Kantoři v ní uplatňují vzdělávací metodu, jejímž cílem je, aby z dítěte vyrostla samostatná, nezávislá a zodpovědná osobnost. „Pomůcky jsou koncipovány tak, aby dítě dokázalo samo odhalit a napravit chybu. Tím si také zachovává vnitřní motivaci k práci,“ vysvětluje členka občanského sdružení Montessori Opava Eva Drastichová.

V praxi to znamená, že žák pracuje proto, že jej činnost sama zajímá, nikoliv kvůli strachu z trestu nebo snaze dosáhnout odměny. Stěžejním prvkem techniky Montessori je svoboda volby. „Často bývá mylně chápána jako naprostá volnost, kdy si dítě může dělat, co ho napadne. Opak je však pravdou,“ říká Drastichová.

Funguje to tak, že žák má jasně stanoveny hranice, v nichž se může svobodně pohybovat. Dalším specifikem metody jsou věkově smíšené třídy, aby se zajistila větší možnost vzájemné spolupráce. Podstatou je individuální a partnerský přístup učitele k žákovi.

V Česku se Montessori pedagogika začala rozvíjet až po roce 1989. V současné době je u nás několik desítek mateřských a pár základních škol. Příprava na otevření té opavské začne již letos v říjnu, a to v podobě kurzů pro předškoláky. Rodiče, kteří mají o tuto metodu zájem, mohou rovnou své dítě přihlásit na dvanáct podzimních lekcí.

„Kurz bude veden tak, aby si děti osvojily základní způsoby práce podle metody Montessori,“ říká Eva Drastichová, jedna z lektorek kurzů.

Pokračovací cyklus kurzů pro předškoláky je sdružením Motessori plánován na jaro. Ten bude zaměřen na přípravu dítěte na matematiku, psaní a čtení. Zájemci mohou rovněž navštívit semináře, které sdružení samo pořádá.

Andrea Jarošová