Anna Magdaléna, dcera majitele vikštejnského panství Viléma Alexandra Oderského z Lidéřova na Vikštejně, se roku 1691 provdala za dědice Melče, kterým byl František Filip z Hodic.

Ten je považován za zakladatele barokního zámku, který začátkem 18. století vybudoval z bývalého poplužního dvora. Kolem něj zřídil park se vzácnými dřevinamii keři.

V roce 1755 získali Melč opavští jezuité a drželi ho až do zrušení řádu v roce 1773, kdy studijní fond připojil Melči pozemky všech zrušených opavských klášterů. Majetek byl postupně rozprodáván jednotlivým zájemcům a melčský statek koupil roku 1810 Jan hrabě z Tenczina.

Zámku dal empirovou podobu a v roce 1814 ho prodal hrabatům z Arzu, kteří panství drželi do r. 1869. V roce 1888 připadlo k vikštejnskému panství do majetku Kamila, hraběte Razumovského a jeho manželky Marie.

RAZUMOVŠTÍ ZVELEBILI ZÁMEKI PANSTVÍ

Pro obyvatele, kteří pro ně pracovali, to bylo skvělé řešení. Zaměstnanci Razumovských pracující na velkostatku na tom byli totiž existenčně velmi dobře.

Nebrali sice výjimečně vysoký plat, ale dostávali mnoho naturálií a to pro ně bylo, zvláště v dobách všeobecného nedostatku, velice výhodné. V souvislosti s hrabětem Razumovským se traduje příběh, podle kterého se hrabě při plavbě po rozbouřeném moři dostal u města Padua do nebezpečí.

Za svou záchranu Bohu slíbil postavit kostel v podobě lodní paluby a slib splnil. Nechal v Melči postavit kostel sv. Antonína Paduánského podle plánu stavitele Josefa Maria Olbricha, který byl roku 1890 vysvěcen a je spolu se zámkem i jeho parkem prohlášen za kulturní památku.

ZÁMEK MĚL RŮZNÁ VYUŽITÍ

Melčský zámek stojí v jihovýchodní části obce jako jednopatrová obdélníková budova s mansardovou střechou. V zahradním průčelí se nachází dvouosý mělký rizalit, ke kterému přiléhá na západní straně válcová schodišťová věž.

Průčelí je členěno pilastry. V přízemí se nacházejí valené klenby a patro je plochostropé. Hlavní průčelí zámku je dobře viditelné ze silnice včetně erbu hrabat Razumovských, umístěného na severozápadním nároží.

Dvouosé zahradní průčelí a zajímavé východní průčelí se otvírá do parku se vzácnými stromy, který není veřejnosti přístupný. V minulosti byl zámek využíván jako lázně nebo nemocnice.

Počátkem 20. století v něm byla zřízena zvláštní internátní škola a od roku 1985 je v zámku dětský domov. Veřejnosti rovněž běžně přístupný není a jeho návštěva je možná pouze během Dnů otevřených dveří.

V letech 1997 a 1998 došlo k rozsáhlé rekonstrukci původních zámeckých interiérů a na chodbách jsou nyní obrazy malíře Stanislava Holého, blízké světu dětí.