Uplynulý rok se i navzdory pandemii nesl v Hlavnici ve znamení realizace hned několika projektů. Jeden z nich se odehrával přímo v zámeckém parku, který si prošel revitalizací a přibylo zde i vybavení pro návštěvníky a občany.

„Udělalo mi to obrovskou radost. Vyrostl altán na posezení, nový prodejní stánek, nové zázemí. Park se tak vlastně dotvořil. Nachází se tam i víceúčelové a sportovní hřiště, funguje také restaurace. Perfektní byla v zámeckém parku už loňská sezona, než se tedy muselo opět zavřít,“ vzpomíná starosta Hlavnice Aleš Salibor.

Další významnou událostí bylo pořízení nového devítimístného hasičského auta, které bude sloužit nejen pro hlavnickou zásahovou jednotku, ale i pro mládež a děti. „Po padesáti letech máme konečně nějaký dopravní prostředek, který jsme získali prostřednictvím dotace z krajského úřadu a také hasičského záchranného sboru. Musím přiznat, že je to má osobní i srdeční záležitost,“ konstatuje Aleš Salibor, který je členem hlavnického sboru dobrovolných hasičů a působí i jako velitel tamní zásahové jednotky.Opomenout však nesmíme ani další povedené akce, a to opravy místních komunikací.

Budova obecního úřadu Hlavnice.Budova obecního úřadu Hlavnice.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Co se chystá letos?

Ani v letošním roce nebudou v Hlavnici zahálet. Loni na podzim si obec podala žádost o dotace na čtyři projekty, které již byly zcela připraveny k realizaci. Nakonec byly peníze přiklepnuty třem akcím. Jednu z nich finančně podpoří Moravskoslezský kraj a jde o zpevnění plochy před hasičskou zbrojnicí. Projektová příprava a první pokusy o získání dotace se uskutečnily už v roce 2018. Dvakrát na ni Hlavničtí nedosáhli, potřetí už byli úspěšní. Realizace započala v minulých dnech.

Další dva záměry budou uskutečněny za podpory Ministerstva pro místní rozvoj. „Jde o projekt na místní komunikaci k zámku a kolem Kavanů a dále o hospodářskou část obecního statku, který sousedí s naším zámeckým parkem. Budeme ji přestavovat na jakési společenské prostory. Neuspěli jsme s parkovištěm u kulturního domu, kde jsme žádali o dotaci rovněž na zmíněném ministerstvu. Ale neodradí nás to a budeme to znovu zkoušet příště,“ přibližuje Aleš Salibor.

Kostel Nejsvětější Trojice.Kostel Nejsvětější Trojice.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

S místy pro stavbu domků se počítá

Podobně jako v jiných obcích, také v Hlavnici zvedají na úřadě denně telefony a odpovídají na dotazy, zdali jsou k dispozici nějaké stavební parcely pro rodinné domy. V tuto chvíli tomu tak není, avšak do budoucna se to má změnit.

„Kolem roku 2015 jsme vyslyšeli požadavky zejména místních občanů, kteří měli o novou výstavbu zájem. Připravili jsme asi pět našich obecních pozemků a odblokovalo se dalších pět až sedm míst soukromých. Vše se úspěšně zrealizovalo, dnes už domky stojí a dodělávají se poslední úpravy. S nějakou další etapou, která by mohla být připravena, do budoucna počítáme. Avšak chceme to udržet v pozvolných intencích. Těch deset domků, které se za posledních pět let postavily, představují značnou administrativní zátěž, jsme malá obec. Až nás překvapilo, kolik práce kolem toho jde. Nicméně zájem lidí stále trvá a výhledově se tedy parcely pro několik nových domů přichystat mohou,“ říká hlavnický starosta Aleš Salibor.

ZŠ Hlavnice.ZŠ Hlavnice.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Otázky pro ředitelku školy

Odpovídá ředitelka ZŠ Hlavnice Hana Slaninová

Jak jste zvládali uplynulý školní rok?

Uplynulý školní rok byl velice náročný. Potřeba realizovat distanční výuku nás postavila před veliký úkol, který jsme dle našeho soudu zvládli se ctí. Na podzim i na jaře jsme vyučovali online a snažili se s žáky zvládnout učivo daných ročníků. Dost nás mrzí, že jsme nemohli zrealizovat mnoho tradičních akcí, např. vánoční besídku, Jarní akademii a jiné, ale věříme, že si vše brzy vynahradíme.

Co je u vás ve škole nového?

Na podzim začneme s podporou MŽP s realizací projektu Zahrada v přírodním stylu při ZŠ Hlavnice. Před školou vyroste environmentální učebna s přírodními prvky. V rámci Šablon III. pak plánujeme projektové dny ve škole i mimo školu, chceme se žáky vyjet do ostravské U6.

Čím se můžete pochlubit?

Naše škola je úspěšná ve sběru elektroodpadu. V roce 2014 jsme se zapojili do celorepublikové ekologické soutěže Recyklohraní, do které je momentálně zapojeno 3 797 škol z celé ČR. Již následujícího roku jsme získali naše první 1. místo v Moravskoslezském kraji. Naše úspěchy se každoročně opakovaly a letos jsme byli úspěšní maximálně. Podařilo se nám v rámci jarní kampaně získat v rámci Moravskoslezského kraje hned čtyři 1. místa:
1. místo za sběr baterií – na žáka jsme odevzdali 1,172 kg.
1. místo na žáka ve sběru drobného elektra – 14,448 kg.
1. místo v celkovém počtu nasbíraného elektra v MSK – 419 kg.
1. místo ve sběru mobilů a tabletů v MSK, odevzdali jsme 168 kusů.
V republice se v soutěži pohybujeme v rozmezí od 5. do 10. místa. Obstáli jsme v tvrdé konkurenci ostatních i velkých škol, ale hlavně nás může těšit, že jsme udělali něco dobrého pro životní prostředí.

Nejlepší vesnice kraje, třetí místo v celé republice

Hlavnice se může pyšnit i významnými úspěchy v soutěži Vesnice roku, poprvé se do ní přihlásila v roce 2009. „Nevěděli jsme, co vše to obnáší. Přivítali jsme krajskou komisi a vyhráli Modrou stuhu za společenský život v obci. Nabaženi úspěchu jsme si v roce 2010 podali přihlášku znovu, tam už jsme o soutěži věděli o něco více. A to už se nám podařilo zabodovat na plné čáře. Komisi jsme představili obec, zaujali jsme jejím propracovaným systémem řízení i naším bohatým společenským životem. A vyhráli jsme krajské kolo,“ vzpomíná starosta Hlavnice Aleš Salibor na období, kdy obec získala titul Vesnice roku Moravskoslezského kraje.

Sýpka a hasičská zbrojnice v zimě.Sýpka a hasičská zbrojnice v zimě.Zdroj: se souhlasem obce Hlavnice.

Spanilá jízda pokračovala v celostátním kole, v konkurenci více než 360 obcí skončila Hlavnice na krásném třetím místě v rámci celé ČR. „To byl pro nás obrovský úspěch, všechny to strašně nadchlo a motivovalo, také nás zastupitele i zaměstnance obecního úřadu, povzbudilo nás to do další práce,“ pokračuje. Ještě jednou se Hlavnice do klání přihlásila v roce 2015. „Opět jsme nezůstali stranou, v krajském kole jsme byli druzí a obdrželi jsme ocenění pro naši krásnou hasičskou zbrojnici v kategorii Zlatá cihla. Od té doby jsme si řekli – třikrát a dost. A se vší pokorou necháváme prostor vyniknout i jiným obcím,“ dodává s úsměvem Aleš Salibor.

Z historie Hlavnice

Hlavnice.Hlavnice.Zdroj: archiv obceHlavnice leží třináct kilometrů jihozápadně od Opavy. V obci se nachází mateřská a základní škola, prodejna potravin, pošta, knihovna, fotbalové hřiště či restaurace. Obec se může pyšnit i zrekonstruovaným kulturním domem, který má kapacitu 250 až 300 míst. Dnes zde žije 658 obyvatel.

