Hned v úvodu vysvětlil primátor Opavy Zbyněk Stanjura (ODS), že stávající územní plán platí už téměř 11 let. Proto v roce 2004 rozhodlo zastupitelstvo o pořízení nového, v následujícím roce vybralo zhotovitele, shánělo dotaci a začalo se s prvními kroky k novému, komplexnímu návrhu architektonického a urbanistického rozvoje Opavy.

„Územní plán je nedílnou podmínkou pro nový rozvoj výstavby obce. Jeho přípravě se věnovalo několik let. Navrhuji schválit ho včetně jeho příloh, jedná se o nadčasový dokument, jehož součástí jsou souhlasná i nesouhlasná stanoviska nejen zastupitelů a orgánů státní správy, ale i dotyčných majitelů pozemků a veřejnosti.

Celkem to bylo více než tři stovky připomínek, které přišly na magistrát v posledních třech, čtyřech letech,“ řekl mimo jiné opavský primátor. V následující rozpravě se pak dotazovali zastupitelé zpracovatelů návrhu Zdeňka Bendíka, Jitky Nešutové a Moniky Pazderové z odboru hlavního architekta a územního plánu opavského magistrátu na jednotlivé body návrhu.

Návrh územního plánu se netýká jen vnitřní Opavy

Prodiskutovávaný a odsouhlasený nový návrh územního plánu města Opavy se netýká jen vnitřní Opavy, ale i jejích okrajových a městských částí.

Například Lubomír Fišer (KSČM) se zajímal hlavně o to, proč bylo navrženo zrušení některých zahrádkářských kolonií v Opavě? Především pro nevhodnost, tedy například území uprostřed zastavěné části obce, záplavové pásmo s omezením, plánovaná stavba obchvatu, to byly nejčastější odpovědi.

Jedná se hlavně o menší pozemky. Navržené změny – nesouhlasné stanovisko – má za úkol legalizovat stav, který zde zůstal po roce 1989, a tedy z pohledu současné legislativy se jedná o černé kolonie.

Na jeden z předchozích dotazů Lubomíra Fišera odpověděl i náměstek primátora Pavel Mališ (ODS), když navrhl zamítnout území v Městských sadech mezi koupalištěm a silnicí jako místo pro výstavbu rodinných domků a nechat jej pro revitalizaci území Stříbrného jezera.

To znamená prozatím je ponechat ve stávajícím stavu a vést ze strany města samostatné prověřování této lokality. Tento návrh byl v hlasování o doplnění bodu přijat.

Daniel Žídek (ČSSD), starosta části Komárov, se kromě jiného zastavil nad obchvatem města a jeho možnými variantami, zajímal se o budoucí místa stavby trafostanic ČEZ, biokoridor vedoucí přes městskou část Komárov, nebo třeba co se stavbami, které jsou podle nového plánu na místě, kde by být neměly.

Na to mu odpověděl primátor Zbyněk Stanjura (ODS): „Tyto stavby a domy jsou legální. Nelze proto, že se třeba za pět let změní územní plán, tyto domy rychle vykoupit a zbourat,“ ujistil ho.

Mezi dalšími probíranými body bylo například Kolofíkovo nábřeží a Fűgnerova ulice a nadměrná nákladní doprava v těchto místech. Přesto Oldřich Malota (ODS) ještě učinil návrh, kterým chtěl nechat pro zamítnutá území druhou šanci:

„Navrhuji spíše, než nesouhlasné rovnou zrušit a dál o nich nejednat, spíš je přesunout do dalšího jednání. Ať architekti, urbanisté a další odborníci posoudí, zda se jedná o naprosto nevhodné návrhy, nebo jim dají další šanci.“

Odpovědi se mu dostalo od primátora Stanjury: „Jedná se o stovky věcí,“ řekl mimo jiné. Bylo tak jasné, že by se to vše jen zbytečně a možná i nekonečně protahovalo. Už takhle je územní plán závod na hodně dlouhou trať a včerejší jednání je jen jakousi první rychlostní prémií.

Ke slovu se dostali i zástupci veřejnosti, které zajímala řešení míst okolo jejich bydliště, ale i takové detaily, jakými jsou zastávky autobusů nebo chodníky. „To ale je nad rámec územního plánu, o tom bude zastupitelstvo jednat jednotlivě na jiných zasedáních,“ nenechal si koncepci návrhu tříštit primátor.

Nakonec se postupně hlasovalo o celkem 14 pozměňovacích návrzích a jednom doprovodném usnesení. V závěrečném hlasování se pro návrh územního plánu města Opavy vyjádřilo 38 ze 41 přítomných zastupitelů.