulého století Olbram Zoubek (autor posmrtné masky Jana Palacha), a proto má hodnotu nejen ideovou, ale také vysoce uměleckou.

Tvoří ho kamenná hrobka, stojící na čtyřech bronzových koulích a na ní leží bronzová deska s reliéfem lidského těla. Zoubek však dostal od představitelů režimu zákaz dokončit podobu hrobu podle svých představ.

Jaroslav Zajíc (třetí zleva) se zúčastnil pietní vzpomínky na svého bratra
Nesmíme zapomínat, že svoboda nepřišla z nebe, upozorňuje bratr Jana Zajíce

Reliéf byl označen za provokativní a koule, na kterých náhrobek stojí, za metaforu trestaneckých koulí, značících podle názoru tehdejších pohlavárů nestabilitu vlády. Současnou originální podobu náhrobku podle své původní představy mohl Zoubek zhotovit až po převratu v roce 1989.

„Za třicet let od sametové revoluce je jistě na místě posílit význam některých památek a hrob Jana Zajíce k nim patří. Ani ne dvacetiletý student obětoval svůj život, aby upozornil na letargii a nečinnost, do které většina našeho národa před padesáti lety upadala. Nejdůležitější je památka a poselství jeho činu, přesto jsem rád, že se nyní dostalo pocty i místu jeho odpočinku,“ říká náměstek hejtmana kraje pro památkovou péči Lukáš Curylo.

Nedaleko vítkovského kostela se nachází hřbitov, kde je pochován Jan Zajíc.Zdroj: archiv města
Foto: Hřbitov, kde je pohřben Jan Zajíc, se nachází nedaleko kostela ve Vítkově.

Zajícův hrob je pietní místo, kde se lidé scházejí i ve výročí okupace a které si povýšení na národní kulturní památku zaslouží. Kromě tohoto hrobu vláda prohlásila za národní kulturní památku také hrob Jana Palacha na Olšanských hřbitovech, budovu Československého rozhlasu nebo Hlávkovu studentskou kolej v Praze.

„Jsou to symboly úsilí a boje za svobodu a demokracii, které nám připomínají hodnoty, kvůli kterým jsme před třiceti lety demonstrovali. Jsou i duchovním dědictvím regionu,“ dodává Lukáš Curylo. Národní kulturní památky mají nejvyšší možnou ochranu státu a jakékoliv úpravy nebo zásahy musí povolovat příslušný krajský úřad.

Pohřeb majora Jiřího Modra, podle rodiny oběti invaze.
Skočil pod kola okupantům, teď má dostat pamětní desku

V rámci Moravskoslezského kraje k nim na Opavsku patří zámek Hradec nad Moravicí a v Opavě to jsou kaple sv. Kříže (Švédská) v Kateřinkách, konkatedrála na Horním náměstí a Knihovna Petra Bezruče (bývalý Městský dům kultury P. B.) na Zámeckém okruhu.

Dalšími národní kulturní památky v kraji:
- rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích, památník J. A. Komenského ve Fulneku, zámek Bruntál, důl Michal v Ostravě, důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren v Ostravě, památník obětem nacistického teroru v Havířově-Životicích, památník Rudé armády v Ostravě, památník partyzánského hnutí Noční přechod v Morávce, Lískova vila v Ostravě, budova bývalé přádelny s dílnou vzorkovny – dezinatury, včetně strojního vybavení v areálu továrny Alois Larisch v Krnově, železniční motorový vůz M 290.001 – Slovenská strela v Kopřivnici, kosárna Karlovice, křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné v Rudě, poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie ve Frýdku a poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně.