Uplynul téměř rok. „Letos v srpnu jsem potkal bývalé sousedy. Chvilku jsme si povídali a pak jsem se dozvěděl, že tam mám dva dopisy od nějaké firmy,“ vypráví Pavel Halama. Když si pro ně došel, zjistil, že oba jsou od krnovské společnosti Logicall, první byl odeslán už v červnu a druhý začátkem srpna.

Otevřel je a polilo ho horko. Dozvěděl se, že dluží 1395 korun, a pokud nebude reagovat ani na druhou výzvu, navštíví ho exekutor. „Nejdřív jsem začal nadávat, co je to za blbý fór, že se jedná o téměř rok starou směnku, mě vůbec nenapadlo,“ pokračuje muž.

Až když zavolal do společnosti, svitlo mu. „Hledal jsem doklad o zaplacení, ale nenašel. Moji domněnku, že jsem vše dávno zaplatil, jsem nemohl dokázat. A tak jsem raději zaplatil, než čekat na exekutora,“ ukončil svůj příběh s tím, že za hloupost se prostě platí.

Tento příběh není ojedinělý. Lidé na platby ve Slezské nemocnici buď zapomenou, nebo je prostě neuhradí schválně. A pak se mohou dočkat obsílky s daleko vyšší částkou. Pavel Halama nakonec místo 180 korun zaplatil 1445 korun. To včetně padesátikorunového poplatku v bance při vkladu. Jednoduchými počty zjistíme, že je to sedmapůlkrát více, než byl původní dluh.

„Slezská nemocnice má v současné době u pacientů pohledávky převyšující jeden milion korun. Jedná se o tisíce případů,“ říká k problému neplatičů mluvčí Slezské nemocnice Daniel Svoboda. Dodal, že nemocnice samotná nemá kapacity k vymáhání těchto pohledávek, a tak spolupracuje právě s Logicallem.

Ten si k první upomínce připočítává paušálně 150 korun, pokud ale dotyčný nereaguje – ať už vědomě nebo třeba proto, že v nemocnici nechal jinou adresu, než bydlí – částka se podstatně zvyšuje. Náklady řízení stojí 1200 a to samozřejmě zaplatí dlužník. Nepomůže-li ani to, do vymáhání vstoupí exekutor.