Poslední „přeživší" hláskaři na území Opavska přebývají v budově holasovické zastávky. Patrně i jim ovšem v brzké budoucnosti zazvoní umíráček. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) totiž hodlá celou trať rekonstruovat.

Opravy mají začít v tomto roce, jenže termín byl už několikrát posunut. Podle posledních informací by mělo být vše zahájeno v červenci. Rekonstrukce se týkají především zastaralého úseku trati mezi stanicemi Opava západ a krnovským hlavním nádražím.

Úprav je v plánu celá řada. Například peronizace některých zastávek anebo nová zabezpečovací zařízení.

„Zabezpečení přejezdu není možné jinak, než vybudováním světelného přejezdového zařízení. Jiná možnost nepřichází v úvahu. Uvažovat o modernizaci trati a zvýšení traťové rychlosti se zachováním úrovňového přejezdu s ručně ovládanými závorami je nesmysl," uvedl tiskový mluvčí SŽDC Marek Illiaš.

To by ovšem znamenalo konec jednoho velkého unikátu v Holasovicích. Historické závory u zdejšího nádraží jsou totiž ovládány ručně prostřednictvím hláskaře. Místní ovšem o ně nechtějí přijít.

Velkou iniciativu vyvíjí především občanské sdružení Slezský venkov s předsedkyní Dobroslavou Klusákovou. „Jsme předběžně domluveni na tom, že by závory zůstaly v obci. Přesunuly by se však na jiné místo a sloužily by spíše jako exponát. Zvedaly by se pak při nějakých významných událostech a podobně.

Nic ještě není dotaženo do úplného konce, ale troufnu si říct, že na takových devadesát procent budou dále v Holasovicích," konstatoval jeden ze členů zmíněného občanského sdružení Lubomír Dehner, jenž je urbanista, krajinář a také zakladatel holasovického muzea Slezský venkov.

K místní hlásce má mimochodem velmi vřelý vztah, jelikož jeho dědeček zde po čtyřicet let působil právě jako hláskař.

Jedna věc jsou závory a druhá věc je objekt zastávky, chcete-li hláska, která je stále funkční. Ani o osudu této budovy není zatím jasno. Po modernizaci tratě by hláska ztratila uplatnění. Holasovické občanské sdružení a hlavně předsedkyně Dobroslava Klusáková vyvíjí iniciativu, aby se zde obsluha a prodej jízdenek zachoval.

V rámci plánované rekonstrukce by se však výška peronu v Holasovicích měla razantně zvýšit. „Nevíme, co by to znamenalo, protože hlavní vchod do budovy by tím byl zablokován. Kdo ví, jestli by se to vyřešilo třeba nějakým novým bočním vchodem. Variant je více. Nic vyřešeno rozhodně není," pokračoval Lubomír Dehner.

Dá se také předpokládat, že v souvislosti s modernizací by České dráhy odsud odvolaly svého pracovníka, přesněji řečeno hláskaře. Jeho setrvání na této zastávce by se pro společnost stalo neekonomickým.

„Kdyby obec získala nádraží do svého vlastnictví, mohli bychom prostor Českým drahám pronajímat za symbolickou cenu. Díky tomu by se zde třeba jejich zaměstnance, který by prodával jízdenky, podařilo udržet. Všechno to jsou ovšem zatím pouze úvahy," doplnil.

Závory půjdou dolů i ve Skrochovicích Podobná rarita jako v Holasovicích se nachází také v nedalekých Skrochovicích. I zde jsou přes silnici historické závory, které jsou však ovládány místně.

„Znamená to, že člověk, který je zvedá a dává dolů, nemusí být přímo u přejezdu, jako tomu je právě u holasovických závor," líčil bývalý přednosta stanice Opava východ a vynikající železniční historik Jiří Váleček. Také tyto závory ovládané prostřednictvím drátovodů budou muset být v rámci modernizaci tratě zrušeny.

Co dělá hláskař? Úkolem hláskaře je sledovat vlaky ve svém úseku. Konkrétně v případě holasovické hlásky se jedná o úsek mezi stanicemi Opava západ a Skrochovice. „Přes telefon je mi nabídnut vlak, který vyjíždí ze západu anebo Skrochovic. Podle světýlek na speciálním zařízení poznám, jestli už se vlak nachází v úseku," vysvětlovala naší redakci před časem hláskařka ze stanice v Holasovicích Jana Kakalejčíková.

Hláskaři také správně nastavují návěstidla, ručně ovládají závory přejezdů a také prodávají jízdenky.