Poslanec Václav Klučka (ČSSD) považuje přesun ortopedického lůžkového oddělení včetně operativních zákroků do Krnova za hloupost. „Už vzhledem k tomu, že opavská nemocnice má nedávno postavené moderní operační sály. Stejný názor mám na zřízení jedné příspěvkové organizace.

Pokud chce kraj koordinovat příspěvkové organizace, může to provádět přes své odbory včetně odboru zdravotnictví. Nejsem však členem krajského zastupitelstva, a proto mohu v této věci jen nabádat jeho členy k opatrnosti,“ míní poslanec Klučka.

Poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) považuje záměr kraje na sloučení nemocnic za návrat k dřívějšímu Okresnímu ústavu národního zdraví. „Znám statistické počty akutních lůžek a okres Opava je pod republikovým průměrem. Pokud někde nadbytečná lůžka jsou, určitě to není v opavském okrese.

Přemístění ortopedie by postihlo desítky tisíc pacientů z Opavy a z velké spádové oblasti Slezské nemocnice. Takové řešení nebudu jako opoziční krajský zastupitel podporovat a budu před ním varovat,“ konstatuje poslanec Stanjura.

Poslanec Miroslav Opálka (KSČM) je v hodnocení opatrný. „Jako opavský patriot mám k takovému záměru negativní postoj. Nemocnice má navíc ve městě hodně dávnou tradici. Přiznávám však, že plánu kraje pořád nerozumím. Slezská nemocnice přece už svou optimalizaci lůžek provedla.

Do problému nejsem úplně zasvěcený, a proto, abych ho mohl vyhodnotit, si nějaké věci ještě nechám vysvětlit,“ říká poslanec Opálka.

S velkou rezervou bere zřízení jedné velké nemocniční organizace v kraji též ředitel Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala. Ve svém vyjádření k analýze kraje, které vytýká řadu chyb, mimo jiné uvádí, že vytvoření nemocničního kolosu si už jen na pouhé „uřízení“ vyžádá daleko větší administrativní a personální nároky než současné nemocnice.

Připouští možnost přínosu u společných nákupů základních komodit pro všechny nemocnice i u společného smluvního, personálního, právního, investičního a technicko-hospodářského servisu. Také v tom ale považuje holdingové uspořádání pouze za jednou z možností.

„V takovém uspořádání by byly spojené nemocnice rozdílné povahy, spádového území, struktury a specializace s téměř 140 odděleními a nevyčísleným počtem ambulancí. Z hlediska předpokládaného počtu ambulancí by v Moravskoslezském kraji šlo zřejmě o největší polikliniku na světě,“ konstatuje Stanislav Fiala.

Varuje, že specializovaná péče by byla spojená se standardní, následnou a dlouhodobou do nesourodého celku s řádově rozdílnými náklady na jednotlivé skupiny lůžek.

Vyjádření hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Palase

„Slezská nemocnice v Opavě, podobně jako jiné krajské nemocnice, jsou ve ztrátě. Konkrétně v případě opavské nemocnice se jedná za rok 2010 o ztrátu ve výši 34,203 mil. Kč po odečtení tzv. nekrytého fondu reprodukce majetku. Je proto nezbytné provést konkrétní kroky k ozdravení této nemocnice, resp. celé sítě krajských nemocnic.

Je potřebné, aby rozhodovací kroky byly činěny jednotně a aby mezi krajskými nemocnicemi neprobíhal konkurenční boj. Musí mezi sebou spolupracovat např. v oblasti společných nákupů léků a zdravotnického materiálu, energií, společně vytvářet tlak na dodavatele a takto generované úspory využít ve prospěch zkvalitnění zdravotních služeb pro občany naše kraje.

K omezení péče pro občany Opavska v žádném případě nedojde, ba naopak, budou zkráceny čekací lhůty na některé zákroky. Pokud neprovedeme zásadní kroky navrhované zastupitelstvu kraje, dojde k předlužení nemocnic, nevyjímaje nemocnice v Opavě, které by mohlo v některých případech mít negativní dopad do struktury poskytované péče pro občany Moravskoslezského kraje.“