Od svého vzniku patřila Hlavnice ke staroslovanskému Holasicku, později Opavskému knížectví a byla součástí Opavského Slezska.

V Hlavnici stojí dva bludné balvany z hrubě zrnitého severního pískovce, které připomínají dávno zašlou dobu ledovou. První byl nalezen u potoka Velká a druhý v roce 1926 při orání v Přílesí. Byly do Hlavnice přivaleny severským ledovcem asi před 20 tisíci lety.

Podle ústní tradice stálo sídliště Hlavnice s tvrzí na poli zvaném Kúty. Kúty jako hlavnické sídliště uvádí rovněž Antonín Prasek ve své knize Historická topografie země Slezské.

První písemná zmínka o Hlavnici pochází z roku 1250, kdy papež Inocenc IV. ve francouzském Lyonu zapsal Hlavnici mezi statky, náležející Velehradskému kláštěru. V tomto dokumentu má Hlavnice název Hlawenic. V roce 1265 je dokladována Labniz jako obec, patřící pod stěbořické „hofmisterství“. V majestátě krále Přemysla Otakara II. z roku 1270 se obec uvádí pod názvem Hlawniz.

V roce 1561 přenechal Otik Stoš hlavnické pozemky Janovi Bruntálskému z Vrbna a zároveň prodal své pozemky ve Velkých Heralticích. Tím se část Hlavnice dostala pod úřední správu ve Velkých Heralticích. Po smrti Jana Bruntálského převzali úřední moc poručníci.

Obec Hlavnice.Obec Hlavnice.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Hlavničtí v letech 1574 až 1575 odmítali vykonávat některé roboty. Vypravili se až k samotnému Velehradskému opatovi Jakubovi Bělskému z Bělé. Chtěli hlavně vědět, které druhy robot jsou povinni vykonávat. Celý problém řešili hejtman a soudce. Hlavničtí spor prohráli.

Roku 1601 se část Hlavnice, Stěbořic a Jamnice dostala pod Štemplovské panství jehož majitelem se stal syn Jana Bruntálského z Vrbna Hynek Bruntálský z Vrbna.

Za švédských válek se zapalovaly na kopcích okolo Hlavnice signální strážní ohně, viditelné z opavské hlásky. V roce 1642 dobyli Opavu Švédové. Po dobu šesti let měli ve Vysoké u Holasovic postaven hlavní tábor a odtud vyjížděli na loupežná přepadení.

Roku 1742 dostal spojenou Hlavnici Jan Ondřej Pino z Friedenthalu, kterou však v roce 1765 vrátil. Dostal ji pak spolu s Novým Dvorem Josef Maria Pino z Friedenthalu. Za jeho držení byla postavena z cihel lodní část kostela Nejsvětější Trojice Boží. Roku 1780 prodal Jan Maria Pino hlavnický statek a Nový Dvůr hraběti Ondřejovi Renardovi, jehož zásluhou byl v Hlavnici roku 1792 postaven empírový zámek.

Roku 1868 koupil hlavnický Dvůr Ludvík Wöllersdorfer, od roku 1873 byli vlastníky Dvora Jiří a Ida Rosshirtovi a v roce 1880 Linhart Kreissel. Konečně roku 1886 kupuje zámek a Dvůr za 112 000 zlatých vojenský rotmistr Robert Bayer Z Bayerburgu. V témže roce si vzal za manželku Helenu Schreiterovou ze Schwarzenfeldu v Novém Sedle (u Žatce).

Roku 1913, po smrti Roberta Bayera přešla Hlavnice do rukou manželky Heleny Bayerové, rozené Schreiterové, a na syna Františka Bayera z Bayerburgu. Helena byla zbožná žena, lidmi milovaná. Zemřela 6.12.1936 a byla pochována v Kaplici ve vlastní hrobce. František Bayer byl majitelem až do roku 1945, kdy se dobrovolně vzdal majetku a majetek byl státem zkonfiskován a rozdělen. Zemřel dne 4.2.1954 v Rakousku.

Kulturní dům.Kulturní dům.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

S Hlavnicí jsou spjaty historické osobnosti, jmenujme třeba spisovatele A. C. Nora, hudebního skladatele a univerzitního profesora Josefa Schreibera či slezského buditele Jana Floriana Lhotského.

Význačnou osobností obce byl Robert Bayer z Bayersburků (1856-1912). Budapešťský rodák byl hlavnický velkostatkář a majitel domu v Opavě. Po absolvování vojenské služby se věnoval studiu zemědělství, poté v roce 1886 zakoupil hlavnický velkostatek, kde byl několik let starostou. Pokusil se s podporou některých pokrokových statkářů v Hlavnici iniciovat scelování pozemků, ale narazil na tvrdý odpor malorolníků. Čtrnáct let až do své smrti byl poslancem Slezského zemského sněmu a to v kurii velkostatku, dále působil v opavském silničním výboru, byl prezidentem rakousko-slezské zemědělsko-lesnické společnosti a členem mnoha veřejných spolků. Za hospodářský přínos byl vyznamenán Řádem železné koruny III. třídy.

Hlavnice ale má i osobnosti novodobé, které zde působily a působí. Například hokejový reprezentant, držitel titulu mistra světa z Prahy 1985 Eduard Uvíra či Jan Nezmar, člen Klubu ligových kanonýrů a úspěšný sportovní manažer. Mimo jiné i bývalý ředitel pražské Slavie.

Slavní rodáci

Josef Schreiber (1900-1981), pedagog, skladatel, sbormistr, publicista

A. C. Nor (1903-1986), spisovatel

Jan Nezmar ml. (*1977), fotbalista

Zbyněk Tesař (*1873), atlet

Zdroj: wikipedie.org

Zajímavost

Všechny figury, které se objevují na znaku obce Hlavnice, v sobě ukrývají staré obecní významy. Například symbolika koně má znamenat věrnou službu, sílu, vytrvalost, ale také moudrost. Vztahuje se k oblíbenému motivu středověkých rytířů. Doprovodné znakové figury ve znaku stylizovaně zastupují některé z místních stavebních dominant. Tři šestihroté hvězdy připomínají kostel Nejsvětější Trojice, přestavěný v letech 1773-1776. Mlýnský kámen s černou položenou kypřící připomíná větrný mlýn z roku 1810.

Zámecký park po revitalizaci.Zámecký park po revitalizaci.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Tip na výlet

Do Hlavnice přijeďte za kulturou

Hlavnice žije velmi bohatým společenským životem. Není proto divu, že návštěvníky by starosta Aleš Salibor pozval právě na některou z mnoha kulturních akcí. „Kultura byla a je naše silná stránka. Máme silnou plesovou sezonu, téměř vždy je vyprodáno, všichni odcházejí spokojeni, jezdí sem i lidé z Opavska. Náš Klub důchodců pořádá různá taneční a estrádní vystoupení, ale i ostatní spolky jsou velmi činné, dějí se různé akce v našem kulturním domě,“ míní Aleš Salibor.

Přes Hlavnici vede cyklostezka, nedaleko odtud leží Slezská Harta, ještě blíže břidlicový lom ve Svobodných Heřmanicích. Až tedy přes Hlavnici pojedete, určitě se zastavte občerstvit v místním zámeckém parku, funguje zde restaurace, využít můžete i víceúčelové hřiště, pro malé návštěvníky je tady hřiště dětské. Přibližně napůl cesty mezi Hlavnicí a Bratříkovicemi se nachází Raabův větrný mlýn. Jde o kulturní památku, avšak mlýn nikdy nepatřil obci, v současné době je v soukromém vlastnictví. Případnou návštěvu si tedy zájemci musí domluvit s vlastníkem mlýna.